Po víkendových krajských volbách teď zvolení politici řeší podobu vládnoucích koalic. Kraje jsou zřizovatelé středních a vyšších odborných škol a také konzervatoří. EDUin přináší přehled témat ze vzdělávání, na která je dobré myslet při tvorbě programů jednotlivých krajských koalic. Kompletní podklad najdete zde.
Kraje jednou za čtyři roky vytvářejí vlastní dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávání, ve kterých stanovují strategické cíle a směry rozvoje celé vzdělávací soustavy v kraji. Při plánování priorit nového vedení je proto nutné zohlednit i tento strategický dokument, který schválilo předchozí krajské zastupitelstvo.
Nesoulad nabídky a poptávky po středních školách
Je nutné, aby se co nejrychleji přiblížila struktura nabídky a poptávky po středních školách. Díky datům z posledních přijímaček víme, že ne všude tomu tak je. Zájem je především o maturitní obory, z nichž všeobecné programy jsou nedostatkovým zbožím. Poptávka po všeobecném středoškolském studiu přitom roste, stejně jako podíl maturantů pokračující ve studiu na vysoké škole. To však neznamená, že by se kraje měly zaměřit pouze na rozšiřování humanitních gymnázií. Důležitou roli hrají také technická, přírodovědná a ekonomická lycea a další atraktivní obory.
Odborné vzdělávání
Odborné vzdělávání nebude méně důležité než všeobecné, ale pravděpodobně se část bude odehrávat v pozdějším věku. Z toho důvodu by měly kraje začít budovat centra celoživotního vzdělávání pro dospělé při středních školách ve spolupráci se zaměstnavateli, úřady práce a dalšími partnery v území.
Dlouhodobý záměr
Každý kraj vytváří vlastní Dlouhodobý záměr, který krajský úřad zpracovává v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR a předkládá jej ministerstvu školství k vyjádření.
Krajské úřady musely do letošního července zpracovat vlastní strategii a tu předložit krajskému zastupitelstvu ke schválení. Na podzim 2024 se ale konaly krajské volby a nové vedení nemusí mít vůli naplňovat plány politických předchůdců. Problematické je, že si teď nemohou vytvořit vlastní strategii. Dlouhodobé záměry se totiž vyhodnocují a zpracovávají jednou za 4 roky. Tudíž své postoje ke vzdělávací politice mohou promítnout až do následujícího záměru. Mechanismus tvorby Dlouhodobého záměru ministerstva a následně krajů by se z těchto důvodů měl změnit tak, aby proces jeho tvorby kopíroval funkční období krajských zastupitelů. O omezení vlivu cyklů parlamentních a krajských voleb se snaží MŠMT novelou školského zákona.
V podkladu rozebíráme i další témata, která je dobré zahrnout do vyjednávání nových programových bodů krajských koalic: Nedostatečné kapacity v MŠ a neúčast na předškolním vzdělávání, Nekvalifikovaná výuka, Stárnutí kabinetů, Rozpočty.
Zdroj: www.eduin.cz