TRC Index: Češi přestali utrácet za jídlo. Hospodám navíc chybí více než třetina poledních hostů

Češi kvůli propadu svých příjmů omezují návštěvy restaurací, a když do nich jdou v poledne na jídlo, tak čím dál víc šetří: volí jenom jeden chod a také si k jídlu nedávají nápoje tak často, jak byli dříve zvyklí. Dokládají to jejich obědové útraty. Ty se sice v květnu meziročně zvýšily o jedenáct procent na rekordních 159,30 koruny, tento růst ale pokulhává za tím, jak rychle rostou ceny v sektoru stravování. Restaurace v meziročním srovnání zdražily podle ČSÚ o 26,2 procenta, jídelny o 12,8 procenta a podniky s rychlým občerstvením o 21,9 procenta. Nízký je v porovnání s předcovidovým obdobím i počet jídel, která restaurace nyní prodají. Vyplývá to z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 220 tisíc majitelů nejrozšířenější stravenkové karty Ticket Restaurant od společnosti Edenred.

Ani první teplejší měsíc a otevřené zahrádky nepřinesly restauracím očekávané výrazné oživení. Počet prodaných obědů byl ve srovnání s předcovidovým obdobím o 35 procent nižší, a to i se započítáváním transakcí přes rozvážkové služby. Je to sice nejlepší výsledek od prosince 2020, důvod k radosti ale restauratéři nemají. Lidé totiž šetří a příjmy za prodej jídel tak restauracím rostou pomaleji než náklady.

„V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli zvyklí,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková.

Alespoň částečně korigovat situaci by mohlo zvyšování mezd. „Z našich průzkumů víme, že skoro šedesát procent firem zvažuje v souvislosti s bezprecedentní inflací platy navyšovat. Otázka je, jak vysoké zvýšení bude, zda pokryje růst nákladů a také, kolika procent zaměstnanců se dotkne,“ uvádí Aneta Martišková.

Druhou možností, výhodnou pro zaměstnavatele i zaměstnance, je zvýšení příspěvku na stravování. Ten je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu a přidání tak nezatíží tolik firemní výdaje jako v případě mezd. A jak vyplývá z dat Edenredu, alespoň část firem využila možnost lidem touto cestou finančně přilepšit. Zatímco ještě loni pouze 24 procent podniků pořizovalo zaměstnancům stravenky v hodnotě nad 120 korun, letos je to již 35 procent společností. Stravenky za 150 korun a vyšší pak nabízí 15 procent zaměstnavatelů, loni to bylo jen jedno procento firem.

Nejčastější nominální hodnotou (nabízí 28 procent firem) ale stále zůstává stravenka ve výši 100 Kč. „To je tedy 50 korun pod její optimální hodnotou a téměř 60 korun pod průměrnou útratou za oběd. Prostor pro přilepšení zaměstnancům formou zvýšení příspěvku na stravování je tedy na celém trhu poměrně významný,“ doplňuje Aneta Martišková.

Namísto chození do restaurací si nyní mnoho lidí připravuje jídlo doma a nosí si jej v krabičkách do práce. Za to, co neutratí v restauracích, pak nakupují jídlo v obchodech. V porovnání s předcovidovým obdobím narostl počet nákupů jídla prostřednictvím stravenkových karet o 30 procent.

Ticket Restaurant Card Index

Vývoj průměrné útraty za oběd (restaurace + rozvážkové služby)

Hodnoty jsou v Kč

Pokles tržeb restaurací a rozvážkových služeb

(srovnání celkových prodejů s počátkem covidového období)

Zdroj: www.edenred.cz

Umělá inteligence proniká i do HR – ale pomalu. Využívá ji 25 % personalistů

Personalisté dnes využívají umělou inteligenci nejčastěji při tvorbě a optimalizaci pracovních inzerátů – činí tak více než 90 % z těch, kteří mají nástroje k dispozici. Možnosti využití AI v HR jsou však mnohem pestřejší. Technologie může například zefektivnit výběr nových uchazečů, interní komunikaci nebo HR marketing – od návrhů pracovních inzerátů až po personalizované příspěvky na LinkedIn. Zrychluje také zpracování informací o kandidátech a pomáhá s plněním rutinních úkolů, které dříve zabíraly celé hodiny. Přínos tedy není jen v úspoře času, ale i v samotné kvalitě – AI může přinést lepší obsah, větší objektivitu a vyšší přesnost, a to napříč celým HR spektrem.

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.