Honduras: Lékaři bojují proti horečce dengue pomocí komárů

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Tegucigalpa/Praha, 4. října 2023

Horečka dengue v současné době ohrožuje více než polovinu světové populace. Očekává se, že v důsledku změny klimatu bude touto nemocí v příštích desetiletích ohrožena další miliarda lidí.
Dengue je infekční onemocnění. To je způsobeno virem přenášeným komáry. Jedná se o celosvětovou zdravotní hrozbu, která se rychle šíří. Za posledních 50 let se výskyt zvýšil 30krát.
Nemoc momentálně představuje v Hondurasu a širším regionu amerického kontinentu zdravotní krizi.
Lékaři bez hranic úzce spolupracují s místními komunitami a honduraskými orgány
a zavádějí inovativní řešení, která mají za cíl snížit výskyt nemocí způsobených arboviry, jako jsou dengue, zika a chikungunya.

„Současné metody prevence nedokážou lidi před horečkou dengue ochránit,“ říká Edgard Boquin, koordinátor projektu Lékařů bez hranic v Hondurasu, kde je každoročně hlášeno více než 10 000 případů nemoci.

Momentálně není k dispozici žádná konkrétní léčba a nebyla dosud vyrobena ani vakcína, která by poskytovala dostatečnou ochranu před nákazou. Používání zastaralých technik vedlo navíc k tomu, že se komáři stali odolní vůči současným metodám prevence a pesticidům.

Řešením je bakterie

Lékaři bez hranic se proto spolu s honduraskými partnery rozhodli vyzkoušet metodu, která se osvědčila již v jiných zemích. V nejvíce postižených oblastech se nasadí komáři Aedes aegypti, kteří jsou nositeli bakterie Wolbachia.

Tato bakterie konkuruje virům, jako je dengue, a ztěžuje jejich množení uvnitř komára, a tím mu zabraňuje arboviry přenášet na člověka. „To znamená, že v oblastech, kde je Wolbachia

v populaci komárů zavedena, výskyt horečky dengue by se měl snížit,“ popisuje Claire Dorion, technická poradkyně Lékařů bez hranic.

I když se Wolbachia přirozeně vyskytuje v 50 procentech hmyzu, včetně některých komárů, ovocných mušek, molů, vážek a motýlů, u hlavních přenašečů arbovirů, jako je právě komár Aedes aegypti, není přirozeně přítomna.

Pomocí technologie se proto bakterie vnáší do vajíček komárů v laboratoři. Později, když dospějí, jsou komáři vypuštěni do intervenčních oblastí, kde se množí s místními komáry

a zajišťuje se tak snížení přenosu nemoci. Tito komáři se budou vypouštět každý týden po dobu šesti měsíců v 50 čtvrtích hlavního města. Během tří let se provedou testy komáří populace, aby se zjistilo procento komárů s Wolbachií.

Dengue může být smrtelná

Pro Victorii, obyvatelku jedné z nejlidnatějších čtvrtí honduraského hlavního města Tegucigalpy, se komáří kousnutí stalo téměř osudné. „Nejprve jsem dostala horečku, pak bolest kloubů, která mi znemožnila se hýbat. Když jsem začala krvácet, myslela jsem, že zemřu. Jediné, co jsem chtěla, bylo přežít, abych se mohla starat o svou dceru,“ vzpomíná Victoria.

Horečka dengue se nejčastěji vyskytuje v městských oblastech v tropickém podnebí. Mezi příznaky patří horečka, bolesti hlavy, těla a nevolnost. Lidé trpící těžkou formou onemocnění musí být hospitalizovaní, v některých případech je nákaza smrtelná.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,