Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.

Chceme jíst zdravě, ale chybí nám vůle ke změně. Na vině jsou především ceny. Nový průzkum Barometr FOOD odhalil pět stravovacích prohřešků Čechů, mezi něž mimo jiné patří nedostatek času na oběd, přílišná konzumace masa či nedostatečný příjem zeleniny. V situaci, kdy průměrné ceny poledního menu dosahují 192 Kč a třetina domácností za stravování utratí až 30 % svých příjmů, je pro strávníky i provozovatele restaurací nesnadné udržet krok se zdravými návyky i nejnovějšími trendy. Výsledky velkého evropského průzkumu zdravého stravování představila tisková konference „(Zlo)zvyky na talíři“ pořádaná Hospodářskou komorou a společností Edenred, ve spolupráci se Svazem obchodu a cestovního ruchu a pod záštitou Ministerstva zdravotnictví.

Stabilizace inflace a růst reálných mezd se odrazily v návycích Čechů při využívání volnočasových benefitů. Nejnovější data společnosti Edenred ukazují, že čeští zaměstnanci začali častěji využívat volnočasové benefity k relaxačním, kulturním a sportovním aktivitám. Češi utratili za kulturní a odpočinkové akce v období od června do srpna o 5 % více než v minulém roce. Největším segmentem (48 %) zůstává péče o zdraví, která trvale stoupala především během koronavirové pandemie i postpandemických let.

Růst cen obědů v českých restauracích dále pokračuje. Podle Edenred Restaurant Indexu v srpnu obědové menu průměrně stálo 192,4 koruny, o 30 haléřů více než v červenci. V meziročním srovnání ceny stouply o 4,1 %. Za 21 obědů, tedy hlavní jídlo každý pracovní den v měsíci, aktuálně čeští zaměstnanci zaplatí 4 040 korun. Ještě před rokem by si přitom mohli za stejnou částku pořídit o jednu porci více. Ze srovnání s průměrnými mzdami v regionech zároveň vyplývá, že pravidelné obědvání v restauračních zařízeních a kantýnách přijde průměrného Čecha na 8,8 % příjmu. V mnoha regionech je ale polední stravování ještě nákladnější. Například v Českých Budějovicích a v Liberci náklady na 21 obědů přesahují desetinu průměrné mzdy.

Z průzkumu také vyplývá, že oproti loňskému květnu zdražilo 94 % oslovených restaurací. Většinou však šlo jen o mírné zdražení: Dvě třetiny zařízení zvedly ceny o méně než 10 %. Zpomalení růstu cen potvrzují i data z Edenred Restaurant Indexu. Z něj vyplývá, že Češi za obědové menu aktuálně zaplatí v průměru necelých 190 korun. Od konce minulého roku tak ceny stouply o necelé 3 koruny.

Podle Edenred Restaurant Indexu Češi za obědové menu v restauracích a kantýnách v březnu průměrně zaplatili 187,2 koruny, tedy o korunu a 20 haléřů více než v únoru. Ceny obědů se tak po mírném poklesu vrátily na prosincovou úroveň. Vedle Prahy však za obvyklý oběd zaplatíme přes dvě stě korun už i v Brně. Strávníci zde ve stravovacích zařízeních přes poledne nechají průměrně 200,3 koruny. Ze srovnání s průměrnými mzdami v regionech vyplývá, že čeští zaměstnanci za pravidelné obědvání v restauračních zařízeních a kantýnách během pracovních dní utratí okolo 8,5 % svého příjmu. V Liberci a Českých Budějovicích se však náklady na 21 obědů blíží i desetině průměrné mzdy.

O aktivní budování značky zaměstnavatele – employer branding – se zajímají už dvě třetiny českých firem, jen třetina z nich to ale dělá systematicky[1]. Právě společnosti, které loni dokázaly nejlépe oslovit potenciální zaměstnance, ocenila odborná porota v rámci 9. ročníku soutěže Recruitment Academy Awards. Cenu Edenred Wellbeing Award si z galavečera odnesla společnost Pivovary Staropramen, která u poroty zabodovala konceptem volných pátků a dalších výhod pro zaměstnance nad rámec zákona. Recruiterem roku se stala Nicole Chladová ze společnosti PwC Česká republika. U publika i odborné poroty uspěly především odlehčené kampaně, které se nebály vtipu. Do budoucna bude podle odborníků pro firmy zásadní umět zaujmout mladé generace a pracovat s moderními technologiemi, včetně umělé inteligence.

Až 94 % restaurací uvádí, že do svého jídelního lístku zařazují bezmasé alternativy pokrmů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů. Nadpoloviční většina českých restaurací (57,1 %) do své nabídky navíc údajně zavádí i bezlepkové varianty jídel. Strávníci tak mají nejčastěji na výběr z 1-2 bezlepkových pokrmů. S ohledem na proměnu generačních preferencí lidé očekávají, že se jim restaurace přizpůsobí a nabídku veganských a vegetariánských variant budou dále rozšiřovat. I při výběru alternativních pokrmů bychom ale podle odborníků měli pečlivě zkoumat jejich složení.

