Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Boje, zabíjení, mučení, sexuální násilí a neustálé útoky na zdravotnická zařízení a jejich pracovníky. Od začátku bojů v dubnu 2023 si válka v Súdánu vyžádala katastrofální počet obětí a vedla k úplnému zhroucení systému ochrany civilního obyvatelstva.

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,

Od 28. února 2024, kdy vláda oznámila, že parlamentní volby mohou být oddáleny až na srpen 2025, začaly hlavním městem zmítat chaos a boje. Od uplynulého víkendu došlo k prudkému nárůstu počtu raněných. Mnoho z nich jsou ženy, děti i starší lidé. Tisíce lidí musely opustit své domovy, když se boje v jejich čtvrtích rozhořely. Násilnosti dohnaly tamní vládu k vyhlášení výjimečného stavu.

Lékaři bez hranic už od migrační krize v roce 2015 neúnavně volají po tom, aby EU i její členské státy převzaly odpovědnost za řešení naléhavé potřeby pomoci a ochrany přicházejících žadatelů o azyl a uprchlíků.

Ve čtvrtek 22. února 2024 si 66 českých nevládních organizací připomíná druhé výročí od začátku války na Ukrajině, která se brání za cenu vysokých ztrát na životech i majetku. Naši pomoc v celkové hodnotě cca 7 miliard korun za uplynulé dva roky získaly víc než tři miliony Ukrajinců a Ukrajinek.

Začaly jí porodní bolesti. Vyhledala proto nejbližší nemocnici, kde ji ale odmítli. Všechny porodní sály byly plné. Její jméno je Maha*. V chladném zimním počasí se vrátila do svého provizorního stanu, jednoho z mnoha v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v Rafáhu, města na jihu Gazy. Svého zesnulého syna nakonec porodila na veřejných toaletách.

„Odhadem umírá v táboře každé dvě hodiny nejméně jedno dítě. Každý den tak zemře přibližně 13 dětí. Situace je naprosto katastrofální,“ říká Claire Nicolet, projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Súdánu. „Dětem, které trpí akutní podvýživou, hrozí, že pokud se nezačnou léčit, do tří až šesti týdnů zemřou. Jejich stav je léčitelný, pakliže se dostanou do nemocnice, což

„V Rafáhu na jihu Pásma Gazy jsme postupně zatlačováni do rohu. Neustále se zmenšuje prostor, na kterém můžeme poskytovat lékařskou péči. Přitom počet lidí, kteří ji potřebují, dramaticky narůstá,“ říká Thomas Lauvin, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Gaze. „S tím, jak postupoval útok na Gazu, jsme museli evakuovat nejdříve řadu zdravotnických zařízení na severu, později i ve střední části Pásma Gazy. Teď už můžeme pracovat jen na jihu, jinde to není možné. Zkrátka nám docházejí nemocnice,” dodává.

Střety na izraelsko-libanonské hranici probíhají již od 7. října 2023. Boje mezi Izraelem

„V porodnici se často setkáváme s těhotnými dívkami, kterým je 13 či 14 let. Místní obyvatelé mají ve zvyku zůstávat v práci na polích do pozdních hodin. Ta jsou často velmi daleko od obytných čtvrtí. Mnoho mladých dívek proto zůstává v domě do noci o samotě, a jsou více vystaveny riziku napadení,“ vysvětluje vedoucí lékař Jean Nepo Hakizamungu.

„Okolo půl dvanácté dopoledne jsme poprvé slyšeli výbuchy. Nejdříve se zdály být daleko,

„Udělali jsme všechno, co bylo v našich silách. Pamatujte na nás,“ napsal na bílou tabuli, která běžně slouží k rozpisu chirurgických zákroků v nemocnici Awda, palestinský lékař Mahmoud Abu Nujail. Jen pár týdnů nato budovu zasáhly rakety. Dva zdravotníci pracující pro Lékaře bez hranic tehdy zemřeli.

Chirurg Lékařů bez hranic, který v nemocnici Šífa stále působí, zdůrazňuje, jak je situace špatná. „Před hlavní branou jsou mrtví i zranění pacienti. Dovnitř je ale dostat nemůžeme. Když jsme poslali ven sanitku, aby pacienty dovnitř přivezla, zaútočili na ni. A přitom šlo o pár metrů.

„Před 7. říjnem bylo všechno v pořádku,“ říká 62letý Hussein*, který žije v Gaze, ale než propukla válka, pracoval 37 let v Izraeli. „Jezdil jsem do práce do Ašdodu, izraelského města vzdáleného asi 35 až 40 kilometrů severně od Gazy. Někdy jsem tam přespával, jindy jsem se vracel do Gazy, abych mohl trávit čas s rodinou,“ vzpomíná.

• Situace se s každým dnem vyostřuje. Izrael požaduje, aby více než milion lidí v oblasti severní Gazy opustil své domovy kvůli očekávanému vpádu své armády. Lékaři bez hranic takový krok považují za extrémní.

„Současné metody prevence nedokážou lidi před horečkou dengue ochránit,“ říká Edgard Boquin, koordinátor projektu Lékařů bez hranic v Hondurasu, kde je každoročně hlášeno více než 10 000 případů nemoci.

„Zdravotní péče na Haiti je nedostatkovým zbožím, proto je každá fungující nemocnice naprosto klíčová,“ popisuje situaci na místě manažerka komunikace Tereza Wyn Haniaková. Haiti navíc zmítá několik krizí najednou, vedle zdravotní je to i politická a ekonomická. Násilí ze strany ozbrojených skupin, extrémní inflace, přírodní katastrofy, ale i epidemie nakažlivých chorob, jako je cholera, paralyzují většinu společnosti.

„Naši čtvrť silně bombardovali, proto jsme před dvěma měsíci s rodinou utekli z Chartúmu. Situace tady v táboře je náročná. Zatím jsme nedostali žádnou pomoc, jen igelitové plachty. Hodně lidí čeká na jídlo a materiál na přístřešky, i když už tu pro ně není žádné místo. Podmínky jsou neuvěřitelně těžké, nemáme ani čistou vodu, takže se zde šíří různé nemoci,“ popisuje situaci těhotná Hamida*, která v jedné z klinik Lékařů bez hranic čeká se svým nemocným dítětem.

Chartúm/Praha, 19. května 2023

Abuja/Praha, 3. května 2023

Chartúm/Praha, 27. dubna 2023

Vedle nuceného vysídlování žijí obyvatelé pod neustálou hrozbou násilí. „Vojáci přicházejí do vesnic v noci, dohlížejí na dodržování zákazu vycházení a další formy omezení volného pohybu, provádějí vojenský výcvik v blízkosti obytných částí města, zabavují lidem vozidla a demolují domy. Snaží se místním co nejvíce znepříjemnit život,“ popisuje David Cantero Pérez, vedoucí mise na palestinských územích.