V restauraci, nebo z krabičky? Na oběd v práci je hlavní si udělat čas, říká odborník

Zajistit si cenově přijatelné stravování je pro zaměstnance stále obtížnější. Ve srovnání s minulým rokem podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zvedlo ceny více než 94 % restaurací, průměrný meziroční nárůst ceny obědového menu v dubnu činil 14 %.[1] Stoupá zároveň i počet lidí, kteří si do práce nosí jídlo z domova. Podíl „krabičkářů“ mezi zaměstnanci v letošním roce vzrostl na rekordních bezmála 58 %. Podle expertů je důležité hlavně to, aby si lidé na oběd našli čas a jedli v klidném prostředí bez zbytečného spěchu – k tomu by je měli motivovat především zaměstnavatelé. Zaměstnanci, kterým firmy na stravu nepřispívají, totiž mnohem častěji obědy úplně vynechávají.

Výrazné zdražování se během posledního roku dotklo téměř všech oblastí, znatelně se podepsalo i na cenách obědů. Podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zdražila ve srovnání s loňským rokem naprostá většina podniků, stejné ceny jako před rokem zachovalo jen 5,9 % restaurací. Nárůst cen obědů potvrzuje i Edenred Restaurant Index mapující ceny obědů na základě plateb majitelů benefitních karet Edenred. Oproti loňskému dubnu meziročně vzrostly ceny obědového menu o 14 %, nyní za něj Češi průměrně zaplatí 180,3 koruny.

„Ceny obědů jsou jedním z faktorů, které stojí za tím, že lidé začali mnohem častěji zvažovat, kde a jak se najedí. V posledních měsících totiž pozorujeme nejen snahu šetřit, ale také zachovat si určitý stravovací standard. Zaměstnavatelé by tak neměli přemýšlet jen nad hodnotou jídelních benefitů, ale i tím, jak motivovat zaměstnance ke zdravější stravovacím návykům v rámci firemní kultury,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Rostoucí ceny obědů ovlivňují i to, jak se Češi stravují v práci. Z průzkumu vyplývá, že už téměř polovina z nich pravidelně neobědvá v jídelnách či restauracích. Jedním z hlavních důsledků zdražování je nárůst počtu lidí, kteří si oběd raději připraví v předstihu. V otázce týkající se způsobu stravování v době oběda, kde mohli respondenti zvolit více možností najednou, uvedlo hned 57,8 % zaměstnanců, tedy téměř tři pětiny, že si uvařené jídlo často nosí z domova „v krabičce“. Jejich počet tak oproti rokům 2022 (53,7 %) a 2021 (49,5 %) výrazně stoupl.

„Určitě se nedá konstatovat, že by tento druh stravování byl vyloženě špatný. Pokud si lidé oběd připravují sami, mohou si vytvořit vyvážený jídelníček přesně podle svých představ, a ještě i něco ušetřit. Základní podmínkou ovšem je, aby při přípravě využívali výživově hodnotné suroviny, což bývá častým kamenem úrazu,“ upozorňuje PaedDr. Tomáš Ulč, nutriční terapeut z Kliniky EUC v Plzni a pokračuje: „Rozhodně tento způsob stravování nemohu doporučit v případech, kdy lidé namísto kvalitních surovin volí nutričně chudé ingredience, nebo dokonce průmyslově zpracované polotovary. V tu chvíli pozbývá domácí příprava většiny svých výhod, a naopak se proměňuje v něco, co může tělu z dlouhodobého hlediska spíše škodit.“

Bez jídelních benefitů do restaurace jen výjimečně

Na teplé jídlo do restaurace pravidelně chodí necelá pětina zaměstnanců (19,3 %). Podnikovou kantýnu pak navštěvuje 26,8 % pracovníků, což je ve srovnání s lety 2022 (31,5 %) a 2021 (35,1 %) výrazný propad. Data zároveň ukazují, že na ochotu zaměstnanců obědvat v restauracích má zásadní vliv to, zda jim jejich zaměstnavatel přispívá na stravování. Se stravenkami či benefitními kartami do restaurací obvykle chodí přibližně třetina lidí, bez nich jen necelá šestina. U zaměstnanců, kteří nedostávají stravenky, zároveň stoupá pravděpodobnost, že oběd úplně vynechají. Zatímco uživatelé stravenek a benefitních karet jídlo během pracovní doby pravidelně vynechávají jen ve zhruba 3 % případů, u nebenefitní skupiny je to až 12,7 %.

„Mít pravidelný obědový rituál, během kterého se zaměstnanci v klidu najedí, není důležité jen z pohledu zdraví. Oběd by nemělo být pouze jídlo, které do sebe zaměstnanec během krátké pauzy bezmyšlenkovitě nahází a hned zase pokračuje v práci. Obědová přestávka poskytuje lidem příležitost si od práce na chvíli odpočinout a umožňuje jim se vzájemně socializovat s kolegy, což výrazně zvyšuje jejich spokojenost i pracovní nasazení, ať už obědvají v jídelně, v restauraci, nebo v kanceláři,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Online průzkum STEM/MARK a Edenred byl realizován v dubnu 2023 na vzorku 4289 respondentů z ČR.

Zdroj: www.edenred.cz

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Třináctý plat dá letos zaměstnancům třetina firem, ukázal průzkum

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě, odborníci bijí na poplach

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.