Optimální cena stravenky stoupla na 211 korun. Vystačí na oběd i v nejdražších regionech

Oproti loňskému roku se jedná o navýšení tzv. nominální hodnoty stravenky o 17 Kč, tedy necelou desetinu původní hodnoty. Od ledna přitom za obědy podle Edenred Restaurant Indexu průměrně utrácíme zhruba o 5 % více, ceny rostly především v první polovině roku, během podzimu v některých regionech dokonce naopak pozvolna klesaly. Ve Zlíně za obědy utratíme zhruba 164 Kč, v Praze 209 Kč. Podobným vývojem si prošly i ceny na Slovensku, za oběd zde strávnici zaplatí lehce přes 8 eur.

Podobně jako v loňském roce i letos Ministerstvo práce a sociálních věcí v nové vyhlášce (č. 398/2023 Sb.) schválilo navýšení optimální (nominální) hodnoty stravného. Pokud si zaměstnanec i nadále bude na stravenky přispívat do výše 45 %, optimální stravenka bude činit 211 korun. Zbylých 55 % (116 Kč) uhradí zaměstnavatel. Hodnota se odvíjí od výše stravného na pracovních cestách a představuje částku, která je pro zaměstnance i zaměstnavatele nejvýhodnější. „Pokud vezmeme do úvahy průměrnou útratu v době obědů, která dosahuje téměř 185 korun, pokryje nominální hodnota náklady na stravu i v nejdražších regionech. Zaměstnavatelé tak mají i v letošním roce cílený nástroj v podobě pravidelného stravování zaměstnanců, které ve výsledku přispívá k jejich vyšší spokojenosti a vyššímu pracovnímu výkonu,“ komentuje Petr Vágner, obchodní ředitel společnosti Edenred.

V porovnání s loňským lednem narostla optimální hodnota stravenky zhruba o desetinu – tehdy částka dosáhla hodnoty 194 Kč. Vývoj ekonomických ukazatelů si v průběhu roku 2022 vyžádal dokonce dvě úpravy cen stravenek, kvůli inflaci se jejich cena tehdy zvedla v součtu o 44 korun. Vývoj za minulý rok tolik razantní není. Podle dat Edenred Restaurant Indexu, který průměrnou útratu z benefitních karet v době oběda sleduje, však ceny stále mírně rostou. Neplatí to ale pro všechny regiony.

V Praze dráž, v Liberci levněji

Na rozdíl od první poloviny roku lze vývoj ceny obědů v krajských městech za poslední měsíce obsáhnout v jednotkách korun. Dvousetkorunovou hranici atakuje Brno, kde strávníci za oběd v průměru zaplatí přes 197 Kč. Jediným městem, kde zaměstnancům dvě stokoruny na oběd již nestačí, tak zatím stále zůstává Praha – s průměrnou útratou bezmála 209 Kč, tedy zhruba o 10 korun více než před rokem. Naopak mírný pokles dlouhodobě pozorují obyvatelé Liberce, kde obědy stojí téměř 189 Kč. „Nejvyšších cen oběda dosáhla většina regionů během letních prázdnin, které završily období poměrně razantního zdražování. Ve čtvrtém kvartále loňského roku se již ceny měnily jen mírně. V některých městech se dokonce vrátily na dubnové či květnové hodnoty,“ doplňuje Petr Vágner.

Téměř identickým vývojem si prošly i ceny obědů u našich zahraničních sousedů. Nejdražší polední menu na Slovensku podle dat z plateb Edenred Card je v současnosti v trnavském kraji, kde za něj v restauraci či kantýně strávníci nechají v průměru 8 eur a 87 centů. Dlouhodobě nejvyšší částky za oběd ale platili v loňském roce obyvatelé košického regionu, v srpnu to bylo dokonce 9,32 eur. Nižší ceny byly zaznamenány naopak v Trenčíně nebo Banské Bystrici. Částkám odpovídá i optimální hodnota stravenky na Slovensku – ta činí 7,6 eur, tedy zhruba 186 Kč. Na rozdíl od Česka zde ale dochází k úpravě této hodnoty automaticky, a to vždy když náklady na stravování stoupnou alespoň o 5 %.

Nový potenciál pro motivaci zaměstnanců

Navýšení optimální hodnoty stravného je pozitivní zprávou i pro zaměstnavatele. Až 70 % z částky, kterou se svým zaměstnancům rozhodnou poskytnout, totiž nemusí danit (maximálně však do výše 55 % z celkové částky, tedy oněch 116 korun). Nevztahuje se na ni také zdravotní ani sociální pojištění. „Podle evropských průzkumů téměř polovina zaměstnanců u nás i v zahraničí obědvá častěji díky podpoře od zaměstnavatele. Vybírají si díky tomu také zdravější ingredience a pokrmy. Firmy tedy mají ve svých rukou důležitý nástroj k motivaci zaměstnanců k vyváženému stravování, který je flexibilní a přitom adresný,“ vysvětluje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Zdroj: www.edenred.cz

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Třináctý plat dá letos zaměstnancům třetina firem, ukázal průzkum

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě, odborníci bijí na poplach

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.