Chceme jíst zdravě, ale chybí nám vůle ke změně. Na vině jsou především ceny. Nový průzkum Barometr FOOD odhalil pět stravovacích prohřešků Čechů, mezi něž mimo jiné patří nedostatek času na oběd, přílišná konzumace masa či nedostatečný příjem zeleniny. V situaci, kdy průměrné ceny poledního menu dosahují 192 Kč a třetina domácností za stravování utratí až 30 % svých příjmů, je pro strávníky i provozovatele restaurací nesnadné udržet krok se zdravými návyky i nejnovějšími trendy. Výsledky velkého evropského průzkumu zdravého stravování představila tisková konference „(Zlo)zvyky na talíři“ pořádaná Hospodářskou komorou a společností Edenred, ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu a pod záštitou Ministerstva zdravotnictví.

Růst cen obědů v českých restauracích dále pokračuje. Podle Edenred Restaurant Indexu v srpnu obědové menu průměrně stálo 192,4 koruny, o 30 haléřů více než v červenci. V meziročním srovnání ceny stouply o 4,1 %. Za 21 obědů, tedy hlavní jídlo každý pracovní den v měsíci, aktuálně čeští zaměstnanci zaplatí 4 040 korun. Ještě před rokem by si přitom mohli za stejnou částku pořídit o jednu porci více. Ze srovnání s průměrnými mzdami v regionech zároveň vyplývá, že pravidelné obědvání v restauračních zařízeních a kantýnách přijde průměrného Čecha na 8,8 % příjmu. V mnoha regionech je ale polední stravování ještě nákladnější. Například v Českých Budějovicích a v Liberci náklady na 21 obědů přesahují desetinu průměrné mzdy.

Z průzkumu také vyplývá, že oproti loňskému květnu zdražilo 94 % oslovených restaurací. Většinou však šlo jen o mírné zdražení: Dvě třetiny zařízení zvedly ceny o méně než 10 %. Zpomalení růstu cen potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu. Z něj vyplývá, že Češi za obědové menu aktuálně zaplatí v průměru necelých 190 korun. Od konce minulého roku tak ceny stouply o necelé 3 koruny.

O aktivní budování značky zaměstnavatele – employer branding – se zajímají už dvě třetiny českých firem, jen třetina z nich to ale dělá systematicky[1]. Právě společnosti, které loni dokázaly nejlépe oslovit potenciální zaměstnance, ocenila odborná porota v rámci 9. ročníku soutěže Recruitment Academy Awards. Cenu Edenred Wellbeing Award si z galavečera odnesla společnost Pivovary Staropramen, která u poroty zabodovala konceptem volných pátků a dalších výhod pro zaměstnance nad rámec zákona. Recruiterem roku se stala Nicole Chladová ze společnosti PwC Česká republika. U publika i odborné poroty uspěly především odlehčené kampaně, které se nebály vtipu. Do budoucna bude podle odborníků pro firmy zásadní umět zaujmout mladé generace a pracovat s moderními technologiemi, včetně umělé inteligence.

Podle Edenred Restaurant Indexu Češi za obědové menu v restauracích a kantýnách v březnu průměrně zaplatili 187,2 koruny, tedy o korunu a 20 haléřů více než v únoru. Ceny obědů se tak po mírném poklesu vrátily na prosincovou úroveň. Vedle Prahy však za obvyklý oběd zaplatíme přes dvě stě korun už i v Brně. Strávníci zde ve stravovacích zařízeních přes poledne nechají průměrně 200,3 koruny. Ze srovnání s průměrnými mzdami v regionech vyplývá, že čeští zaměstnanci za pravidelné obědvání v restauračních zařízeních a kantýnách během pracovních dní utratí okolo 8,5 % svého příjmu. V Liberci a Českých Budějovicích se však náklady na 21 obědů blíží i desetině průměrné mzdy.

Až 94 % restaurací uvádí, že do svého jídelního lístku zařazují bezmasé alternativy pokrmů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů. Nadpoloviční většina českých restaurací (57,1 %) do své nabídky navíc údajně zavádí i bezlepkové varianty jídel. Strávníci tak mají nejčastěji na výběr z 1-2 bezlepkových pokrmů. S ohledem na proměnu generačních preferencí lidé očekávají, že se jim restaurace přizpůsobí a nabídku veganských a vegetariánských variant budou dále rozšiřovat. I při výběru alternativních pokrmů bychom ale podle odborníků měli pečlivě zkoumat jejich složení.

Limit na zdanění volnočasových benefitů platný od začátku roku už stihli zaměstnavatelé promítnout do svých nabídek odměn pro zaměstnance. Podle březnových průzkumů společnosti Edenred v návaznosti na změny upravila výši ročního příspěvku pro své zaměstnance třetina firem. Nejčastěji plánují zaměstnanci, jimž se příspěvek od nového roku snížil, šetřit na zdraví, cestování a kultuře. Hned 64 % zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že pro ně nová pravidla představují větší administrativní zátěž.

Pouhá polovina procentního bodu rozhodla: Ananas na pizzu nepatří. Podle průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů si to myslí 50,5 % z nich. Tábor zastánců „havajské pizzy“ je ovšem téměř stejně početný. Překvapivé shody zde dosáhli například senioři s generací Z. Velké oblibě se v tuzemsku podle průzkumu těší i další kontroverzní ingredience, například houby nebo květák, který je populární zejména mezi ženami. Jako polarizující se naopak ukázala játra a vnitřnosti, výrobky z kozího a ovčího sýra či sushi. Na všech těchto delikatesách přitom lidé v únoru mírně ušetřili. Podle Edenred Restaurant Indexu klesla oproti konci loňského roku průměrná cena oběda o korunu na 186 korun.

Oproti loňskému roku se jedná o navýšení tzv. nominální hodnoty stravenky o 17 Kč, tedy necelou desetinu původní hodnoty. Od ledna přitom za obědy podle Edenred Restaurant Indexu průměrně utrácíme zhruba o 5 % více, ceny rostly především v první polovině roku, během podzimu v některých regionech dokonce naopak pozvolna klesaly. Ve Zlíně za obědy utratíme zhruba 164 Kč, v Praze 209 Kč. Podobným vývojem si prošly i ceny na Slovensku, za oběd zde strávnici zaplatí lehce přes 8 eur.

Dle průzkumu[1] za nejatraktivnější benefity považujeme zejména ty v kategorii lékáren, kultury a cestování. Právě zájezdy jsou jednou z položek, na které se snažíme benefity uplatnit s blížícím se koncem roku – podle dat společnosti Edenred stoupla útrata českých zaměstnanců v této kategorii v zimním období zhruba o čtvrtinu. Vedle toho získávají na popularitě i benefity zaměřené na zábavu a duševní pohodu. Experti však zároveň doporučují nečekat s výběrem přednabitých zaměstnaneckých odměn na poslední chvíli, částky mohou propadnout, nebo mohou v roce 2024 být pro některé skupiny uživatelů méně daňově výhodné – čerpat bychom je proto měli průběžně.

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.

Podle denní nabídky si restauraci během oběda vybírá 4 z 5 Čechů. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky napříč Evropou. Výběrem z denního menu se snažíme šetřit nejen čas, ale i peníze. Za stravování ve srovnání s většinou Evropanů platíme v průměru méně, experti však poukazují i na dopady z hlediska vyváženosti jídelníčku. Čeští strávníci totiž na zdravé stravování zároveň dbají mnohem méně než jejich sousedi. Více než polovina z nich navíc jako součást zdravé nabídky nepovažuje označení nutričních hodnot.

Povědomí Čechů o zdravém stravování se zlepšuje, za evropským průměrem však stále zaostáváme. Jako zdravé tuzemští strávníci vnímají především čerstvé potraviny, v mnohem menší míře řeší například nadměrně velké porce. Při výběru restaurace se navíc Češi stále řídí především cenami, které dlouhodobě rostou. Oproti roku 2020 za oběd průměrně zaplatíme o 46 korun více. Celkově na stravování české domácnosti nejčastěji vynaloží mezi 20 a 30 % svých příjmů. Unikátní vhled do stravovacích návyků napříč ČR přináší rozsáhlý mezinárodní průzkum Barometr FOOD.

Češi si v práci dopřávají teplé obědy stále méně. V jídelně nebo restauraci obědvá každý pracovní den jen 16 % zaměstnanců. Téměř polovina na oběd do jídelny nebo restaurace nechodí vůbec. Roste naopak obliba svačin a hotových polotovarů ze supermarketů, které však výživovou hodnotu oběda dlouhodobě nenahradí. Důvodem poklesu pravidelného stravování v jídelnách a restauracích je zdražování. Průměrná cena obědového menu podle Edenred Restaurant Indexu ve srovnání s červencem 2022 stoupla o 21,4 koruny na zhruba 185 korun.

V průběhu prvního pololetí stoupla průměrná cena oběda o 2,7 % na 182,4 koruny. Ve srovnání s druhou polovinou loňského roku, kdy v důsledku inflace ceny poledního menu napříč republikou vzrostly o více než desetinu, tak došlo k výraznému zpomalení zdražování. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred. Odborníci ujišťují, že ani ve druhé polovině letošního roku by neměl hrozit výrazný nárůst nákladů na stravování. Nejvíce si za stravování v restauracích připlatili lidé v Českých Budějovicích, nejméně naopak v Pardubicích. Ceny napříč regiony se přesto liší v rozmezí až desítek korun.

