Libanon: Tisíce lidí musely opustit své domovy kvůli vojenským operacím na jihu země

|

  1. Tisíce lidí musely opustit své domovy, útočiště hledají především na severu a ve velkých městech. Důvodem jsou vojenské operace, které právě probíhají podél libanonské hranice na jihu země.
  2. Izraelské síly v posledních týdnech zahájily těžké bombardování jižní libanonské hranice. Na místě proto působí i tým Lékařů bez hranic.
  3. Humanitárních potřeb je čím dál tím více. Přetížené a podfinancované libanonské zdravotnictví už nezvládá přijímat další pacienty, kteří pomoc zoufale potřebují. Lidem navíc dochází i věci jako oblečení, matrace na spaní nebo léky.

Střety na izraelsko-libanonské hranici probíhají již od 7. října 2023. Boje mezi Izraelem

a libanonským hnutím Hizballáh ale v posledních týdnech zintenzivnily. Vysídleným osobám chybí ty nejzákladnější věci. V reakci na tuto situaci tak Lékaři bez hranic sestavili krizový mobilní tým, který jim poskytuje potřebnou lékařskou péči.

„Lidé potřebují oblečení, matrace i léky,“ říká Abbás Chite z města Kfarkila na jihu Libanonu. „Když začalo těžké bombardování, nechali jsme všechno za sebou. Nemůžeme se vrátit zpět ani pro naše lékařské předpisy nebo oblečení.“ Abbás dříve pracoval v oblasti stavebnictví. Žádná práce už však není k dispozici. Nemá proto možnost vydělávat peníze a uživit rodinu. „Pracuji ve stavebnictví, ale se začátkem ekonomické krize se všechno zastavilo,“ dodává.

Současná vojenská eskalace jen celou situaci zhoršuje. Země se již čtvrtým rokem potýká

s vážnou hospodářskou krizí, která má za výsledek, že dva ze tří občanů upadli do chudoby. Nemohou si dovolit zdravotní péči ani základní zboží, včetně potravin.

Mobilní tým Lékařů bez hranic podporuje dvě zdravotnická střediska v distriktu Nabatieh na jihu Libanonu. Spolupracovníci organizace pečují o pacienty s chronickými onemocněními. Poskytují také krizovou psychologickou pomoc. Libanonské zdravotnictví, stejně jako jiné sektory, bylo negativně zasaženo velmi špatnou ekonomickou situací. Kapacita tamních nemocnic je už nyní naplněna a další příliv pacientů prchajících z jihu by mohl znamenat jejich kolaps.

„Vnitřně vysídlení lidé jsou nuceni opustit své domovy náhle, což někdy vede k přerušení jejich probíhající léčby. Zejména je to případ pacientů s chronickými nemocemi,“ vysvětluje lékařka Aida Hassouni, členka mobilního týmu Lékařů bez hranic. „Vzhledem k tomu, že nemají jistotu, kdy by se mohli vrátit domů, snažíme se nabídkou péče překlenout toto těžké období, aby

v léčbě mohli pokračovat, než se budou moci navrátit do běžného života.“

Lékaři bez hranic od října minulého roku poskytli různým nemocnicím v Libanonu 10 tun zdravotnického materiálu a ve spolupráci s tamním ministerstvem zdravotnictví a dalšími partnery proškolili více než 100 zdravotníků v devíti nemocnicích v oblasti urgentní traumatologické péče a v postupech během příjmu velkého počtu raněných.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Lékaři bez hranic

Gaza: Civilistům už zbývá jen pár možností, kde vyhledat zdravotní péči

„V Rafáhu na jihu Pásma Gazy jsme postupně zatlačováni do rohu. Neustále se zmenšuje prostor, na kterém můžeme poskytovat lékařskou péči. Přitom počet lidí, kteří ji potřebují, dramaticky narůstá,“ říká Thomas Lauvin, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Gaze. „S tím, jak postupoval útok na Gazu, jsme museli evakuovat nejdříve řadu zdravotnických zařízení na severu, později i ve střední části Pásma Gazy. Teď už můžeme pracovat jen na jihu, jinde to není možné. Zkrátka nám docházejí nemocnice,” dodává.

Lékaři bez hranic

Dárfúr: Každé dvě hodiny umírá na podvýživu jedno dítě. Situace v táboře pro vysídlené je zoufalá

„Odhadem umírá v táboře každé dvě hodiny nejméně jedno dítě. Každý den tak zemře přibližně 13 dětí. Situace je naprosto katastrofální,“ říká Claire Nicolet, projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Súdánu. „Dětem, které trpí akutní podvýživou, hrozí, že pokud se nezačnou léčit, do tří až šesti týdnů zemřou. Jejich stav je léčitelný, pakliže se dostanou do nemocnice, což

Lékaři bez hranic

Rodit ve stanech a bez lékařské pomoci. Osud těhotných žen v Pásmu Gazy

Začaly jí porodní bolesti. Vyhledala proto nejbližší nemocnici, kde ji ale odmítli. Všechny porodní sály byly plné. Její jméno je Maha*. V chladném zimním počasí se vrátila do svého provizorního stanu, jednoho z mnoha v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v Rafáhu, města na jihu Gazy. Svého zesnulého syna nakonec porodila na veřejných toaletách.