Tiskovec.cz 
Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.
Péče o zdraví se stává čím dál důležitějším aspektem života napříč generacemi. Podle průzkumu STEM/MARK jsou například benefity v lékárnách atraktivní až pro 89 % zaměstnanců v generaci X a Y – tedy u zaměstnanců narozených před rokem 1996. Význam wellbeingu potvrzuje i HR průzkum společnosti Edenred, podle kterého generace Z (narozeni po roce 1996) klade větší důraz na duševní a fyzickou pohodu než starší generace.
Co se mění?
Oblast zdraví spadala do roku 2024 do volnočasových benefitů. Od letoška je tento limit rozdělený na dvě samostatné kategorie – volnočasové a zdravotní benefity. Zákonodárci při schválení nové kategorie zaměstnaneckých benefitů tak reflektovali rostoucí důraz na prevenci a péči o zdraví zaměstnanců a dlouhodobé snížení výdajů státu na zdravotní a sociální systém. Volnočasové benefity jsou osvobozeny od daně do výše poloviny průměrné mzdy, což pro rok 2025 činí 23 278,50 Kč, a zahrnují následující položky:
- Použití vzdělávacích a rekreačních zařízení nebo poskytnutí rekreace a zájezdu,
- Použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona,
- Použití knihovny zaměstnavatele,
- Příspěvek na kulturní nebo sportovní akce,
- Příspěvek na knihy (mimo knih s reklamou přesahující 50 % obsahu).
Tuto změnu vítají jak zaměstnavatelé, tak odborové svazy. „Podle našich dat zaměstnanci v roce 2024 využili více než polovinu volnočasových benefitů právě na zdraví. Zavedení zcela nového limitu pro zdravotní benefity vnímají zaměstnavatelé jako krok správným směrem, který reaguje na současné trendy a nabízí jim efektivní způsob, jak se starat o wellbeing svých zaměstnanců,“ uvedla Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, a dodává, že mezi další oblíbené kategorie patří především cestování (14,24 %), knihy (6,21 %), optika (8,84 %) a sportovní aktivity (4,66 %). Tento trend ukazuje, že zaměstnanci stále častěji využívají benefity nejen k relaxaci a vzdělávání, ale i k podpoře svého zdraví a aktivního životního stylu.
Nový limit zdravotních benefitů ve výši průměrné mzdy
Zdravotní benefity mají také nově stanovený limit, který v roce 2025 činí 46 557 Kč. Tento limit zahrnuje pořízení zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení nebo pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis. Jde například o tyto položky:
- Zajišťování pravidelných preventivních lékařských prohlídek (které nově nejsou ze zákona povinné),
- Očkování zaměstnanců proti chřipce nebo žloutence,
- Poskytování léčivých přípravků a přípravků na podporu imunity v době epidemií,
- Doplatky léků na recept a léky ve volném prodeji,
- Vitamíny a další prostředky pro podporu imunity s cílem minimalizovat pracovní neschopnost,
- Poskytování speciální zdravotní péče – jak pro zaměstnance pracující v náročných průmyslových provozech, tak pro ostatní profese,
- Různé formy další lékařské péče,
- Lázeňské pobyty a rehabilitace,
- Psychologické poradenství pro zaměstnance v tíživých životních situacích (po pandemii a v době ekonomické krize často využívané),
- Zajišťování zdravotnických prostředků.
Zaměstnavatelé si důležitost podpory zdraví uvědomují, což potvrzuje průzkum společnosti Edenred, podle kterého 69 % firem v roce 2024 realizovalo konkrétní kroky na podporu fyzického a duševního zdraví svých zaměstnanců. „Firmy si uvědomují, že kvalitní benefity jsou klíčovým nástrojem pro udržení spokojených a motivovaných zaměstnanců. Se stabilizací ekonomiky a růstem reálných mezd se zaměstnanci více zajímají o benefity, které jim pomohou zlepšit kvalitu života, ať už jde o péči o zdraví, vzdělávání nebo volnočasové aktivity. Navýšení limitu pro zdravotní benefity, které se nám spolu s dalšími zaměstnavatelskými organizacemi a odbory podařilo prosadit, dává zaměstnavatelům nový prostor pro motivaci zaměstnanců a vetší důraz na zlepšování zdravotního stavu,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Vyšší příspěvek na stravování
Další změnou je zvýšení maximální výše osvobozeného příspěvku na stravování na 123,90 Kč za směnu, což představuje navýšení o 7 Kč oproti roku 2024. Tento daňově zvýhodněný příspěvek platí pro všechny tři formy stravování zaměstnanců – papírové či elektronické stravenky, stravenkový paušál a příspěvky na stravování ve firemní kantýně. Pokud firma zachová používaný poměr mnoha zaměstnavateli, příspěvek zaměstnavatele (55 %) a zaměstnance (45 %), vychází pro obě strany nejvýhodnější hodnota stravenky na 225 Kč. Tato částka pokrývá podle dat z prosince 2025 průměrnou útratu za oběd v Česku, která činí 194 Kč. Zaměstnanci tak v průměru doplácejí 70 Kč, což odpovídá 36 % ceny oběda. Průzkum Barometr FOOD koordinovaný společností Edenred ostatně potvrdil, že pokud zaměstnavatel podporuje stravování, téměř polovina zaměstnanců si díky tomu dopřává kvalitnější a vyváženější jídlo.[1]
Změny ve využívání FKSP
Ve veřejném sektoru by mělo dojít rovněž ke změnám ve využívání prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Jedná se o zrušení dosavadní povinnosti alokovat polovinu prostředků na produkty spoření na stáří.
Tato povinnost byla v roce 2024 zavedena spolu se snížením základního přídělu do FKSP z původních 2 % mzdových prostředků na 1 %. Alespoň 50 % prostředků fondu bylo nutné vyčlenit na produkty spoření na stáří, přičemž nevyčerpané částky bylo možné převést do dalších let, ale opět je bylo možné využít pouze pro tento účel. Nově mohou být prostředky FKSP využity na příspěvek na stravování, zdravotní a volnočasové benefity, dary a další formy podpory zaměstnanců.
Zároveň je možné využít nevyčerpané prostředky z předešlých let, původně vyčleněné na spoření na stáří, na jiné účely. Tato změna přináší veřejným organizacím větší flexibilitu při plánování benefitů a umožňuje lépe se přizpůsobit aktuálním trendům v oblasti benefitů.
[1] Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 15. srpna 2024 do 19. září 2024. V České republice se jej zúčastnilo celkem 2807 respondentů z řad držitelů karet Edenred a 101 respondentů z řad restaurací. Globálně se průzkumu zúčastnilo celkem 49990 respondentů napříč vybranými zeměmi Evropy včetně Rakouska, Francie, Slovenska, Německa a dalších.
Zdroj: www.edenred.cz
