Ve 2. kole přijímaček uspělo 89 % deváťáků

Ministerstvo školství

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT, anglická zkratka MEYS[p. 1]) je ústřední orgán státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péče o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Často bývá zkráceně označováno jen jako Ministerstvo školství.

V systému DiPSy byly dnes zveřejněny výsledky druhého kola přijímacích zkoušek. Ve druhém kole přijímacího řízení uspělo 89 % uchazečů hlásících se na střední školy z 9. ročníků základních škol. Přijímací řízení absolvovalo 6 293 deváťáků. Většina uchazečů byla přijata na obor, o který měli největší zájem. Celková volná kapacita v denní formě studia pro uchazeče z 9. tříd byla vyšší o 15 682 míst.

Na všechny druhy oborů se ve druhém kole hlásilo přes 12 000 uchazečů, kteří podali více než 29 tisíc přihlášek. Uchazeči mohli podat až tři přihlášky opět seřazené podle priority.

Ve druhém kole nebylo na žádnou střední školu přijato pouze 701 žáků hlásících se z 9. ročníků. 73 % deváťáků bylo přijato na obory s první prioritou. V průměru se o něco hůře podařilo dostat na svůj preferovaný obor uchazečům z Prahy a Karlovarského kraje, cca dvou třetinám z nich, a to jak v případě deváťáků, tak v celkovém souhrnu. Úspěšnost uchazečů v Praze byla 76 % a ve Středočeském kraji 87 %.

Nejúspěšnější byli deváťáci hlásící se na čtyřletá gymnázia, např. v Praze bylo přijato 77 % uchazečů, kteří se na gymnázia hlásili v první prioritě. Z celkových 701 nepřijatých uchazečů hlásících se z 9. ročníku podalo alespoň jednu ze svých přihlášek 486 uchazečů na ostatní maturitní obory, 105 na lycea a na čtyřletá gymnázia pouze 78deváťáků. Uchazečů z devátých tříd, kteří si některou ze svých přihlášek podali na čtyřleté gymnázium, bylo přijato 60 %, dalších 34 % bylo přijato na jiný obor.

Největší skupinu nepřijatých deváťáků tvoří ti, kteří měli prioritní zájem o jiné maturitní obory, než jsou gymnázia či lycea, a dále o obory s výučním listem. Situace napříč ČR je ve většině krajů podobná.

V případě nepřijetí ve druhém kole mají uchazeči, kteří konali jednotnou přijímací zkoušku, možnost přihlásit se do třetího, příp. dalších kol přijímacího řízení. V systému DiPSy budou postupně zveřejňovány informace o školách, která budou vypisovat následující kola. Další kola již nejsou centrálně řízena. Počet přihlášek není omezen. Způsob konání zkoušek a termíny pro podávání přihlášek určí ředitelé škol, kteří je mohou stanovit nejdříve 28. června 2024.

Přihlášku lze podat výhradně tištěnou formou a doručit do školy osobně, poštou nebo datovou schránkou.

Shrnutí výsledků druhého kola přijímacího řízení na střední školy naleznete ZDE

Jak se přihlásit do třetího kola? Informace ZDE

Tipy - jak na 3. kolo ZDE

Zdroj: msmt.gov.cz

MŠMT připravuje registry žáků a pedagogů

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy učinilo významný krok směrem k modernizaci a digitalizaci státní správy ve školství. Do meziresortního připomínkového řízení vkládá návrh zákona o registrech ve vzdělávání, který zavádí dva klíčové registry: registr dětí, žáků a studentů (registr žáků) a registr pedagogických a akademických pracovníků (registr pedagogů). Cílem těchto registrů je zajistit včasné a aktuální informace o vzdělávání nejen oprávněným institucím státní správy, ale i samotným občanům. Současně se spuštěním legislativního procesu zahájilo ministerstvo práce na tvorbě registrů.

