Lékaři bez hranic··5 min

Dárfúr: Každé dvě hodiny umírá na podvýživu jedno dítě. Situace v táboře pro vysídlené je zoufalá

  • V uprchlickém táboře Zamzam v Severním Dárfúru, jednom z největších a nejstarších táborů pro vnitřně vysídlené osoby v Súdánu, je podle Lékařů bez hranic situace katastrofální.
  • Screening výskytu podvýživy prokázal, že téměř čtvrtina dětí trpí její závažnou formou. Přičemž sedm procent z nich vykazuje známky akutní malnutrice.
  • Konkrétně u dětí ve věku od šesti měsíců do dvou let jsou čísla téměř dvojnásobná. Obdobně jsou na tom i těhotné a kojící ženy.
  • Situace v táboře vyžaduje podle Lékařů bez hranic okamžitou pomoc ze strany dalších aktérů.

„Odhadem umírá v táboře každé dvě hodiny nejméně jedno dítě. Každý den tak zemře přibližně 13 dětí. Situace je naprosto katastrofální,“ říká Claire Nicolet, projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Súdánu. „Dětem, které trpí akutní podvýživou, hrozí, že pokud se nezačnou léčit, do tří až šesti týdnů zemřou. Jejich stav je léčitelný, pakliže se dostanou do nemocnice, což

se většině nepodaří,“ dodává.

Velmi znepokojivý je také celkový počet úmrtí v táboře za den. Hrubá míra úmrtnosti činí 2,5 na 10 000 osob za den, což je více než dvojnásobek toho, co už bývá považováno za krizový stav. Je nutné zajistit potraviny, zdravotní péči, pitnou vodu a hygienická zařízení.

Aby se zabránilo dalším ztrátám na životech a snížil se rozsah utrpení, rozhodli se Lékaři bez hranic urychleně zintenzivnit pomoc v táboře, zejména se soustředí na poskytování lékařské péče dětem v nejkritičtějším stavu. Vážnost situace však vyžaduje mnohem větší odezvu, než jakou může tato mezinárodní organizace sama zajistit.

Systém se zhroutil

Během posledních devíti měsíců se již tak křehký zdravotnický systém v Severním Dárfúru zhroutil. Lékaři bez hranic jsou jediným plně funkčním poskytovatelem zdravotní péče v táboře Zamzam. Provozují zde malou kliniku. Ta je však přetížená přílivem nových pacientů, kteří do ní míří na oslech, nebo dojdou pěšky z vesnic, jež jsou vzdálené až 50 kilometrů od tábora. Pro mnohé to však bývá jediná šance.

„Před začátkem konfliktu v dubnu 2023 byli lidé v táboře silně závislí na mezinárodní pomoci, co se týče potravin, zdravotní péče, čisté vody – prostě všeho. Nyní jsou téměř zcela opuštěni,“ vysvětluje Nicolet. Od května nefunguje žádná distribuce potravin ze strany Světového potravinového programu OSN (WFP). Zatímco dříve jedly rodiny dvakrát denně, nyní jen jednou. Lidé hladoví – a děti umírají,“ pokračuje vedoucí projektu.

Kvůli nedostatku čisté vody pijí lidé buďto z močálů, nebo z řek, což způsobuje těžké průjmy. Pro podvyživené děti to může mít fatální důsledky. U zdravých dětí tyto komplikace mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu či dokonce k podvýživě.

To nejhorší nás ještě čeká

„Začátek roku je obdobím, kdy by podvýživa měla být nejnižší, protože v prosinci obvykle probíhá sklizeň, a zásoby potravin tak bývají největší. V uplynulém roce se však lidé nemohli kvůli bezpečnosti starat o své plodiny. Navíc málo srážek situaci dále zhoršilo. Obvyklý vrchol největšího výskytu podvýživy teprve přijde, mezi dubnem a zářím. Očekáváme tak, že se počet případů ještě dramaticky zvýší,“ popisuje Nicolet.