Limit na zdanění volnočasových benefitů platný od začátku roku už stihli zaměstnavatelé promítnout do svých nabídek odměn pro zaměstnance. Podle březnových průzkumů společnosti Edenred v návaznosti na změny upravila výši ročního příspěvku pro své zaměstnance třetina firem. Nejčastěji plánují zaměstnanci, jimž se příspěvek od nového roku snížil, šetřit na zdraví, cestování a kultuře. Hned 64 % zaměstnavatelů v průzkumu uvedlo, že pro ně nová pravidla představují větší administrativní zátěž.

Pouhá polovina procentního bodu rozhodla: Ananas na pizzu nepatří. Podle průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů si to myslí 50,5 % z nich. Tábor zastánců „havajské pizzy“ je ovšem téměř stejně početný. Překvapivé shody zde dosáhli například senioři s generací Z. Velké oblibě se v tuzemsku podle průzkumu těší i další kontroverzní ingredience, například houby nebo květák, který je populární zejména mezi ženami. Jako polarizující se naopak ukázala játra a vnitřnosti, výrobky z kozího a ovčího sýra či sushi. Na všech těchto delikatesách přitom lidé v únoru mírně ušetřili. Podle Edenred Restaurant Indexu klesla oproti konci loňského roku průměrná cena oběda o korunu na 186 korun.

Oproti loňskému roku se jedná o navýšení tzv. nominální hodnoty stravenky o 17 Kč, tedy necelou desetinu původní hodnoty. Od ledna přitom za obědy podle Edenred Restaurant Indexu průměrně utrácíme zhruba o 5 % více, ceny rostly především v první polovině roku, během podzimu v některých regionech dokonce naopak pozvolna klesaly. Ve Zlíně za obědy utratíme zhruba 164 Kč, v Praze 209 Kč. Podobným vývojem si prošly i ceny na Slovensku, za oběd zde strávnici zaplatí lehce přes 8 eur.

Dle průzkumu[1] za nejatraktivnější benefity považujeme zejména ty v kategorii lékáren, kultury a cestování. Právě zájezdy jsou jednou z položek, na které se snažíme benefity uplatnit s blížícím se koncem roku – podle dat společnosti Edenred stoupla útrata českých zaměstnanců v této kategorii v zimním období zhruba o čtvrtinu. Vedle toho získávají na popularitě i benefity zaměřené na zábavu a duševní pohodu. Experti však zároveň doporučují nečekat s výběrem přednabitých zaměstnaneckých odměn na poslední chvíli, částky mohou propadnout, nebo mohou v roce 2024 být pro některé skupiny uživatelů méně daňově výhodné – čerpat bychom je proto měli průběžně.

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.

Třetina Čechů v práci obědvá o samotě, každý dvacátý dokonce vůbec. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD[1] mapujícího stravovací návyky Čechů. V kvalitním stravování nám nejčastěji brání nevhodné pracovní prostředí, podpora lepšího způsobu stravování leží především v rukou zaměstnavatele. Nejčastěji si obědy nosíme z domova, naopak pokles registrují dříve populární podnikové kantýny. Vlivem stagnace až mírného poklesu cen se však obědoví strávníci pomalu vracejí i do klasických restaurací. Podle Edenred Restaurant Indexu se průměrná cena oběda drží na přibližně stejných částkách už třetí měsíc v řadě. Počet plateb v restauracích meziročně stoupl o 15 %.

Podle denní nabídky si restauraci během oběda vybírá 4 z 5 Čechů. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky napříč Evropou. Výběrem z denního menu se snažíme šetřit nejen čas, ale i peníze. Za stravování ve srovnání s většinou Evropanů platíme v průměru méně, experti však poukazují i na dopady z hlediska vyváženosti jídelníčku. Čeští strávníci totiž na zdravé stravování zároveň dbají mnohem méně než jejich sousedi. Více než polovina z nich navíc jako součást zdravé nabídky nepovažuje označení nutričních hodnot.

Povědomí Čechů o zdravém stravování se zlepšuje, za evropským průměrem však stále zaostáváme. Jako zdravé tuzemští strávníci vnímají především čerstvé potraviny, v mnohem menší míře řeší například nadměrně velké porce. Při výběru restaurace se navíc Češi stále řídí především cenami, které dlouhodobě rostou. Oproti roku 2020 za oběd průměrně zaplatíme o 46 korun více. Celkově na stravování české domácnosti nejčastěji vynaloží mezi 20 a 30 % svých příjmů. Unikátní vhled do stravovacích návyků napříč ČR přináší rozsáhlý mezinárodní průzkum Barometr FOOD.

