Na každodenní teplý oběd dosáhne méně než šestina zaměstnanců. Může za to zdražování

Češi si v práci dopřávají teplé obědy stále méně. V jídelně nebo restauraci obědvá každý pracovní den jen 16 % zaměstnanců. Téměř polovina na oběd do jídelny nebo restaurace nechodí vůbec. Roste naopak obliba svačin a hotových polotovarů ze supermarketů, které však výživovou hodnotu oběda dlouhodobě nenahradí. Důvodem poklesu pravidelného stravování v jídelnách a restauracích je zdražování. Průměrná cena obědového menu podle Edenred Restaurant Indexu ve srovnání s červencem 2022 stoupla o 21,4 koruny na zhruba 185 korun.

Pravidelný teplý oběd v jídelně provází řadu Čechů od prvního dne ve školce až po odchod do penze. Podle průzkumu, který pro společnost Edenred zpracovala agentura STEM/MARK, si jej však čeští zaměstnanci dopřávají stále méně častěji. Teplé jídlo z jídelny, restaurace nebo kantýny každý pracovní den obědvá méně než šestina (16 %) zaměstnanců. Třikrát nebo čtyřikrát týdně tímto způsobem obědvá dalších 13 % lidí, jednou nebo dvakrát pak 22 %. Polovina zaměstnanců (49 %) v průběhu pracovního týdne v jídelně, v kantýně nebo v restauraci neobědvá ani jednou. Jejich podíl oproti minulému roku vzrostl o 8 procentních bodů.

„Současná situace, kdy zaměstnanci vyhledávají plnohodnotné obědy v restauraci stále méně často, je znepokojivá. Část lidí dokáže toto jídlo nahradit kvalitní stravou připravenou z domova, což by bylo ideální. Lidem ale mnohdy kromě peněz chybí také čas, případně dostatek zdravých alternativ v jejich okolí. Často potom obědy řeší nákupem hotových jídel či polotovarů, nebo oběd dokonce vynechávají, což je zcela nevhodné. Může to vést k větší únavě v odpoledních hodinách, nižší produktivitě práce, nedostatku energie na případnou pohybovou aktivitu a následnému večernímu přejídání,“ vysvětluje odbornice na výživu Hana Pávková Málková ze společnosti STOB.

Pomoci mohou zaměstnavatelé

Obliba rychlých jídel ze supermarketu podle průzkumu v posledních letech roste. Letos tento způsob stravování v práci dokonce preferuje větší část zaměstnanců (27 %) než v případě návštěvy restaurací (19 %). Ty naopak zaznamenaly ve srovnání s rokem 2021 (25 %) výrazný propad. Na 7 % naopak vzrostl podíl lidí, kteří neobědvají vůbec. Data zároveň ukazují, že ochotu zaměstnanců obědvat v restauracích může svým přístupem ovlivnit i zaměstnavatel. Pokud na obědy přispívá, chodí do restaurací obvykle přibližně třetina zaměstnanců, v opačném případě jen necelá šestina.

„Celoevropský průzkum FOOD, který každoročně pomáháme realizovat, upozorňuje na to, že zaměstnanci se po odeznění koronaviru začali při stravování v práci odbývat. Normou se u nich stávají příliš rychlé a nutričně méně hodnotné náhražky plnohodnotného oběda. Data potvrzují, že dopady takové formy stravování se mohou podepsat nejen na zdraví zaměstnanců, ale i jejich produktivitě či výkonnosti v práci,“ varuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, a dodává: „Průzkumy také dokládají, že to, zda se zaměstnanci v práci pravidelně a vyváženě stravují, závisí od podmínek, které jim zajistí zaměstnavatel. Patří mezi ně především kvalitní zázemí – kuchyňka nebo jídelna, ale také optimální čas na obědovou pauzu, týmové obědy nebo příspěvek na stravování. To všechno jsou způsoby, kterými zaměstnavatel může kulturu stravování podpořit,“ dodává.

Na vině jsou ceny

Co stojí za klesající popularitou teplé stravy v restauracích? Průzkum ukázal, že téměř polovina (48 %) zaměstnanců, kteří neobědvají v jídelnách nebo restauracích, tak činí, protože je pro ně jídlo příliš drahé. Rostoucí ceny ovlivňuje inflace i zvýšené náklady na suroviny a lidské zdroje. Výrazný nárůst cen obědů ostatně potvrzuje i Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred. Průměrné obědové menu stálo v červenci 185,4 koruny, v meziročním srovnání s červencem 2022, kdy lidé za oběd zaplatili 164 korun, tak ceny stouply o 21,4 koruny.

„S prudkým nárůstem cen ve druhé polovině loňského roku se pro část zaměstnanců stalo pravidelné stravování v jídelnách a restauracích dlouhodobě neudržitelné. Jen pro ilustraci – ze své průměrné mzdy si mohli Češi v červenci pořídit o skoro 5 % méně obědů než před rokem. Odborníci přitom varují, že dlouhodobě nevhodná forma stravování v práci může vést ke vzniku nezdravých stravovacích návyků, kterých bývá obtížné se zbavit. Dobrá zpráva ale je, že v prvním pololetí letošního roku začalo zdražování spolu s inflací zpomalovat,“ komentuje současný trend Aneta Martišková.

Zdroj: www.edenred.cz

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

Třináctý plat dá letos zaměstnancům třetina firem, ukázal průzkum

Vánoční čas je pro mnoho firem příležitostí poděkovat svým zaměstnancům za celoroční úsilí. Tradiční způsoby odměňování, jako jsou vánoční večírky, teambuildingy a dárkové poukazy, si proto stále drží největší oblibu mezi majiteli firem a personalisty. Vánoční oslavu plánuje pro své zaměstnance uspořádat bezmála 65 % firem, zatímco zhruba 37 % z nich jim věnuje dárky nebo poukazy. Vyplývá to z listopadového průzkumu[1] Recruitment Academy ve spolupráci se společností Edenred. „Data z průzkumu potvrzují, že v oblibě zůstávají tradiční formy ocenění, jako jsou vánoční večírky a teambuildingy, které podporují týmového ducha. Vedle toho ale roste zájem také o personalizované benefity, jako například dárkové poukazy nebo příspěvek na volnočasové aktivity. To odráží snahu firem přizpůsobit se různorodým potřebám zaměstnanců a dlouhodobě sílící poptávku po flexibilitě ze strany zaměstnanců,“ dodává Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Řízek, smažák a palačinky: Děti v restauracích stravujeme nezdravě, odborníci bijí na poplach

Dětská jídla má ve své nabídce přibližně polovina restaurací v České republice. Ačkoliv až 90 % Čechů by si přálo, aby stravovací zařízení nabízela dětem pestřejší a vyváženější jídelníček, realita jejich volby je často odlišná. Výběr rodičů se obvykle omezuje na několik oblíbených, avšak nezdravých pokrmů, které navíc neobsahují důležité ingredience – například zeleninu, kvalitní sacharidy či bílkoviny. Až v 64 % případů se dětská jídla od těch dospělých liší pouze velikostí porce, nikoliv složením. Pouze ve 45 % případů navíc obsahují méně soli než běžné pokrmy. Experti přitom varují, že složení jídelníčku dětí má velmi silný vliv na to, jaké stravovací návyky si odnesou do dospělého života. Data vycházejí z nejnovějšího průzkumu Barometr FOOD[1], mapujícího stravovací návyky Čechů, který koordinuje společnost Edenred.