V reakci na inflaci zvýšila platy skoro třetina firem, rostoucí náklady to lidem ale nepokryje

Téměř třetina tuzemských firem již reagovala na letošní extrémně vysokou inflaci a plošně zvýšila platy všem svým zaměstnancům. Dalších patnáct procent podniků pak přidávalo buď výběrovým profesím, nebo jen klíčovým zaměstnancům. Nadpoloviční většina firem pak zachovává platy na úrovni z počátku roku. Vyplývá to z rychlého průzkumu společnosti Edenred mezi 200 tuzemskými firmami.

Růst mezd ale v naprosté většině případů nepokryje zaměstnancům prudce se zvyšující životní náklady, způsobené dramatickým růstem cen. Tam, kde se přidávalo, to totiž nejčastěji bylo do pěti procent (necelých 60 procent případů), v 37 procentech firem pak byl růst do 10 procent a jen ve výjimečných případech přidávaly firmy více. Pro srovnání – inflace se drží nad deseti procenty od letošního února a v srpnu dosáhla 17,5 procenta.

Do konce roku si ale na mzdách ještě mnozí zaměstnanci přilepší. Rozhodnuto letos plošně přidávat, případně znovu přidávat, je 15 procent zaměstnavatelů, další desetina pak přilepší části svého personálu. Plná třetina firem pak označuje letošní přidání na mzdách za pravděpodobné.

„Pokud skutečně firmy dostojí své proklamaci, pak tu budeme mít velmi výraznou většinu společností, které v průběhu roku na platech lidem přilepší. Ekonomická situace jim ale většinou nedovoluje vyrovnat lidem růst nákladů, způsobený inflací. Řešení, které se nabízí, je zvýšit lidem příspěvky na benefity, což vychází výhodněji než prosté navýšení mzdy. Firmy u této formy díky daňovému zvýhodnění ušetří 14,8 % na odvodech za zaměstnance, ti tak mají reálný nárůst čistého příjmu o 26 % vyšší, než je tomu u mezd,“ říká ředitelka firemních vztahů Edenred Aneta Martišková.

Ke zvýšení příspěvku na benefity již přitom část firem letos sáhla, v porovnání s těmi, které zvýšily mzdy, jich je ale o něco méně – 19,5 procenta. Růst výdajů byl nejčastěji do deseti procent. Dalších pět procent firem je pak rozhodnuto příspěvky na benefity ještě letos zvýšit, 15 procent to vážně zvažuje.

Zajímavé je, že firmy již nyní nečelí tak velkému tlaku na růst mezd ze strany zaměstnanců jako v květnu. 27 procent tehdy označilo žádosti o přidání za velmi časté s tím, že na vedení se takto obrátila již více než čtvrtina všech zaměstnanců. Nyní to je o deset procent podniků méně. „Reálně se tak projevilo, že část firem během posledních měsíců již zareagovala a mzdy zvýšila,“ komentuje výsledky průzkumu Aneta Martišková.

Mzdy nakonec v reakci na prudce rostoucí inflaci dokonce zvýšilo o něco více firem, než kolik to ještě před čtyřmi měsíci deklarovalo.

GRAFY

Zvýšili jste letos platy v reakci na enormní růst cen?

V průměru o kolik procent jste zvyšovali mzdy?

Pokud jste ještě platy nezvyšovali, plánujete to udělat do konce letošního roku?

Požadují po vás nyní zaměstnanci zvýšení mezd?

Zdroj: www.edenred.cz

Umělá inteligence proniká i do HR – ale pomalu. Využívá ji 25 % personalistů

Personalisté dnes využívají umělou inteligenci nejčastěji při tvorbě a optimalizaci pracovních inzerátů – činí tak více než 90 % z těch, kteří mají nástroje k dispozici. Možnosti využití AI v HR jsou však mnohem pestřejší. Technologie může například zefektivnit výběr nových uchazečů, interní komunikaci nebo HR marketing – od návrhů pracovních inzerátů až po personalizované příspěvky na LinkedIn. Zrychluje také zpracování informací o kandidátech a pomáhá s plněním rutinních úkolů, které dříve zabíraly celé hodiny. Přínos tedy není jen v úspoře času, ale i v samotné kvalitě – AI může přinést lepší obsah, větší objektivitu a vyšší přesnost, a to napříč celým HR spektrem.

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.