PISA 2022 – tvůrčí myšlení

Česká školní inspekce zveřejnila výsledky mezinárodního šetření PISA 22. Sledování tvůrčího myšlení patnáctiletých žáků, které bylo součástí mezinárodního šetření PISA 2022, představuje novou inovativní oblast, která byla na mezinárodní úrovni sledována vůbec poprvé.

"V šetření PISA je na tvůrčí myšlení nahlíženo jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století, kterou je potřeba u mladých lidí rozvíjet z několika důvodů. Pomáhá lépe se adaptovat na změny v rychle se měnící společnosti, umožňuje žákům objevovat a naplňovat jejich potenciál, a podporuje učení i řešení problémů v každodenním životě," řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal

Speciálně vyvinutý šedesátiminutový test obsahoval pouze testové úlohy s tvorbou odpovědi, které vyžadovaly od žáků formulování vlastní odpovědi a poskytovaly jim dostatečný prostor pro vyjádření kreativity. Odpovědi žáků nebyly posuzovány pouze jako dobré nebo špatné, ale byla hodnocena i schopnost žáků uvažovat netradičně a navrhovat originální řešení.

Test se celkem zaměřoval na tři myšlenkové procesy. Zjišťoval, nakolik žáci dokážou:

• vytvářet různé návrhy (hodnocení vzájemné odlišnosti),
• vytvářet kreativní návrhy (hodnocení originality),
• posuzovat a vylepšovat návrhy.

Každá úloha byla zasazena do jedné ze čtyř kontextových oblastí:

• písemný projev
• grafický projev
• řešení společenských problémů
• řešení vědeckých problémů.

Test byl zaměřen na kreativitu žáků, kterou uplatňují v každodenním životě.

Hlavní zjištění:

Nejúspěšnější zemí byl Singapur, za kterým následovaly Korejská republika, Kanada a Austrálie, z evropských zemí pak Estonsko a Finsko. Všechny země s nadprůměrným výsledkem v tvůrčím myšlení s výjimkou jedné (Portugalsko) dosáhly rovněž nadprůměrného výsledku v hlavní testované doméně, kterou byla matematická gramotnost.

Česká republika na škále výsledků v rozsahu 0 až 60 bodů dosáhla 32,6 bodu, tedy průměrného výsledku (průměr OECD je 32,7 bodu), 12 zemí má statisticky významně lepší výsledek než ČR, 7 zemí má výsledek s ČR srovnatelný. Výsledek ČR je nad průměrem 23 zapojených zemí EU.

PISA rozlišuje u tvůrčího myšlení celkem 6 úrovní dovedností: úroveň jedna je nejnižší, šest je nejvyšší; třetí úroveň je definována jako základní a její dosažení je nezbytným předpokladem pro úspěšné uplatnění ve společnosti 21. století. Žáci na základní úrovni jsou již schopni přicházet s originálními řešeními společenských problémů a přidávat inovativní či odlišný pohled na konvenční návrhy.

V ČR dosáhlo základní nebo vyšší úrovně 80 % žáků (v průměru zemí OECD 78 % žáků), v Korejské republice, Lotyšsku a Singapuru to bylo více než 90 % žáků. Nejvyšší podíl žáků pod základní úrovní byl v ČR zjištěn u žáků SŠ bez maturity (51 %) a žáků ZŠ (28 %). Výborných výsledků (tzn. 5. a 6. úrovně) dosáhlo v České republice 25 % žáků (průměr OECD 27 %), v Austrálii, Kanadě, Korejské republice a Singapuru překročil podíl takových žáků 40 %. Nejvíce žáků s výbornými výsledky se v ČR nacházelo ve víceletých gymnáziích (57 %) a čtyřletých gymnáziích (51 %).

V rámci všech úloh byli čeští žáci výrazně úspěšnější při řešení úloh, ve kterých měli předkládat kreativní návrhy s prvky originality (úspěšnost 49,7 %; průměr OECD 44,1 %), a naopak nejhůře si vedli při posuzování a vylepšování návrhů (36,3 %; průměr OECD 34,2 %). Z hlediska kontextu řešených úloh si čeští žáci nejlépe poradili s úlohami zaměřenými na písemný projev (55,3 %; průměr OECD 50,3 %). Naopak potíže jim činily úlohy z oblasti řešení vědeckých problémů (31,2 %; průměr OECD 32,2 %).