Zajistit si cenově přijatelné stravování je pro zaměstnance stále obtížnější. Ve srovnání s minulým rokem podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zvedlo ceny více než 94 % restaurací, průměrný meziroční nárůst ceny obědového menu v dubnu činil 14 %.[1] Stoupá zároveň i počet lidí, kteří si do práce nosí jídlo z domova. Podíl „krabičkářů“ mezi zaměstnanci v letošním roce vzrostl na rekordních bezmála 58 %. Podle expertů je důležité hlavně to, aby si lidé na oběd našli čas a jedli v klidném prostředí bez zbytečného spěchu – k tomu by je měli motivovat především zaměstnavatelé. Zaměstnanci, kterým firmy na stravu nepřispívají, totiž mnohem častěji obědy úplně vynechávají.

Požadavky zaměstnanců se neustále zvyšují a to, co před několika lety vnímali jako atraktivní benefity, již dnes považují za samozřejmost. Koncept wellbeingu a vyváženosti osobního a pracovního života jsou proto momentálně v centru pozornosti drtivé většiny personalistů. Právě jim chce tyto celosvětové trendy pomoci uchopit společnost Edenred, a to v rámci nově spuštěného projektu Edenred Wellbeing. Jeho cílem je na základě dat i zkušeností ze zahraničí poradit firmám, jak budovat správnou firemní kulturu krok za krokem. Díky propojení s partnery a odborníky navíc zaměstnavatelům poskytne i specializované nástroje k jejímu dosažení.

Při výběru nové práce se Češi stále častěji rozhodují podle nabídky benefitů. Průzkum společnosti Edenred ukázal, že pro 75 % zaměstnanců je důležité, aby při změně pracovního místa jejich nový zaměstnavatel nabízel volnočasové benefity. U příslušníků generace Z je to dokonce 82 %. Nejpopulárnějším benefitem je dovolená navíc, dále následuje třináctý plat, příspěvek na stravování a příspěvek na volnočasové aktivity. Ten si v posledních letech nachází místo ve stálé nabídce benefitů velké části firem, za samozřejmost jej považuje už téměř polovina zaměstnanců.

Až 80 % personalistů napříč českými firmami považuje zaměstnanecké benefity za nezbytnou součást odměňování. Je to zhruba o čtvrtinu větší číslo než loni. Dalších 18 % zástupců HR oddělení považuje za důležité alespoň benefity v jejich základní formě, jako jsou stravenky nebo dovolená navíc. Ty jsou spolu s možností práce z domova, kterou poskytuje už 9 z 10 firem, vnímány jako vůbec nejatraktivnější. Vyplývá to z březnového průzkumu Recruitment Academy a společnosti Edenred.[1] Navzdory rozsáhlým škrtům v období koronaviru nabídku benefitů většina firem zachovala, v posledních měsících ji část dokonce rozšiřuje.

Zdravé stravování se Čechům v posledním roce výrazně prodražilo, často tak byli nuceni přistupovat ke kompromisům. Podle odborníků je ovšem i dnes možné sestavit vyvážený jídelníček, který neudělá díru do rodinného rozpočtu. V kurzu jsou hlavně tradiční česká jídla, zanevřít ale strávníci nemusí ani na kontroverzní fastfoody, jejichž obliba dlouhodobě roste. Podle nutričního specialisty je zásadní mít nad složením jídla kontrolu. Zdravému stravování může pomoci stabilizace cen obědů, v dubnu za ně Češi průměrně utratili 180,3 koruny – jen o necelou korunu více než v předchozím měsíci. V Olomouci, Karlových Varech, Liberci a Hradci Králové průměrná cena obědového menu dokonce klesla. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu mapujícího útraty více než 220 tisíc majitelů benefitních karet.

Novou finanční ředitelkou společnosti Edenred pro Českou republiku a Slovensko se stala Martina Sansevič. Může se pochlubit bohatými zkušenostmi s vedením týmů ve velkých mezinárodních i tuzemských společnostech. K jednomu z předních poskytovatelů firemních benefitů v oblasti volnočasu i stravování na českém trhu přišla ze společnosti Delirest services s.r.o., kde působila na obdobné pozici.

