MŠMT směřuje k jednotnému přístupu k mikrocertifikátům

Začátkem října se v Praze konala zahajovací konference k projektu „Towards a harmonised micro-credential ecosystem in Czechia“, jejímž tématem byly tzv. mikrocertifikáty, tedy osvědčení, umožňující držitelům prokázat konkrétní znalosti a dovednosti získané v rámci vzdělávacího programu malého rozsahu. Konference přinesla podnětnou diskusi a doporučení, která by mohla významně ovlivnit budoucnost vzdělávání v České republice. Na projektu spolupracují OECD, Evropská komise a MŠMT.

Mikrocertifikáty představují inovativní přístup ke vzdělávání, který reaguje na rychle se měnící potřeby trhu práce a poptávku po specifických dovednostech. Jsou klíčové pro několik důležitých oblastí:

Zaměstnatelnost: Mikrocertifikáty umožňují rychlé získání konkrétních dovedností, které jsou aktuálně požadovány na trhu práce, čímž zvyšují šance na zaměstnání.
Rekvalifikace: Umožňují pracovníkům rychle se přizpůsobit novým požadavkům a technologiím, což je nezbytné v dynamickém pracovním prostředí.
Sociální inkluze: Nabízejí příležitosti pro vzdělávání a rozvoj dovedností i pro ty, kteří nemají přístup k tradičním formám vzdělávání.
Aktivní občanství: Podporují aktivní zapojení občanů do společnosti prostřednictvím získávání nových znalostí a dovedností.
Celoživotní učení: Mikrocertifikáty podporují koncept celoživotního vzdělávání, což je klíčové pro osobní a profesní rozvoj.
Flexibilita: Umožňují jednotlivcům vytvářet si vlastní portfolio dovedností z různých certifikátů, což zvyšuje jejich konkurenceschopnost na trhu práce.

Současný stav a výzvy v České republice

Česká republika již podnikla významné kroky v implementaci systému mikrocertifikátů, zejména na vysokých školách, které využily prostředky z fondu EU Next Generation (Národní plán obnovy). Některé střední školy jsou již také připravené a mají zkušenosti s nabídkou kurzů celoživotního vzdělávání, které jsou oblíbené mezi pracujícími, kteří si chtějí doplnit kvalifikaci. Pro jiné školy však může být implementace mikrocertifikátů výzvou, a to jak z hlediska kvality kurzů, tak jejich atraktivity pro studenty a samotné školy.

Mikrocertifikáty rovněž představují významnou příležitost pro osoby, které nedokončily své vzdělávání. Jejich prostřednictvím by mohly získat potřebné dovednosti a kvalifikace a lépe se tak uplatnit na trhu práce. Střední školy při přípravě kurzů celoživotního vzdělávání reagují na legislativní požadavky, které zaměstnavatelům stanovují kvalifikační kritéria pro různé pracovní pozice. To znamená, že kurzy nabízené v rámci mikrocertifikátů musí být nejen kvalitní, ale také relevantní pro aktuální potřeby trhu práce.

Důvěra a standardizace

Klíčovým faktorem pro úspěch mikrocertifikátů je vytvoření důvěry mezi jednotlivými sektory – zaměstnavateli, institucemi vzdělávajícími dospělé, vysokými školami a středním odborným vzděláváním. Standardizace mikrocertifikátů je jednou z cest, jak důvěryhodnost a uznatelnost zajistit. Standardizace by měla zahrnovat jasná kritéria pro akreditaci a hodnocení kvality kurzů, což přispěje k jejich širokému přijetí a důvěryhodnosti. Dobře nastavený systém mikrocertifikátů se po čase může stát součástí evropského trhu práce. Vytvoření legislativního rámce pro mikrocertifikáty se jeví jako nezbytný pro zajištění jejich uznávání na stejné úrovni jako například bakalářské nebo magisterské vzdělání.

Doporučení pro Českou republiku

Evropská komise České republice doporučila vytvořit jednotný rámec pro uznávání a akreditaci mikrocertifikátů napříč různými vzdělávacími sektory, integrovat mikrocertifikáty do stávajících vzdělávacích programů či informovat veřejnost a zaměstnavatele o výhodách a možnostech mikrocertifikátů. Realizace těchto opatření a doporučení je klíčová pro úspěšnou implementaci mikrocertifikátů v České republice a jejich plné využití pro rozvoj dovedností a zvýšení konkurenceschopnosti pracovní síly.

„Rádi bychom poděkovali Evropské komisi a OECD za podporu při tomto náročném úkolu. Děkujeme také všem hostům za hojnou účast, aktivní zapojení a zpětnou vazbu, kterou v následujících dvou letech využijeme při realizaci dalších kroků,“ uvedl vedoucí oddělení koordinace Národního plánu obnovy Pavel Hradecký.