Muži v mateřských a základních školách: Jan Průcha

MŠMT pokračuje v medailoncích, které připravilo k výročí narození Jana Amose Komenského. Jde o seriál medailonků mužů-učitelů zaměstnaných převážně v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Přesto, že toto povolání patřilo v minulosti právě hlavně mužům, v současnosti je paradoxně v učitelských sborech převaha žen. Co tedy láká muže vzdělávat malé děti v mateřských a základních školách? Odpovědi Vám už druhým rokem přinášíme jednou měsíčně prostřednictvím zajímavých příběhů. Dalším z mužů ve školství je učitel na Bratrské základní škole v Praze Jan Průcha.

Ředitel Krejčí dál pokračuje ve spolupráci s MŠMT na digitalizaci agend

Ministr školství Mikuláš Bek společně s ředitelem Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Miroslavem Krejčím dnes informovali o personálních změnách ve vedení organizace. Ředitel Krejčí rezignoval na funkci ředitele Cermatu k 31. 10. 2024 a bude dál spolupracovat s MŠMT na přípravě digitalizace klíčových agend a dalším rozvoji systému DiPSy. Dočasným vedením Cermatu bude pověřena zástupkyně ředitele Barbora Rosůlková, která zajistí kontinuitu činnosti organizace.

MŠMT směřuje k jednotnému přístupu k mikrocertifikátům

Začátkem října se v Praze konala zahajovací konference k projektu „Towards a harmonised micro-credential ecosystem in Czechia“, jejímž tématem byly tzv. mikrocertifikáty, tedy osvědčení, umožňující držitelům prokázat konkrétní znalosti a dovednosti získané v rámci vzdělávacího programu malého rozsahu. Konference přinesla podnětnou diskusi a doporučení, která by mohla významně ovlivnit budoucnost vzdělávání v České republice. Na projektu spolupracují OECD, Evropská komise a MŠMT.

Nový obor Lyceum nabízí kombinaci všeobecného vzdělání a oborové orientace

Širší všeobecné vzdělání s možností oborové orientace nabídne nový připravovaný obor Lyceum, který rozšíří dosavadní nabídku odborně zaměřených lyceí. Uchazeči o studium na středních školách si už nebudou muset v 15 letech vybírat konkrétní specializaci, ale mohou se rozhodnout až později během studia. Nový obor dnes MŠMT představilo na tiskové konferenci za účasti premiéra Petra Fialy, ministra školství Mikuláše Beka a náměstka ministra Jiřího Nantla.

Digitální potvrzení o studiu usnadní život studentům, rodičům i úřadům

Kabinet digitalizace ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) plánují další digitální projekt - digitální evidenci studia na vysoké škole. To přinese výrazné zjednodušení ve způsobu ověřování statusu studentům, rodičům i úřadům. Díky digitalizaci potvrzení o studiu budou mít úřady i soukromé subjekty poskytující studentské výhody snadný a rychlý přístup k aktuálním údajům o studentském statusu, například pro účely daňových výměrů, zlevněné dopravě či studentského účtu v bance. Díky tomu odpadne nutnost opakovaně vyžadovat papírová potvrzení, čímž dojde k výraznému snížení byrokracie a zjednodušení procesů. Pro vysoké školy nebude zapojení do systému povinné.

Rozpočet školství přesáhne 290 miliard korun. Největší nárůst zaznamenají vysoké školy

Téměř 35 miliard korun by měl podle vládou schváleného návrhu rozpočtu v roce 2025 činit objem závazného ukazatele „vysoké školy“. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2024 se jedná o zvýšení o 4 miliardy korun. Celkově dosáhne rozpočet kapitoly školství na příští rok téměř 291 miliard korun. Návrh rozpočtu resortu školství, kterým se bude v příštích týdnech v rámci schvalování státního rozpočtu zabývat Poslanecká sněmovna, představil na dnešní tiskové konferenci ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek.

Odkladů školní docházky má v budoucnu výrazně ubýt

Odklady povinné školní docházky se mají změnit. Vláda schválila novelu školského zákona, kterou navrhla skupina poslanců na základě variantního návrhu řešení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V současnosti dostává odklad až čtvrtina všech budoucích prvňáků. Nově by odklady měly být uděleny pouze ve výjimečných případech. Novelu zákona nyní česká schvalovací proces v Poslanecké sněmovně.