Tiskovec.cz 
Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.
Prosinec 2024 přinesl v oblasti stravování několik změn. Průměrná cena oběda v Česku dosáhla hodnoty 193,90 Kč. Tento měsíční nárůst o 2,40 Kč byl výraznější než v předchozích měsících, kdy se ceny zvyšovaly spíše pozvolna. „Například od srpna do listopadu se průměrná cena pohybovala stabilně mezi 191 a 192 Kč. Dále stojí za pozornost zvýšený počet transakcí, restaurace jich v prosinci zaznamenaly nejvíce od září 2020,“[1] říká Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
Poslední měsíc roku rovněž potvrdil, že Češi stále více využívají rozvážkové služby. Ačkoliv restaurace zůstávají dominantní volbou, podíl rozvážek v prosinci tvořil 16,1 % transakcí. Jedná se tak o znatelný nárůst oproti listopadovým 11,7 %. Běžně se podíl rozvážkových služeb v průběhu roku pohybuje mezi 10 % a 12 %, avšak v prosinci každoročně roste. Například v roce 2023 jejich podíl činil 15,7 % a ve stejném měsíci roku 2022 to bylo 15,2 %. Větší nárůst z prosince 2024 tedy potvrdil, že tento způsob stravování si získává stále větší oblibu. „Prosinec tradičně patří mezi nejsilnější měsíce pro rozvážkové služby. Růst ovlivňují nejen sezónní faktory, jako je chladné počasí nebo předvánoční shon, ale i dlouhodobé změny v preferencích zákazníků,“ vysvětluje Aneta Martišková.
Uplynulý rok přinesl stabilizaci cen
V roce 2024 ceny obědů meziročně vzrostly o 3,7 %, tedy mírnějším tempem než v předchozích letech. Pro srovnání, mezi roky 2021 a 2022 činil růst 15,8 %, mezi lety 2022 a 2023 pak 5,3 %. Tento trend naznačuje stabilizaci cen na trhu. „V roce 2024 jsme pozorovali stabilizaci po předchozích letech výraznějších cenových skoků. Nárůst cen i počtu transakcí ukazuje, že Češi si k obědům v restauracích i rozvážce jídla stále nacházejí cestu, a to i přes vyšší životní náklady. Přibližně 35 % domácností vynakládá za nákup potravin 11 až 20 % svého rodinného rozpočtu, což podtrhuje význam cenové stability v této oblasti,“ upozorňuje Aneta Martišková.
Napříč zemí byly v roce 2024 patrné výrazné rozdíly v meziročním růstu cen obědů. Nejnižší nárůst zaznamenala Olomouc, kde se ceny zvýšily pouze o 0,8 %, a Plzeň s navýšením o 1 %, což jsou hodnoty výrazně pod celorepublikovým průměrem. Na druhé straně spektra se nachází Jihlava s nárůstem o 5,3 % a Pardubice s 5 %.
Budoucnost českého talíře
Rok 2024 přinesl také hlubší změny ve stravovacích návycích Čechů. Podle průzkumu Barometr FOOD[2] se 65 % strávníků v poslední době zaměřuje na zdravější stravování. Pozitivnější přístup ke zdravé výživě se tedy postupně stává běžnou součástí českého stravování. Důvody jsou převážně zdravotní (58 %) a chuťové (40 %).
„Zejména mezi mladou generací stoupá zájem o zdravé návyky a věřím, že tento trend bude narůstat i v dalších letech. Mnoho lidí se snaží svůj jídelníček změnit, a to nejen kvůli svému zdraví, ale i zdraví naší planety, kterou jednoznačně ovlivňuje to, co si dáváme na talíř – a tedy co produkuje potravinářský sektor. Bylo by skvělé, kdyby tyto snahy stát i nestátní instituce více podpořily. Pokud chceme, aby více lidí jedlo vyváženou a udržitelnou stravu, je klíčové zajistit její snadnou a širokou dostupnost. Ať už podporou zdravého stravování pro zaměstnance, děti ve školách, zajištění dostupných a srozumitelných informací o složení výrobků, nebo racionálně nastavenou dotační a daňovou politikou,“ shrnuje MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Z průzkumu vyplývá, že pokud zaměstnavatel podporuje stravování u svých zaměstnanců, pak zaměstnanci sami uvádějí, že si dopřejí kvalitnější stravu. Restaurace na tuto poptávku reagují zdravější nabídkou, přestože je pro ně nákladnější a složitější. Změny ale oproti jiným zemím Evropy přicházejí pomalu. Zatímco 57 % strávníků v Česku očekává od restaurací zdravější nabídku, jen 24 % provozovatelů říká, že zaznamenali v posledních 12 měsících zvýšený zájem o zdravé pokrmy. Výzvou zůstává i cenová dostupnost – Češi si při rozhodování stále všímají hlavně ceny. V celoevropském měřítku přitom 82 % strávníků udává, že na zdravé stravování bere větší ohled než dříve, a 58 % uvedlo, že se stravují zdravěji než před rokem. Tento rozdíl ukazuje, že Češi se změnám přizpůsobují pomaleji, což může souviset právě s cenami.
[1] Počet transakcí je vypočítáván na základě počtu aktivních karet Edenred.
[2] Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 15. srpna 2024 do 19. září 2024. V České republice se jej zúčastnilo celkem 2807 respondentů z řad držitelů karet Edenred a 101 respondentů z řad restaurací. Globálně se průzkumu zúčastnilo celkem 49990 respondentů napříč vybranými zeměmi Evropy včetně Rakouska, Francie, Slovenska, Německa a dalších.
Zdroj: www.edenred.cz
