Libanon: Tisíce lidí musely opustit své domovy kvůli vojenským operacím na jihu země

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Tisíce lidí musely opustit své domovy, útočiště hledají především na severu a ve velkých městech. Důvodem jsou vojenské operace, které právě probíhají podél libanonské hranice na jihu země.
Izraelské síly v posledních týdnech zahájily těžké bombardování jižní libanonské hranice. Na místě proto působí i tým Lékařů bez hranic.
Humanitárních potřeb je čím dál tím více. Přetížené a podfinancované libanonské zdravotnictví už nezvládá přijímat další pacienty, kteří pomoc zoufale potřebují. Lidem navíc dochází i věci jako oblečení, matrace na spaní nebo léky.

Střety na izraelsko-libanonské hranici probíhají již od 7. října 2023. Boje mezi Izraelem

a libanonským hnutím Hizballáh ale v posledních týdnech zintenzivnily. Vysídleným osobám chybí ty nejzákladnější věci. V reakci na tuto situaci tak Lékaři bez hranic sestavili krizový mobilní tým, který jim poskytuje potřebnou lékařskou péči.

„Lidé potřebují oblečení, matrace i léky,“ říká Abbás Chite z města Kfarkila na jihu Libanonu. „Když začalo těžké bombardování, nechali jsme všechno za sebou. Nemůžeme se vrátit zpět ani pro naše lékařské předpisy nebo oblečení.“ Abbás dříve pracoval v oblasti stavebnictví. Žádná práce už však není k dispozici. Nemá proto možnost vydělávat peníze a uživit rodinu. „Pracuji ve stavebnictví, ale se začátkem ekonomické krize se všechno zastavilo,“ dodává.

Současná vojenská eskalace jen celou situaci zhoršuje. Země se již čtvrtým rokem potýká

s vážnou hospodářskou krizí, která má za výsledek, že dva ze tří občanů upadli do chudoby. Nemohou si dovolit zdravotní péči ani základní zboží, včetně potravin.

Mobilní tým Lékařů bez hranic podporuje dvě zdravotnická střediska v distriktu Nabatieh na jihu Libanonu. Spolupracovníci organizace pečují o pacienty s chronickými onemocněními. Poskytují také krizovou psychologickou pomoc. Libanonské zdravotnictví, stejně jako jiné sektory, bylo negativně zasaženo velmi špatnou ekonomickou situací. Kapacita tamních nemocnic je už nyní naplněna a další příliv pacientů prchajících z jihu by mohl znamenat jejich kolaps.

„Vnitřně vysídlení lidé jsou nuceni opustit své domovy náhle, což někdy vede k přerušení jejich probíhající léčby. Zejména je to případ pacientů s chronickými nemocemi,“ vysvětluje lékařka Aida Hassouni, členka mobilního týmu Lékařů bez hranic. „Vzhledem k tomu, že nemají jistotu, kdy by se mohli vrátit domů, snažíme se nabídkou péče překlenout toto těžké období, aby

v léčbě mohli pokračovat, než se budou moci navrátit do běžného života.“

Lékaři bez hranic od října minulého roku poskytli různým nemocnicím v Libanonu 10 tun zdravotnického materiálu a ve spolupráci s tamním ministerstvem zdravotnictví a dalšími partnery proškolili více než 100 zdravotníků v devíti nemocnicích v oblasti urgentní traumatologické péče a v postupech během příjmu velkého počtu raněných.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,