V ČR byla souvislost mezi výsledky žáků v tvůrčím myšlení a jejich socioekonomickým zázemím nadprůměrná, nicméně nižší než v případě matematické, čtenářské či přírodovědné gramotnosti. V ČR lze pomocí socioekonomického zázemí vysvětlit 15 % rozdílů ve výsledcích žáků v tvůrčím myšlení (průměr OECD je 12 %); v matematické gramotnosti to bylo 22 % (průměr OECD byl 16 %).

Čeští žáci prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry v kreativitě (tj. víru v jejich schopnosti úspěšně vykonat kreativní činnosti) ze všech zúčastněných zemí OECD a EU. Čeští žáci deklarovali rovněž jednu z nejnižších otevřeností vůči kreativitě (nižší byla zjištěna jen ve Slovinsku; srovnatelná na Slovensku a v Nizozemsku), zvídavostí (nižší jen v Nizozemsku, srovnatelná v Polsku a Litvě) a houževnatostí (nižší v Polsku a na Slovensku, srovnatelná na Novém Zélandu, ve Slovinsku, v Lotyšsku a v Nizozemsku). ČR patří k zemím s nejnižším podílem žáků, kteří souhlasí s tvrzením „Je možné být kreativní téměř v každém předmětu“ (73 % v ČR, průměr OECD 82 %).

Při budování a rozvíjení kreativity žáků hraje klíčovou úlohu školní prostředí. Podíl českých žáků, jejichž učitelé jsou otevření vůči kreativitě, a poskytují jim dostatek prostoru být kreativní, je v mezinárodním srovnání výrazně podprůměrný: pouze polovina českých žáků uvádí, že je jejich učitelé vybízejí, aby v úkolech přicházeli s originálními (50 %) či kreativními (49 %) řešeními (průměr OECD 64 %, respektive 63 %).

O šetření PISA

• Jedná se o projekt Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Zaměřuje se na populaci patnáctiletých žáků – jak jsou žáci připraveni na svůj další studijní nebo pracovní život ve 21. století.
• Do šetření tvůrčího myšlení se zapojilo celkem 64 zemí (28 zemí OECD a 36 partnerských zemí).
• V České republice se do šetření tvůrčího myšlení zapojilo 2 635 žáků ze 412 škol.
• 27. června 2024 Česká školní inspekce zveřejní další díl národní zprávy PISA se zaměřením na téma finanční gramotnosti.

„Aktivní zapojování žáků do výuky a podpora motivace jsou klíčové pro rozvoj jejich tvůrčího myšlení a celkového vzdělávacího potenciálu,“ zdůraznil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Je nezbytné, aby žáci měli možnost se aktivně podílet na výuce, přicházet s vlastními nápady a řešeními a cítit se motivovaní k objevování nových věcí. K tomu je však potřeba vytvořit ve třídách a školách podpůrné a inspirativní vzdělávací prostředí, které bude žáky povzbuzovat k tvořivosti a inovativnímu myšlení. Jen tak můžeme zajistit, že budou připraveni čelit výzvám 21. století a úspěšně se uplatnit ve společnosti.“

Šetření PISA v oblasti tvůrčího myšlení žáků znovu potvrdilo řadu důležitých proměnných, které se na český vzdělávací systém váží a s nimiž v rámci řízení vzdělávací soustavy a nastavování vzdělávacích politik Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracuje.

„Opět se ukázal význam socioekonomických vlivů a jejich dopadů na vzdělávání, potvrdila se důležitost obecnějších dovedností žáků pro jejich úspěšné vzdělávání i osobní život, nezbytnost rozvíjet ve školách kritické myšlení, práci s informacemi v souvislostech či základní funkční gramotnosti,“ říká ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek a dodává, že výsledky tohoto šetření znovu zvýraznily i potřebu rozvíjet u žáků růstové myšlení, podporovat jejich sebedůvěru a pečovat o pozitivní klima ve školách.

MŠMT si důležitost těchto faktorů uvědomuje a ve svých intervencích je reflektuje. „Zjištění, jejichž význam výsledky šetření PISA potvrdilo, reflektujeme jak ve strategických dokumentech, tak v rámci revize rámcových vzdělávacích programů, inovace v oblasti pregraduální přípravy budoucích učitelů i v rámci rozšiřující se metodické podpory poskytované resortními institucemi školám, jejich ředitelům a učitelům,“ dodal ministr Bek.

Výsledky z tvůrčího myšlení doplňují zjištění z matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti, která Česká školní inspekce zveřejnila v roce 2023 (dostupné zde).

Zdroj: msmt.gov.cz