Lékaři bez hranic··6 min

Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení

  • Nový report Lékařů bez hranic s názvem Death, despair and destitution: the human costs of the EU's migration policies, který vychází z přímých svědectví zdravotníků, popisuje otřesné důsledky způsobené politikou vedenou na hranicích Evropské unie i mimo ni.
  • Organizace vedla na evropských hranicích rozhovory v roce 2023 během více než 20 000 lékařských a psychologických konzultací a s více než 8 tisíci zachráněných lidí na moři.
  • Dokument popisuje šokující násilné praktiky a postupy, které byly schváleny na půdě Evropské unie, zaváděny do praxe členskými státy a oslavovány dehumanizující politickou rétorikou evropských lídrů.

Lékaři bez hranic už od migrační krize v roce 2015 neúnavně volají po tom, aby EU i její členské státy převzaly odpovědnost za řešení naléhavé potřeby pomoci a ochrany přicházejících žadatelů o azyl a uprchlíků.

Naopak ale došlo k normalizaci násilí, a to i díky významným finančním investicím ze strany nejen evropských institucí, ale také jiných zemí, jako je Niger a Libye. Právě do těchto zemí jsou pak někteří migranti násilně vraceni, nebo jsou zde zadržovaní a je s nimi nelidsky zacházeno.

Outsourcování násilí

Libyjská pobřežní stráž je příkladem takového chování. Jejím běžným úkolem je zadržet lidi na moři a odvézt je do detenčních center. Týmy Lékařů bez hranic pracovaly v některých z nich mezi lety 2016-2023. Po celou dobu dokumentovaly žalostné životní podmínky. V prosinci 2023 vydala organizace zprávu o tom, co se za zdmi těchto zařízení odehrává, ve snaze upozornit na brutalitu, případy obchodování s lidmi a sexuálního násilí či dokonce mučení. Konkrétně v období mezi lednem 2022 a červencem 2023 ošetřili Lékaři bez hranic 58 pacientů trpících tuberkulózou a u jednoho z nich se zasadili o propuštění těžce podvyživeného pacienta v dospělém věku. Vážil méně než 40 kg a ve vazbě nemohl dostat odpovídající péči.

Podobné vzorce toho, jak EU outsourcuje násilí na jiné aktéry, můžeme nalézt i v odepírání přístupu k základní zdravotní péči a ochrany pro lidi na útěku. To lze vidět například v Nigeru, Srbsku a Tunisku. Tento typ násilí je však zřetelný a dobře zdokumentovaný i na samotném evropském území.

„Řekl jsem doktorovi: ‚Chci tady zůstat, žádám si tu o azyl‘. Ale on jen odvětil: ,Upřímně, nevím, co se s tebou stane.‘ Poté mě v nemocnici sebrala pohraniční stráž, na tři hodiny mě hodili do vězení a potom mě zase odvezli zpátky na hranici,“ vysvětluje jeden z pacientů v Bělorusku.

Lékaři bez hranic dokumentovali praktiky násilného vytlačování za hranice v Polsku, Řecku, Bulharsku i Maďarsku. Odstrašující politika EU má podobu hraničních zdí a plotů dlouhých více než 2000 kilometrů. Na vršku mají žiletkové dráty, kamery či drony. Mají zabránit vstupu lidí na území EU, způsobují ale také zranění, která pak léčí týmy organizace.

To je příklad polsko-běloruských i srbsko-maďarských hranic. Tyto fyzické zábrany pak posilují a vymáhají i oficiální orgány, jejichž násilné zásahy namířené proti osobám utíkajícím za bezpečím mají za následek i posttraumatické stresové poruchy.

Jenomže lidé na útěku často prožili násilí již před příchodem do Evropy. Lékaři bez hranic poskytovali také pomoc lidem v italském Palermu, kde v období mezi lednem a srpnem 2023 uvedlo 61 % z celkem 57 pacientů, že byli v Libyi mučeni. Většina z nich v tamních detenčních zařízeních. Právě u těchto pacientů byl posttraumatický syndrom diagnostikován.

Členské státy EU neblokují přístup na své území jen po souši, ale nedostávají ani své povinnosti v poskytování pomoci lidem ve smrtelném nebezpečí na moři. Svou odpovědnost v podobě záchranných a pátracích operací tak přenášejí na pobřežní stráže, které nejsou v gesci členských států. Zrušení těchto operací ve Středozemním moři mělo za následek ztroskotání mnohých lodí a ztráty na životech. Na moři se tak odehrávají téměř každý den tragédie.

Hledání smysluplného řešení

„Rozhodnutí umožnit a praktikovat politiku násilí, která odpírá uprchlíkům a lidem na útěku možnost vyhledat bezpečí, namísto pokusu hledat humánní politické řešení by mělo otřást naším kolektivním svědomím. Vrchní představitelé EU podporují – až téměř oslavují – nehumánní politiku, jež je spojená s tolika riziky. To je v přímém rozporu s hodnotami, které jsou páteří toho, co EU zastává,“ říká Julien Buha Collette z Lékařů bez hranic.

Evropská unie a její členské státy by měly urychleně změnit kurz, aplikovat smysluplná řešení. Nelze na tuto problematiku pohlížet pouze jako na bezpečnostní problém. Dehumanizování jakékoli lidské bytosti není řešením. To však vyžaduje urgentní a fundamentální změnu v tom, jak nahlížíme na příčiny toho, proč lidé vůbec utíkají a na nebezpečnou cestu vydávají. Může se tak předejít zbytečným úmrtím, zraněním a přetrvávajícím traumatům tisíců lidí.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Zadavatel
Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Další články od Lékaři bez hranic

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize
Lékaři bez hranic

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.
Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí
Lékaři bez hranic

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.
Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání
Lékaři bez hranic

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.
Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.
Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených
Lékaři bez hranic

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.
Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.
V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči
Lékaři bez hranic

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici
Lékaři bez hranic

Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici

Od 28. února 2024, kdy vláda oznámila, že parlamentní volby mohou být oddáleny až na srpen 2025, začaly hlavním městem zmítat chaos a boje. Od uplynulého víkendu došlo k prudkému nárůstu počtu raněných. Mnoho z nich jsou ženy, děti i starší lidé. Tisíce lidí musely opustit své domovy, když se boje v jejich čtvrtích rozhořely. Násilnosti dohnaly tamní vládu k vyhlášení výjimečného stavu.
Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení
Lékaři bez hranic

Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení

Lékaři bez hranic už od migrační krize v roce 2015 neúnavně volají po tom, aby EU i její členské státy převzaly odpovědnost za řešení naléhavé potřeby pomoci a ochrany přicházejících žadatelů o azyl a uprchlíků.
Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.
Lékaři bez hranic

Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.

Ve čtvrtek 22. února 2024 si 66 českých nevládních organizací připomíná druhé výročí od začátku války na Ukrajině, která se brání za cenu vysokých ztrát na životech i majetku. Naši pomoc v celkové hodnotě cca 7 miliard korun za uplynulé dva roky získaly víc než tři miliony Ukrajinců a Ukrajinek.