Poptávka po veganské a vegetariánské stravě stoupla za rok o šestinu, restaurace jí jdou vstříc

Až 94 % restaurací uvádí, že do svého jídelního lístku zařazují bezmasé alternativy pokrmů. Vyplývá to z výsledků průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky Čechů. Nadpoloviční většina českých restaurací (57,1 %) do své nabídky navíc údajně zavádí i bezlepkové varianty jídel. Strávníci tak mají nejčastěji na výběr z 1-2 bezlepkových pokrmů. S ohledem na proměnu generačních preferencí lidé očekávají, že se jim restaurace přizpůsobí a nabídku veganských a vegetariánských variant budou dále rozšiřovat. I při výběru alternativních pokrmů bychom ale podle odborníků měli pečlivě zkoumat jejich složení.

Zájem o alternativní stravování mezi českými spotřebiteli neustále roste. Trend podle dat následují i provozovatelé a majitelé restaurací, kteří potvrdili, že do nabídek zařazují veganské, vegetariánské či bezlepkové variace jídel. Více zároveň dbají i na vyváženost a složení jídel. Svědčí o tom nedávný průzkum Barometr FOOD, podle kterého má na jídelním lístku 94 % restaurací zeleninová či bezmasá jídla. Vstříc ale provozovny vycházejí i celiakům, pro které 57,1 % z nich připravuje bezlepkové pokrmy. Ve většině (70 %) případů si zákazníci mohou vybrat z jednoho až dvou takových jídel.

„Provozovatelé restaurací v průzkumu tvrdí, že jsou připraveni i na hosty se speciálními stravovacími potřebami, pro které pečlivě sestavují své jídelní lístky. Jako hlavní motivaci k tomuto kroku uvádějí mimo jiné snahu více se zaměřit na zdravý životní styl. Pro ty, kteří omezují konzumaci masa nebo trpí alergiemi či intolerancí, tak může být stravování v restauracích či kantýnách pohodlnější než dříve. Lépe by mohlo vyhovovat i jejich zdravotním potřebám. Výsledky našeho průzkumu ostatně potvrzují, že během posledních 12 měsíců zaznamenalo zvýšenou poptávku po veganských jídlech až 17,2 % restaurací,“ komentuje Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů společnosti Edenred, která Barometr FOOD v České republice koordinuje.

Pro restaurace navíc už dávno není zařazení bezmasých alternativ pouze vstřícným gestem – hosté se speciálními stravovacími požadavky tvoří významnou část trhu, která se již nesoustředí pouze na specializovaná zařízení. „Za největší trend ve struktuře české gastronomie považuji přechod z cílení na generaci boomerů na dorůstající generaci Z. Mladší generace žije přítomností a plně adoptuje nové principy, zatímco boomeři spíše vzdorují a jejich ochota přistoupit na tyto změny je nižší. Navíc mezi Gen Z rezonuje nejen klesající zájem o hospodská zařízení, ale i zdravější stravovací návyky či vyhledávání etnických a zajímavých voleb v netradičních prostředích. To vše může vyžadovat přenastavení podnikatelské aktivity tak, aby přinášela radost jak provozovatelům, tak i hostům,“ popisuje situaci z pohledu restauratérů Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářské komory a zakladatel Českého gastronomického institutu. Jeho slova potvrzují i data z Barometru FOOD, podle kterého

strávníci začínají častěji hledat zdravé alternativy, největší překážku pro ně ovšem představuje cena.

Důležitý je informovaný zákazník

Právě znalost konkrétních ingrediencí a jejich přípravy je pro orientaci v nabídkách restaurací mnohdy klíčová. Provozovatelé restaurací jí mohou jít naproti například jasným a srozumitelným popisem a zvýrazněním alergenů. V případě veganské, vegetariánské či bezlepkové nabídky je totiž podle slov odborníků potřeba vybírat mnohem pečlivěji.

„Častým problémem vegetariánských či veganských jídel v restauracích je nutriční vyváženost. Ačkoliv nabídka roste, jídla často postrádají zdroj bílkovin – nejlépe v podobě luštěnin či produktů z nich. Bílkoviny jsou důležité nejen pro správnou funkci organismu, ale i pro pocit sytosti – jídlo bez nich je zkrátka ‚hladové‘,“ říká MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu a dodává: „Zároveň se občas objevují chyby v označování, kdy například veganské jídlo ve skutečnosti obsahuje vejce, která do veganské stravy nepatří. Pro vegana je taková zkušenost nepříjemná a jako zákazník se již asi nevrátí, pro alergiky ale taková chyba v označení může být v některých případech až smrtelná. Je proto třeba se ujistit, že označení je srozumitelné a odpovídá realitě. Jen tak může zákazník podniku důvěřovat a jídlo si vychutnat bez stresu.“

Ačkoliv potravinová gramotnost stoupá, ke změně spotřebitelského chování v praxi sama nestačí. Na každodenní bázi může zdravé stravovací návyky v době oběda podpořit především zaměstnavatel. „Pro zaměstnavatele je podpora alternativní stravy klíčová, protože poptávka po ní neustále roste, a to zdaleka nejen mezi mladšími zaměstnanci. Vedle zdravotních faktorů je navíc úzce spjata třeba i s otázkami udržitelné výroby a spotřeby. Z pohledu firem jde o příležitost, jak podpořit důležitý trend, ale také ušetřit čas zaměstnancům s hledáním vyváženého oběda. Péče o zdraví zaměstnanců, a to včetně výběru optimálního jídelníčku, je dnes jedním z nejdůležitějších způsobů, jak může zaměstnavatel efektivně posílit svoji značku,“ uzavírá Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR.

Barometr FOOD

Průzkum Barometr FOOD od roku 2009 každoročně monitoruje očekávání, požadavky a zvyky strávníků napříč zeměmi EU. Hlavním koordinátorem projektu je společnost Edenred, ve spolupráci s 25 evropskými partnerskými organizacemi a univerzitami. Barometr je součástí Programu FOOD (Fighting Obesity through Offer and Demand) pod hlavičkou Evropské komise, jehož cílem je podpora nutričně vyvážené obědové stravy ve spolupráci se zaměstnanci a restauracemi. První část výsledků letošního průzkumu zveřejnila společnost Edenred společně s partnery u příležitosti Světového dne jídla (16. října).

Zdroj: www.edenred.cz

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Třináctý plat dá letos zaměstnancům třetina firem, ukázal průzkum

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě, odborníci bijí na poplach

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.