Kde, kdy a s kým? Průzkum odhalil, jak obědvají čeští zaměstnanci. Až 5 % z nich jídlo vynechává

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.

Pravidelný oběd je klíčovým prvkem k udržení zdravého životního stylu. Většina zaměstnanců si jej proto v práci neodpustí. Podle výsledků Barometru FOOD hlavní jídlo dne pravidelně vynechává zhruba 5 % z nich. Dle odborníků ale pravidelnost není vše – záleží i na tom, kde a s kým si oběd obvykle dopřáváme. Se spolupracovníky ze stejného oddělení nejčastěji obědvá 59 % Čechů. Oběd s rodinou nebo s přáteli upřednostňuje 5 % pracovníků. Necelá třetina (31 %) zaměstnanců pak obědvá o samotě.

„Z výsledků průzkumu je jednoznačně patrné, že pokud tuto možnost máme, preferujeme obědvat v kolektivu. Zajistí-li zaměstnavatel správné podmínky, stává se z oběda pravidelný zvyk, který odbourává stres a utužuje vztahy na pracovišti. Zároveň motivuje zaměstnance se do kanceláře vracet, čímž se prohlubuje také jejich vztah ke značce zaměstnavatele. Na druhé straně ale podle dat řada strávníků přesto obědvá o samotě, nebo oběd zcela vynechává. Za bariéru pravidelného poledního stravování uvádějí zaměstnanci především nevyhovující stav pracovního místa či prostředí pro stravování,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Významnou roli hrají také finanční faktory. Oslovení zaměstnanci zmiňují, že k tomu, aby v práci obědvali pravidelněji, by je motivoval příspěvek od zaměstnavatele. Nezanedbatelná část zaměstnanců by rovněž ocenila delší obědovou pauzu. „Na stravování zaměstnanců v pracovní době má zásadní vliv zaměstnavatel, který svými rozhodnutími přímo i nepřímo ovlivňuje jeho kvalitu a vyváženost. Průzkumy Hospodářské komory ČR i zkušenosti konkrétních zaměstnavatelů jasně dokazují, že si podporou stravování zaměstnavatel zajistí větší spokojenost zaměstnanců, a spolu s ní stoupne i jejich výkonnost. Nemusí přitom jít pouze o podporu finančního charakteru. Důležité je dopřát zaměstnancům dostatek času na oběd a vytvořit prostředí, ve kterém nepůsobí půlhodinová obědová pauza jako obtíž, ale jako vítaná příležitost pro budování vztahů na pracovišti,“ míní Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR.

Obědy si nejčastěji připravujeme sami

Přímo v prostředí kanceláře během pracovního dne nejčastěji obědvají téměř tři pětiny zaměstnanců. Většina si přitom k obědu dává jídlo, které si přinesli z domova. Tímto způsobem nejčastěji obědvá 42 % pracovníků. Necelá 4 % zaměstnanců v práci obědvají jídlo, které si přinesli z restaurace, další 4 % si nechávají jídlo z restaurace dovézt rozvážkovou službou.

Mimo kancelář na oběd vyráží asi třetina zaměstnanců. Nejpopulárnější jsou klasické restaurace, ve kterých nejčastěji obědvá 22 % pracovníků. To je ve srovnání s dříve populárními podnikovými kantýnami (12 %) téměř dvojnásobek. V pohodlí domova se pak obvykle stravuje necelých 10 % zaměstnanců. To odpovídá datům z otázek v průzkumu týkající se práce z domova, podle kterých právě desetina zaměstnanců v pracovním týdnu stráví na home office více než polovinu dní.

„Stravování z domova může být příležitostí vychutnat si společně s rodinou vyvážené, doma připravené jídlo z kvalitních čerstvých surovin, ale také rizikem v podobě snadné dostupnosti nezdravých slaných i sladkých pochutin či dovážky z fast foodu konzumované ve spěchu u počítače. Měli bychom tak dbát na to, jaké domácí prostředí a kulturu stravování si vytvoříme. Protože právě prostředí, které nás obklopuje, do značné míry utváří naše návyky,“ vysvětluje MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.

Pro zaměstnance pracující na home office, kteří si nestíhají jídlo sami připravit, nebo si na oběd zajít do restaurace, představuje jednu z mála možností, jak se během práce kvalitně najíst dovážka. Alespoň občas si jídlo nechávají doručit dvě třetiny zaměstnanců. Oblibu rozvážkových služeb potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu. Z něj vyplývá, že ze všech plateb restauracím za obědy je až 9 % realizováno skrze rozvážkové služby. Z hlediska celkové utracené částky jsou však tyto transakce představují 21 % celkové hodnoty plateb.

Návrat do restaurací

Od začátku letošního roku průměrné ceny oběda vytrvale stoupaly – každý měsíc zhruba o korunu. Nejvyšší průměrnou částku, přes 185 Kč, jsme za hlavní jídlo platili v srpnu. Nyní však ceny již třetí měsíc v řadě nerostou – ve většině regionů naopak mírně klesají. Aktuálně Češi za obědové menu v průměru zaplatí 184,3 koruny. To je o korunu a 10 haléřů méně než v červenci, kdy průměrná cena dosáhla rekordních 185 korun a 40 haléřů. K nejvýraznějšímu poklesu došlo ve Zlíně, kde ceny klesly o 4,1 koruny na současných 162,8 korun. To je nejméně v celé České republice. Například Jihlavané si ale naopak oproti červenci připlatili o 3 koruny. Mírný pokles cen je tak pravděpodobně jedním z faktorů, které stojí za postupným návratem strávníků do restaurací.

„Naše data jednoznačně vypovídají o nárůstu počtu plateb v restauracích. Jejich množství oproti loňskému říjnu stouplo o 15 %. Až o 21 % zároveň vzrostla celková částka, kterou čeští zaměstnanci za obědy v restauracích utratili. Tento vývoj je dobrou zprávou nejen pro restauratéry, ale i pro zaměstnance, pro které se stává návštěva restaurace během oběda dostupnější. Mohou si tak častěji dopřát teplé, kvalitní a plnohodnotné jídlo společně s kolegy,“ komentuje vývoj Aneta Martišková, členka vedení Edenred.

Barometr FOOD a FOOD Assembly

Průzkum Barometr FOOD od roku 2009 každoročně monitoruje očekávání, požadavky a zvyky strávníků napříč zeměmi EU. Hlavním koordinátorem projektu je společnost Edenred, ve spolupráci s 25 evropskými partnerskými organizacemi a univerzitami. Barometr je součástí Programu FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand) pod hlavičkou Evropské komise, jehož cílem je podpora nutričně vyvážené obědové stravy ve spolupráci se zaměstnanci a restauracemi. První část výsledků letošního průzkumu zveřejnila společnost Edenred společně s partnery v rámci FOOD Assembly, a to u příležitosti Světového dne jídla (16. října).

Zdroj: www.edenred.cz

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Třináctý plat dá letos zaměstnancům třetina firem, ukázal průzkum

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě, odborníci bijí na poplach

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.