Gaza: Civilistům už zbývá jen pár možností, kde vyhledat zdravotní péči

Ze 36 nemocnic v Pásmu Gazy je nyní alespoň částečně v provozu pouze 13, devět na jihu a čtyři na severu, uvádí Světová zdravotnická organizace (WHO).
Dvě hlavní nemocnice na jihu Gazy nyní ošetřují až třikrát více pacientů, než pro které mají kapacitu. Stále bojují s nedostatkem zásob i paliva.
V Gaze v tuto chvíli v podstatě neexistuje žádný bezpečný prostor, ve kterém by zdravotnické organizace mohly ošetřovat pacienty. Během posledních tří měsíců se tak drasticky omezil přístup obyvatel Pásma Gazy k lékařské péči.
Kvůli častým příkazům k evakuaci a útokům na zdravotnická zařízení museli Lékaři bez hranic opakovaně evakuovat nemocnice a opustit své pacienty, které nebylo možné v tak krátkém čase a daných podmínkách přesunout.

„V Rafáhu na jihu Pásma Gazy jsme postupně zatlačováni do rohu. Neustále se zmenšuje prostor, na kterém můžeme poskytovat lékařskou péči. Přitom počet lidí, kteří ji potřebují, dramaticky narůstá,“ říká Thomas Lauvin, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Gaze. „S tím, jak postupoval útok na Gazu, jsme museli evakuovat nejdříve řadu zdravotnických zařízení na severu, později i ve střední části Pásma Gazy. Teď už můžeme pracovat jen na jihu, jinde to není možné. Zkrátka nám docházejí nemocnice,” dodává.

Další týmy Lékařů bez hranic se musely evakuovat dne 6. ledna 2024, tentokrát z nemocnice Aksá v centrální části Gazy poté, co izraelské jednotky vydaly pro přilehlé okolí příkaz k evakuaci. V důsledku toho organizace ztratila přístup ke svému vlastnímu skladu léků. To ilustruje, v jakých podmínkách je místní zdravotnický personál nucen pracovat.

„Rozhodnutí odejít z nemocnice Aksá a opustit naše pacienty bylo zdrcující. Ale neměli jsme jinou možnost,“ říká Enrico Vallaperta z Lékařů bez hranic. „Okolí nemocnice, kde docházelo k dronovým útokům, ostřelování a bombardování, bylo příliš nebezpečné na to, abychom tam nadále působili. Za těchto podmínek si připadáme až zbyteční,” uzavírá Vallaperta.

Evakuace nemocnic

Několik nemocnic, kde působí Lékaři bez hranic, si prošlo stejným scénářem: Indonéská nemocnice na severu Gazy se musela evakuovat v říjnu. Nemocnice Šífa, největší v Gaze, byla bombardovaná a personál se musel evakuovat v listopadu. Stejný osud měla i nemocnice Awda, s níž Lékaři bez hranic spolupracují od roku 2018. Při tehdejším útoku zemřeli tři lékaři, z nichž dva byli spolupracovníky organizace.

Tento vzorec se teď opakuje na jihu, kde se počet obyvatel od počátku války zpětinásobil, ale míst, na kterých je možné poskytovat lékařskou péči, naopak ubylo.

Jih Gazy se stal od doby, kdy skončilo listopadové příměří, terčem útoků a intenzivního bombardování. Na místě tak vzniká obrovská potřeba urgentní, chirurgické a pooperační péče. Místní nemocnice nemají dostatečné kapacity, aby zvládly takový nápor pacientů. Lékařské zákroky jsou prováděny v extrémních podmínkách a roste i případů zánětů v ranách.

Ženy po císařském řezu jsou propouštěny pouhých šest hodin po zákroku, aby se uvolnila lůžka pro další těhotné. Na některé se ani nedostane a rodí v nouzových stanech.

Lékaři bez hranic jsou nadále odhodláni poskytovat v Gaze lékařskou péči a vyzývají k ochraně nemocnic, jejich personálu i pacientů. Jejich týmy nyní působí především na čtyřech místech. V Emirátské nemocnici v Rafáhu poskytují předporodní a poporodní péči, v Indonéské polní nemocnici nabízejí fyzioterapii a pooperační péči a na klinice Šaboura, rovněž ve městě Rafáh, zase ambulantní lékařskou a psychologickou péči. Podporují také Evropskou nemocnici v Gaze, kde provádí chirurgické zákroky. V nemocnicích Awda na severu Gazy a Nasser v Chán Júnisu zůstala už jen hrstka pracovníků Lékařů bez hranic. Ti pracují v extrémně náročných podmínkách.

Lékaři bez hranic znovu naléhavě vyzývají k ukončení bojů a k ochraně civilistů. Vyzývají

k obnovení přísunu humanitární pomoci a opětovnému zprovoznění zdravotnických zařízení

v Gaze, na nichž kriticky závisí životy místních obyvatel.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,

Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici

Od 28. února 2024, kdy vláda oznámila, že parlamentní volby mohou být oddáleny až na srpen 2025, začaly hlavním městem zmítat chaos a boje. Od uplynulého víkendu došlo k prudkému nárůstu počtu raněných. Mnoho z nich jsou ženy, děti i starší lidé. Tisíce lidí musely opustit své domovy, když se boje v jejich čtvrtích rozhořely. Násilnosti dohnaly tamní vládu k vyhlášení výjimečného stavu.

Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.

Ve čtvrtek 22. února 2024 si 66 českých nevládních organizací připomíná druhé výročí od začátku války na Ukrajině, která se brání za cenu vysokých ztrát na životech i majetku. Naši pomoc v celkové hodnotě cca 7 miliard korun za uplynulé dva roky získaly víc než tři miliony Ukrajinců a Ukrajinek.