Tiskovec.cz 
Když si během sezóny vyšlápnete na deset nejzajímavějších míst podle Hradního indexu Kláštorná Kalcia, nastoupáte víc než 3 400 výškových metrů a ujdete 41 kilometrů. Jde o podobné převýšení, jako kdybyste ze základního tábora zdolali Mt. Everest, a vzdálenost celého jednoho maratonu. Jedničkou mezi nejnáročnějšími hrady se stal Ostrý na Šumavě. Vystoupáte k němu téměř 700 výškových metrů, tedy 230 pater. Druhý nejnáročnější je výstup na Ralsko v Libereckém kraji, třetí potom na Rabštejn u Rýmařova v Olomouckém kraji.
Při velkém fyzickém výkonu je potřeba myslet na doplňování vápníku a dalších minerálních látek. Netýká se to ale jen sportu. I takový letní výšlap na hrad může dát tělu zabrat, vždyť tyto památky se často tyčí na pořádných kopcích. Značka minerální vody Kláštorná Kalcia proto sestavila Hradní index, podle kterého je možné plánovat výlety na hrady trochu jinak než obvykle. Namísto nejznámějších hradů nabízí přehled těch, jejichž zdolání je obtížné. „S minerální vodou Kláštorná Kalcia se pojí hradní legenda z roku 1241. Obráncům slovenského hradu Turiec, pod kterým pramení, prý dala sílu ubránit se tatarským vojskům. Proto jsme si řekli, že se na tyto památky podíváme zblízka a zjistíme, na kterou je fyzicky nejnáročnější vystoupat,“ vysvětluje Ivana Minarič, brand manažerka Kláštorná Kalcia.
Jako dojít na vrchol světa
Pokud byste dokázali navštívit všech deset nejnáročnějších hradů v České republice, zdolali byste celkem přes 3 400 výškových metrů. Když použijeme vedle Everestu přirovnání z tuzemských končin, je to jako čtyřikrát vyjít z Pece pod Sněžkou Obřím dolem na naši nejvyšší horu.
Do žebříčku nejvýše položených míst se dostaly hrady z různých koutů České republiky. „Předpokládali jsme, že index top 10 obsadí dva či tři hornaté kraje. Po sestavení žebříčku jsme ale zjistili, že lidé ve středověku nacházeli pro hrady místa s výrazným převýšením po celém území. Nejnáročnější hrady se většinou tyčí 200 až 300 metrů nad okolní krajinou,“ říká Ivana Minarič.
Hrady, které stojí za návštěvu, vybral Josef Hložek z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Ve výběru najdete některé známé památky, ale často i místa, o kterých jste možná nikdy neslyšeli. „Středověké hrady nám nabízí pohled hluboko do minulosti, do myšlení lidí ve středověku až novověku a na jejich hmotnou kulturu. Naše země je na hrady velmi bohatá. Na území České republiky se nachází více než tisíc hradů, z nichž mnoho bylo později upraveno na zámky, a také neobyčejně vysoký počet tvrzí a objektů na velmi nejasné hranici mezi hradem a tvrzí. V každém kraji je tak možné najít lokality něčím jedinečné a výjimečné,” upozorňuje Josef Hložek.
Kde si dáte nejvíce do těla?
Největší fušku jednoznačně představuje šumavská hora Ostrý. Není divu, stával tu nejvýše položený hrad na našem území. Z nejbližší vsi Hamry vede k pozůstatkům hradu cesta dlouhá 6,5 kilometru a nastoupáte při ní 696 výškových metrů, tedy asi 230 pater. Z královského strážního hradu z konce 13. století, který byl součástí linie mocenských opěrných bodů na vrcholcích Šumavy, se dochoval příkop vylámaný do skály. Na vrcholu vás ale čeká bonus: protože jde o místo na hranicích s Německem, najdete tu pravou bavorskou hospodu.
Také česká dvojka, Ralsko v Libereckém kraji, vám dá zabrat. Z Mimoně k němu ujdete 4,9 km a vystoupáte celkem 413 výškových metrů neboli 138 pater. Hrad se na dominantním kopci tyčí již od 13. století. V roce 1426 se o jeho dobytí marně pokoušeli husité, o devět let později ale uspěli a v roce 1505 už byl hrad pustý.
Třetí nejnáročnější výstup najdete na Rabštejně u Rýmařova v Olomouckém kraji. Dostanete se k němu po udolání 316 výškových metrů na cestě z Bedřichova dlouhé 2,7 km. Tento nejvýše položený hrad na Moravě pochází z přelomu 13. a 14. století. Za husitských válek byl oporou kališníků. Potom zpustl, ale za třicetileté války jej ještě využívali Švédové.
Jdeme na to vědecky, aneb kolik energie spálíte a jak regenerovat
Kláštorná Kalcia doplnila Hradní index vzorovým měřením. Při výstupu na zříceninu hradu Děvičky na turisticky vyhledávané Pálavě měřila energetický výdej tří figurantů s různými fyzickými dispozicemi a věkem. Sportovní lékařka Marie Skalská na základě naměřených hodnot poté určila orientační energetický výdej potřebný k výstupu na hrady zařazené v žebříčku.
Klíčové parametry jsou samozřejmě převýšení a délka trasy. Pokud vyrazíte na hrad Ostrý a vážíte 80 kg, spálíte cestou nahoru přibližně 2 300 kJ. Už to je přibližně jako jedna tabulka hořké čokolády. K tomu si připočtěte o něco menší množství kilojoulů na cestu dolů, a můžete si na vrcholu se zaslouženým pocitem dát pořádný oběd. V tabulce níže je uvedená také přibližná energetická spotřeba jedince o hmotnosti 65 kg.
„Výdej energie závisí i na dalších parametrech, jako je hmotnost, doba výstupu, či aktuální fyzická kondice. Hodnoty jsou proto jen orientační. Pro každého ale platí, že po fyzickém výkonu tělo k regeneraci potřebuje minerální látky včetně vápníku – zejména v horkém letním počasí, kdy se víc potíme. Zvýšené námaze bychom tedy měli přizpůsobit i pitný režim jako přirozený způsob, jak vápník a další minerály doplnit,“ upozorňuje MUDr. Marie Skalská, lékařka Pro Fit Institutu, která se odborně věnuje aktivnímu životnímu stylu. Právě vysokým obsahem vápníku se Kláštorná Kalcia vyznačuje, a to díky podloží Turčianské doliny, odkud pochází.
Zdroj: www.kofola.cz