Během jarních prázdnin Češi ve velkém využívali volnočasové benefity, v některých odvětvích utráceli až dvakrát více než loni. V souhrnu byla jejich útrata ve srovnání s rokem 2022 o téměř 11 % vyšší. Průměrná výše jedné transakce činila 719,89 Kč. Vyplývá to z dat společnosti Edenred, mapujících využívání zaměstnaneckých benefitních karet. Nejvýrazněji o jarních prázdninách v meziročním srovnání vzrostly útraty v kategoriích cestování a kultury. Nárůst zde činil 92 %, respektive 88 %. O 6 % naopak klesl objem transakcí v lékárnách, které však se 48% podílem i nadále zůstaly největším benefitním segmentem.

Restauracím se stále nepodařilo dosáhnout úrovně návštěvnosti z doby před covidem. Oproti únoru 2020 v nich nyní obědvá o 46 % méně lidí. Ve srovnání s tímto měsícem zároveň výrazně vzrostly ceny poledního menu, v některých regionech téměř o polovinu. Češi za něj nyní zaplatí necelých 178 korun. V meziročním srovnání vzrostla cena o 15,4 % a přibližně tak kopíruje inflaci. Nejvyšší částku za oběd dají lidé v Praze, nejvýrazněji ve srovnání s lednem stouply ceny v Jihlavě. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet společnosti Edenred.

Volnočasové benefity jsou mezi zaměstnanci stále oblíbenější. Podle dat společnosti Edenred stoupl meziročně objem transakcí v tomto segmentu o 42,5 %, ve srovnání s rokem 2020 se více než zdvojnásobil. Nejde přitom jen o oživení trhu po koronavirové pandemii – zájem o volnočasové benefity rostl průběžně i po vyrovnání postpandemických rozdílů. Podobný vývoj bude pokračovat i letos. Nejčastěji zaměstnanci v minulém roce využívali benefity v lékárnách, optikách a cestovních kancelářích, výrazně také rostly transakce v kinech či divadlech. Růst útrat navzdory zdražování ukazuje, že benefity umožňují zaměstnancům dopřát si tyto aktivity bez ohledu na stav domácího rozpočtu. Popularita jednotlivých kategorií se během roku výrazně měnila, v létě byly nejpopulárnější dovolené, v zimě naopak předvánoční nákupy.

Zvyšování cen obědů v České republice výrazně zpomalilo. Podle Edenred Restaurant Indexu, který je sestavován na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet společnosti Edenred, dosáhla v lednu průměrná cena oběda necelých 178 korun, tedy jen o 20 haléřů více než v prosinci. Nejvíce za oběd zaplatí lidé v Praze, nejméně naopak v Jihlavě. V poměru k průměrné výši mezd ale vynaloží na stravování největší část příjmů obyvatelé Pardubického a Jihočeského kraje. Zájem o návštěvu restaurací zároveň opět stoupá. Před rozvážkovými službami je preferuje 91,9 % strávníků.

Prudký propad reálných příjmů domácností se výrazně podepisuje i na tom, jak zdravě se Češi stravují. Z průzkumu stravovacích návyků FOOD, který se konal na vzorku více než 5700 respondentů, vyplynulo, že téměř 60 procent lidí si vyvážené a zdravé jídlo dopřává méně často než v předchozích letech. Čtvrtina z nás se nyní zdravě stravuje jen velmi zřídka nebo dokonce vůbec. Naopak zlepšení stravovacích návyků hlásí jen tři procenta lidí. Celoevropský projekt FOOD, jehož je Edenred součástí, je organizován Evropskou unií.

Velká část zaměstnanců si na začátku roku přilepšila na mzdě. Podle aktuálního průzkumu společnosti Edenred hlásí zvýšení platu od ledna celkem 42,7 procenta lidí. Většinou ale nejde o nijak vysoké částky – nejčastěji si zaměstnanci přilepší v porovnání s loňskem do pěti procent. To je hluboko pod tempem, jakým rostou spotřebitelské ceny.

Zaplatit za jeden oběd skoro o 30 korun více než před rokem? To, co by bylo ještě nedávno naprosto nemyslitelné, je realitou. V hlavním městě Praze v prosinci lidé za jeden oběd v průmětu zaplatili 201 korun, to je o 29,20 Kč větší částka než před rokem. V rámci celého Česka pak je růst jen o něco nižší – celkem si Češi připlácejí oproti loňsku o 25 korun a 20 haléřů více. Útraty přitom zhruba kopírují růst tuzemských cen, za celý rok vzrostly o 15,9 procenta. Vyplývá to z Edenred Card Indexu, který je sestavován na základě plateb 220 tisíc majitelů stravenkových karet od společnosti Edenred.

Hodnota optimální stravenky vzrostla od ledna 2023 na 194 korun. Během jednoho roku se kvůli rekordní inflaci mění její cena již podruhé, od začátku loňského ledna jde dohromady o růst o 44 korun. Vyplývá to z čerstvé vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí (467/2022).