• Situace se s každým dnem vyostřuje. Izrael požaduje, aby více než milion lidí v oblasti severní Gazy opustil své domovy kvůli očekávanému vpádu své armády. Lékaři bez hranic takový krok považují za extrémní.
• Neustávající bombardování změnilo hlubokou a dlouhodobou humanitární krizi v katastrofu. Brutální vraždění civilistů ze strany hnutí Hamás, stejně jako masivní útoky na palestinské obyvatelstvo izraelskými jednotkami musí skončit.
• Zároveň je nutné zajistit, aby se do nejvíce zasažených oblastí bezpečně dostaly zásoby i humanitární personál. Lidé potřebují mít přístup k základním věcem, jako jsou léky, potraviny, palivo a zdravotní péče.
• Lékaři bez hranic mají na místě personál o více než 300 zaměstnancích, přičemž někteří z nich už přišli nejen o své domovy, ale také o své blízké.
„Požadavek izraelské strany, aby lidé v oblasti severní Gazy do 24 hodin opustili své domovy nebo nemocnice, ve kterých pobývají, je skandální. Představuje to útok na lékařskou péči i na lidskost samotnou,“ vysvětluje Meinie Nicolai, generální ředitelka Lékařů bez hranic.
„Mluvíme tady o více než 1 milionu osob. Výraz ,bezprecedentní´ ani zdaleka nevystihuje to, jaké humanitární dopady může takové rozhodnutí mít. Gaza je srovnávána se zemí, umírají tisíce lidí. To musí okamžitě přestat. Požadavek Izraele zásadně odsuzujeme,“ dodává Meinie Nicolai.
Lékaři bez hranic se rovněž obávají toho, že oblast po vypršení ultimáta stejně nebudou moci opustit například staří nebo vážně nemocní. Žádají tak o to, aby se identifikovaly bezpečné zóny, kam se budou moci schovat ti, co nejsou odchodu schopní. Mezi taková místa patří i nemocnice. Organizace se také obává o své kolegy i jejich rodiny.
Gaza v posledních dnech
„Stíhačky systematicky ničí celé ulice i obytné čtvrti. Není se kam schovat nebo kde si odpočinout. Některá místa jsou terčem útoků už několik dní po sobě. Pokaždé, když jdou místní kolegové do práce, neví, jestli znovu uvidí své rodiny. Zhruba 1 200 lidí přišlo o život jen za posledních pět dní. Co mají zdejší obyvatelé dělat? Kam se mají jít schovat?“ komentuje Matthias Kennes, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Gaze.
Miliony mužů, žen i dětí stojí nyní tváří v tvář kolektivnímu trestu v podobě absolutní okupace, plošného bombardování a hrozby pozemních bojů. Je nutné ustanovit bezpečné oblasti a umožnit humanitární zásobování. Nemocní a zranění pacienti musí mít přístup k lékařské péči. Nemocnice ani sanitky nesmí být terčem útoků.
Dochází léky a chybí elektřina
Obléhání Gazy, spolu se zastavením dodávek jídla, vody, paliva a elektřiny, celou situaci ještě zhoršuje. Po šestnácti letech vojenské blokády je místní zdravotnická infrastruktura velmi oslabená. Nyní dochází více méně všechno.
„Například v nemocnicích ministerstva zdravotnictví zaměstnanci hlásí, že jim dochází jak anestetika, tak léky proti bolesti. Do nemocnice Al Awda jsme přesunuli naše dvouměsíční krizové rezervy, ale za pouhé tři dny se spotřeboval materiál, který je za normálních podmínek určený na tři týdny,“ říká Darwin Diaz, koordinátor zdravotnických aktivit Lékařů bez hranic v Gaze.
Od soboty se Lékaři bez hranic nemohou v Gaze svobodně pohybovat. Nemají zaručené bezpečné přejezdy tak, aby mohli svým palestinským kolegům, kteří neúnavně pracují ve dne v noci, aby ošetřili zraněné, pomoci.
Dvě z nemocnic, které Lékaři bez hranic podporují, už byly navíc při bombardování poškozené. Jednu kliniku zasáhly střely v pondělí.
Lékaři bez hranic nyní v Gaze provozují jednu kliniku a podporují tři nemocnice. Zároveň 10. října znovu otevřeli operační sál v nemocnici Al Shifa, který je určený na léčbu popálenin
a traumatologických pacientů.
Týmy Lékařů bez hranic ve městech Džanín, Hebron a Náblus rovněž aktivně vyhodnocují aktuální potřeby obyvatel na Západním Břehu, kde se vyostřují násilné střety. Nejméně
27 Palestinců zde zemřelo po útocích osadníků a po bojích s izraelskou armádou.
Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz