Tiskovec.cz 
- Boje v Chán Júnisu se stále více přibližují k Násirově nemocnici, která je nejen poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy.
- Tamní zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje.
- Nejznatelněji situace dopadá na těhotné ženy a děti. V důsledku války roste počet předčasných porodů a podvyživených dětí.
- Lékaři bez hranic naléhavě vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.
„Uzavření Násirovy nemocnice nepřipadá v úvahu. Zdravotnický systém je zcela zdecimovaný a evakuace stovek pacientů a zdravotnického materiálu, ať už narychlo nebo ne, by byla nemožným úkolem. Takový krok by měl katastrofické důsledky pro lidi, kteří už teď nemají kam jít,“ říká projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Gaze Jacob Granger.
Nemocnice pečuje přibližně o 550 pacientů, včetně těžce popálených a zraněných lidí, novorozenců a těhotných žen.
„Během července jsme zažívali jeden šok za druhým,“ říká Javid Abdelmoneim, vedoucí zdravotnického týmu Lékařů bez hranic. „Jednoho dne* jsem v nemocnici viděl umírat o samotě malou holčičku. To je výsledek zhrouceného zdravotnického systému: malé osmileté dítě umírající samo na invalidním vozíku na pohotovosti. Kdyby zdravotnický systém fungoval, podařilo by se ji zachránit,“ dodává.
V ohrožení jsou hlavně těhotné a děti
Na pokraji smrti byla také Haninina podvyživená dcera, kterou se za každou cenu snažila dostat do nemocnice, i když se to nejdříve zdálo nemožné. „Byla v kritickém stavu, úplně vyčerpaná. Opírala si o mě hlavu, nehýbala se. Než jsme dorazily do nemocnice, od smrti ji dělil jen krůček,“ vysvětluje matka, která dceru nakonec stihla dopravit do výživového centra Lékařů bez hranic včas.
Těhotné ženy a děti jsou zranitelné především v důsledku opakovaného vysídlování, špatných životních podmínek a nedostatku jídla. Násirova nemocnice je poslední nemocnicí poskytující porodní a dětskou péči v celé jižní části Pásma Gazy. Během intenzivních únorových bojů vtrhly izraelské síly do zařízení a týmy Lékařů bez hranic byly nuceny nemocnici opustit. Na místo se vrátily až v květnu, o měsíc později společně s ministerstvem zdravotnictví znovuotevřely porodnické a dětské oddělení. Začaly zde navíc poskytovat podporu dětské a novorozenecké jednotce intenzivní péče, která je vybavena 29 lůžky a inkubátory.
Nedostatek životně důležitého materiálu a ohromný nárůst pacientů navíc ohrožuje kvalitu a dostupnost péče. Zásoby v nemocniční krevní bance jsou podle tamního ministerstva kriticky nízké. Každý desátý dobrovolný dárce krve musel být odmítnut kvůli anémii či podvýživě.
Jen na dětské pohotovosti poskytl personál v období od 29. června do 5. července více než 2 600 konzultací, denně tak ošetřil více než 300 dětí. Mnoho z nich je potřeba hospitalizovat, proto jedno lůžko sdílí i více dětí naráz.
„Léčíme děti s podvýživou, což je problém, se kterým se nikdo v Gaze dříve nepotýkal,“ říká lékařka Joanne Perry. „Lidé žijí ve stanech s minimálním přístupem k čisté vodě a v žalostných hygienických podmínkách. Bombardování zničilo kanalizační a vodovodní systémy, to vedlo k rozšíření zdravotních komplikací, jako jsou průjmy, dehydratace, žloutenka typu A a kožní infekce.“
Předčasné porody a poporodní komplikace
„Některé ženy rodí předčasně, často mají poporodní komplikace,“ říká Mohamad z Lékařů bez hranic. Podle zdravotní poradkyně Lékařů bez hranic Mercè Rocaspana jsou hlavním zdravotním rizikem pro těhotné ženy zejména komplikace související s krevním tlakem. Hrozí jim například eklampsie, tedy život ohrožující těhotenské křeče, krvácení a sepse, laicky otrava krve – což může končit smrtí, pokud včas nedojde k léčbě.
Místní zdravotníci asistují u 25 až 30 porodů denně. Těhotné ženy však musí překonávat i další překážky způsobené zničenou infrastrukturou. Jsou nuceny pohybovat se po nebezpečných cestách uprostřed bojů a bez bezpečné dopravy, což mnohdy zpožďuje jejich příjezd do nemocnice. „Do Násirovy nemocnice jsem jela rodit sama na povozu taženým oslem. Kvůli finančním problémům mě manžel nemohl doprovodit,“ vysvětluje nastávající matka Najwa.
Ženy se po porodu zároveň musí rychle vrátit do nehygienických podmínek. Často se jedná o stany, kde kvůli nedostatku jídla a neustálému stresu čelí ženy a jejich novorozenci dalším zdravotním rizikům. „Nemám pro své dítě žádné pleny, vhodné oblečení ani postýlku,“ říká Khadra, která porodila právě v Násirově nemocnici.
Počet vysídlených stoupá
Ve dnech 22. a 27. července vydaly izraelské síly v Chán Júnisu dva příkazy k evakuaci, to vedlo k dalšímu masovému vysídlení a zmenšení již tak malého prostoru, kde lidé mohou zůstat. Podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) bylo od 22. do 25. července v oblasti vysídleno dalších přibližně 190 000 Palestinců. Od začátku války se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) muselo kvůli evakuacím přesunout přibližně
1,7 milionu lidí do oblasti o rozloze 48 km2. To představuje 13 % území celého Pásma Gazy.
Týmy Lékařů bez hranic poskytují v Násirově nemocnici ortopedickou chirurgii, úrazovou a popáleninovou péči, podporují porodnické a dětské oddělení a jednotku intenzivní péče pro novorozence. V červenci týmy reagovaly na hromadný příliv zraněných ve dnech 1., 13., 16., 17. a 22. července.
Zdravotníci v nemocnici Aksá poskytují rehabilitační a fyzioterapeutickou péči, úrazovou chirurgii, pokročilou a pooperační péči o raněné a péči o duševní zdraví. V červenci reagovali lékaři na nápory hromadných neštěstí ve dnech 9., 13., 14., 16. a 27. července.
*24. července 2024
Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz
