TRC Index: Češi přestali utrácet za jídlo. Hospodám navíc chybí více než třetina poledních hostů

Češi kvůli propadu svých příjmů omezují návštěvy restaurací, a když do nich jdou v poledne na jídlo, tak čím dál víc šetří: volí jenom jeden chod a také si k jídlu nedávají nápoje tak často, jak byli dříve zvyklí. Dokládají to jejich obědové útraty. Ty se sice v květnu meziročně zvýšily o jedenáct procent na rekordních 159,30 koruny, tento růst ale pokulhává za tím, jak rychle rostou ceny v sektoru stravování. Restaurace v meziročním srovnání zdražily podle ČSÚ o 26,2 procenta, jídelny o 12,8 procenta a podniky s rychlým občerstvením o 21,9 procenta. Nízký je v porovnání s předcovidovým obdobím i počet jídel, která restaurace nyní prodají. Vyplývá to z Ticket Restaurant Card Indexu, který je sestavený z plateb více než 220 tisíc majitelů nejrozšířenější stravenkové karty Ticket Restaurant od společnosti Edenred.

Ani první teplejší měsíc a otevřené zahrádky nepřinesly restauracím očekávané výrazné oživení. Počet prodaných obědů byl ve srovnání s předcovidovým obdobím o 35 procent nižší, a to i se započítáváním transakcí přes rozvážkové služby. Je to sice nejlepší výsledek od prosince 2020, důvod k radosti ale restauratéři nemají. Lidé totiž šetří a příjmy za prodej jídel tak restauracím rostou pomaleji než náklady.

„V praxi se ukazuje, že lidem se nyní propadají jejich reálné příjmy. Ceny v restauracích rostou, na obědy nechodíme tak často a také si pečlivě vybíráme z jídelního lístku a řídíme se mnohem více podle toho, co je levné, než jak jsme byli zvyklí,“ říká členka vedení společnosti Edenred zodpovědná za firemní vztahy Aneta Martišková.

Alespoň částečně korigovat situaci by mohlo zvyšování mezd. „Z našich průzkumů víme, že skoro šedesát procent firem zvažuje v souvislosti s bezprecedentní inflací platy navyšovat. Otázka je, jak vysoké zvýšení bude, zda pokryje růst nákladů a také, kolika procent zaměstnanců se dotkne,“ uvádí Aneta Martišková.

Druhou možností, výhodnou pro zaměstnavatele i zaměstnance, je zvýšení příspěvku na stravování. Ten je až do hodnoty 150 korun v daňově výhodném režimu a přidání tak nezatíží tolik firemní výdaje jako v případě mezd. A jak vyplývá z dat Edenredu, alespoň část firem využila možnost lidem touto cestou finančně přilepšit. Zatímco ještě loni pouze 24 procent podniků pořizovalo zaměstnancům stravenky v hodnotě nad 120 korun, letos je to již 35 procent společností. Stravenky za 150 korun a vyšší pak nabízí 15 procent zaměstnavatelů, loni to bylo jen jedno procento firem.

Nejčastější nominální hodnotou (nabízí 28 procent firem) ale stále zůstává stravenka ve výši 100 Kč. „To je tedy 50 korun pod její optimální hodnotou a téměř 60 korun pod průměrnou útratou za oběd. Prostor pro přilepšení zaměstnancům formou zvýšení příspěvku na stravování je tedy na celém trhu poměrně významný,“ doplňuje Aneta Martišková.

Namísto chození do restaurací si nyní mnoho lidí připravuje jídlo doma a nosí si jej v krabičkách do práce. Za to, co neutratí v restauracích, pak nakupují jídlo v obchodech. V porovnání s předcovidovým obdobím narostl počet nákupů jídla prostřednictvím stravenkových karet o 30 procent.