Češi si v práci dopřávají teplé obědy stále méně. V jídelně nebo restauraci obědvá každý pracovní den jen 16 % zaměstnanců. Téměř polovina na oběd do jídelny nebo restaurace nechodí vůbec. Roste naopak obliba svačin a hotových polotovarů ze supermarketů, které však výživovou hodnotu oběda dlouhodobě nenahradí. Důvodem poklesu pravidelného stravování v jídelnách a restauracích je zdražování. Průměrná cena obědového menu podle Edenred Restaurant Indexu ve srovnání s červencem 2022 stoupla o 21,4 koruny na zhruba 185 korun.

V průběhu prvního pololetí stoupla průměrná cena oběda o 2,7 % na 182,4 koruny. Ve srovnání s druhou polovinou loňského roku, kdy v důsledku inflace ceny poledního menu napříč republikou vzrostly o více než desetinu, tak došlo k výraznému zpomalení zdražování. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu sestavovaného na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred. Odborníci ujišťují, že ani ve druhé polovině letošního roku by neměl hrozit výrazný nárůst nákladů na stravování. Nejvíce si za stravování v restauracích připlatili lidé v Českých Budějovicích, nejméně naopak v Pardubicích. Ceny napříč regiony se přesto liší v rozmezí až desítek korun.

Zajistit si cenově přijatelné stravování je pro zaměstnance stále obtížnější. Ve srovnání s minulým rokem podle průzkumu STEM/MARK pro společnost Edenred zvedlo ceny více než 94 % restaurací, průměrný meziroční nárůst ceny obědového menu v dubnu činil 14 %.[1] Stoupá zároveň i počet lidí, kteří si do práce nosí jídlo z domova. Podíl „krabičkářů“ mezi zaměstnanci v letošním roce vzrostl na rekordních bezmála 58 %. Podle expertů je důležité hlavně to, aby si lidé na oběd našli čas a jedli v klidném prostředí bez zbytečného spěchu – k tomu by je měli motivovat především zaměstnavatelé. Zaměstnanci, kterým firmy na stravu nepřispívají, totiž mnohem častěji obědy úplně vynechávají.

Požadavky zaměstnanců se neustále zvyšují a to, co před několika lety vnímali jako atraktivní benefity, již dnes považují za samozřejmost. Koncept wellbeingu a vyváženosti osobního a pracovního života jsou proto momentálně v centru pozornosti drtivé většiny personalistů. Právě jim chce tyto celosvětové trendy pomoci uchopit společnost Edenred, a to v rámci nově spuštěného projektu Edenred Wellbeing. Jeho cílem je na základě dat i zkušeností ze zahraničí poradit firmám, jak budovat správnou firemní kulturu krok za krokem. Díky propojení s partnery a odborníky navíc zaměstnavatelům poskytne i specializované nástroje k jejímu dosažení.

Při výběru nové práce se Češi stále častěji rozhodují podle nabídky benefitů. Průzkum společnosti Edenred ukázal, že pro 75 % zaměstnanců je důležité, aby při změně pracovního místa jejich nový zaměstnavatel nabízel volnočasové benefity. U příslušníků generace Z je to dokonce 82 %. Nejpopulárnějším benefitem je dovolená navíc, dále následuje třináctý plat, příspěvek na stravování a příspěvek na volnočasové aktivity. Ten si v posledních letech nachází místo ve stálé nabídce benefitů velké části firem, za samozřejmost jej považuje už téměř polovina zaměstnanců.

Až 80 % personalistů napříč českými firmami považuje zaměstnanecké benefity za nezbytnou součást odměňování. Je to zhruba o čtvrtinu větší číslo než loni. Dalších 18 % zástupců HR oddělení považuje za důležité alespoň benefity v jejich základní formě, jako jsou stravenky nebo dovolená navíc. Ty jsou spolu s možností práce z domova, kterou poskytuje už 9 z 10 firem, vnímány jako vůbec nejatraktivnější. Vyplývá to z březnového průzkumu Recruitment Academy a společnosti Edenred.[1] Navzdory rozsáhlým škrtům v období koronaviru nabídku benefitů většina firem zachovala, v posledních měsících ji část dokonce rozšiřuje.

Zdravé stravování se Čechům v posledním roce výrazně prodražilo, často tak byli nuceni přistupovat ke kompromisům. Podle odborníků je ovšem i dnes možné sestavit vyvážený jídelníček, který neudělá díru do rodinného rozpočtu. V kurzu jsou hlavně tradiční česká jídla, zanevřít ale strávníci nemusí ani na kontroverzní fastfoody, jejichž obliba dlouhodobě roste. Podle nutričního specialisty je zásadní mít nad složením jídla kontrolu. Zdravému stravování může pomoci stabilizace cen obědů, v dubnu za ně Češi průměrně utratili 180,3 koruny – jen o necelou korunu více než v předchozím měsíci. V Olomouci, Karlových Varech, Liberci a Hradci Králové průměrná cena obědového menu dokonce klesla. Vyplývá to z Edenred Restaurant Indexu mapujícího útraty více než 220 tisíc majitelů benefitních karet.