Před začátkem konfliktu byl zdravotnický systém v Severním Dárfúru podporován agenturami OSN, jako je Světový potravinový program, Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) či Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Tato pomoc se ale náhle zastavila. Zaměstnanci již nedostávají mzdy, chybí vybavení

a léky, stejně jako palivo pro generátory, voda a další zásoby, které jsou potřebné k zajištění provozu zdravotnických zařízení. Programy pro boj s podvýživou, které kdysi fungovaly ve Fašíru – hlavním městě regionu – již neexistují. Ve městě není jediné místo, kde by lidé mohli vyhledat základní zdravotní péči pro své děti.

„Nemůžeme nečinně přihlížet, jak lidé dál mlčky trpí. Bez nutné mobilizace humanitárních sil zemře ještě více osob. Lze tomu ale předejít,“ uzavírá pracovnice Lékařů bez hranic. Ti jsou současně jedinou velkou mezinárodní organizací, která poskytuje dětem bezplatnou lékařskou péči ve všech pěti dárfúrských státech, což je region zhruba o rozloze Francie. Dětská nemocnice má jen 78 lůžek, obyvatel je ale více než 11 milionů.

Poznámka:

Vyhodnocení situace v táboře Zamzam proběhlo ve dnech 10. až 13. ledna 2024. Zahrnovalo 400 domácností a vzorek čítal 3 296 osob. Při hodnocení úmrtnosti byly rodiny dotazovány, zda někdo
z jejich domácnosti v období od 1. října zemřel, což vedlo k výsledku hrubé míry úmrtnosti 2,5 procenta.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Zadavatel
Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Další články od Lékaři bez hranic

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání
Lékaři bez hranic

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.
Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.
Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených
Lékaři bez hranic

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.
Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.
V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči
Lékaři bez hranic

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici
Lékaři bez hranic

Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici

Od 28. února 2024, kdy vláda oznámila, že parlamentní volby mohou být oddáleny až na srpen 2025, začaly hlavním městem zmítat chaos a boje. Od uplynulého víkendu došlo k prudkému nárůstu počtu raněných. Mnoho z nich jsou ženy, děti i starší lidé. Tisíce lidí musely opustit své domovy, když se boje v jejich čtvrtích rozhořely. Násilnosti dohnaly tamní vládu k vyhlášení výjimečného stavu.
Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení
Lékaři bez hranic

Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení

Lékaři bez hranic už od migrační krize v roce 2015 neúnavně volají po tom, aby EU i její členské státy převzaly odpovědnost za řešení naléhavé potřeby pomoci a ochrany přicházejících žadatelů o azyl a uprchlíků.
Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.
Lékaři bez hranic

Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.

Ve čtvrtek 22. února 2024 si 66 českých nevládních organizací připomíná druhé výročí od začátku války na Ukrajině, která se brání za cenu vysokých ztrát na životech i majetku. Naši pomoc v celkové hodnotě cca 7 miliard korun za uplynulé dva roky získaly víc než tři miliony Ukrajinců a Ukrajinek.
Rodit ve stanech a bez lékařské pomoci. Osud těhotných žen v Pásmu Gazy
Lékaři bez hranic

Rodit ve stanech a bez lékařské pomoci. Osud těhotných žen v Pásmu Gazy

Začaly jí porodní bolesti. Vyhledala proto nejbližší nemocnici, kde ji ale odmítli. Všechny porodní sály byly plné. Její jméno je Maha*. V chladném zimním počasí se vrátila do svého provizorního stanu, jednoho z mnoha v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v Rafáhu, města na jihu Gazy. Svého zesnulého syna nakonec porodila na veřejných toaletách.
Dárfúr: Každé dvě hodiny umírá na podvýživu jedno dítě. Situace v táboře pro vysídlené je zoufalá
Lékaři bez hranic

Dárfúr: Každé dvě hodiny umírá na podvýživu jedno dítě. Situace v táboře pro vysídlené je zoufalá

„Odhadem umírá v táboře každé dvě hodiny nejméně jedno dítě. Každý den tak zemře přibližně 13 dětí. Situace je naprosto katastrofální,“ říká Claire Nicolet, projektová koordinátorka Lékařů bez hranic v Súdánu. „Dětem, které trpí akutní podvýživou, hrozí, že pokud se nezačnou léčit, do tří až šesti týdnů zemřou. Jejich stav je léčitelný, pakliže se dostanou do nemocnice, což