Reakce na krizi: dvě třetiny lidí stáhly topení, chodíme méně do restaurací. Obliba alkoholu neklesá, ukázal průzkum Edenredu

Ekonomická krize a prudce rostoucí ceny energií přinutily Čechy šetřit. Dvě třetiny lidí v čerstvém průzkumu společnosti Edenred ze začátku topné sezony uvedly, že spoří na energiích – méně vytápějí a svítí. Mezi další reakce na inflaci patří výrazné omezení návštěv restaurací. Aktivně ale také řešíme stránku příjmů – chodíme na brigády anebo hledáme vedlejší úvazky. Průzkum se uskutečnil v první polovině října na vzorku 1000 respondentů. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Jídlo a energie jsou dvě oblasti, kde Češi šetří nejvíce. Přes polovinu Čechů omezilo v souvislosti s ekonomickou krizí návštěvy restaurací a téměř stejný počet jich přiznal, že šetří na nákupech a kupuje levnější potraviny. „Tento trend může být v delším časovém horizontu poměrně nebezpečný. Podle nezávislých studií* méně kvalitní stravování zhoršuje zdravotní stav lidí, kvalitu života a má vliv na pohodu v práci i pracovní výkon,“ komentuje výsledky průzkumu ředitelka firemních vztahů společnosti Edenred Aneta Martišková.

Úspory ale hledají Češi i jinde. Čtyři z deseti lidí chodí méně na kulturní a společenské akce, stejný počet omezuje nákupy oblečení. Třetina lidí odkládá nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, tedy například spotřební elektroniky, 28 procent lidí šetří na volnočasových aktivitách. Zajímavostí pak je, že mnohem méně lidí omezuje spotřebu alkoholu, která je dlouhodobě v zemi v mezinárodním srovnání na velmi vysoké úrovni.

Významná číst lidí již také aktivně reagovala, aby zlepšila svou ekonomickou situaci. Téměř třináct procent lidí si našlo brigádu a každý desátý si pak zajistil druhý – vedlejší úvazek. Více než pět procent lidí si úspěšně řeklo o přidání, téměř stejně velký počet si pak zvýšil pracovní úvazek u stávajícího zaměstnavatele.

Celkem 43 procent Čechů v průzkumu uvedlo, že se jim za poslední rok zhoršila životní úroveň. Skutečně výrazné zhoršení situace – o více než čtvrtinu – hlásí sedm procent respondentů, další pětina si pak pohoršila o více než desetinu. Největší skupina lidí –36 procent, pak hodnotí svoji životní úroveň jako setrvalou, více než pětina naopak hlásí nárůst.

Pozn: * – např Food at Work, Christopher Wanjek

GRAFY

Jak se změnila Vaše životní úroveň v porovnání se stavem před 12 měsíci?

Řešíte nějak svou současnou životní úroveň v oblasti příjmů?

Řešíte nějak svou současnou životní úroveň v oblasti výdajů?

Zdroj: www.edenred.cz

Umělá inteligence proniká i do HR – ale pomalu. Využívá ji 25 % personalistů

Personalisté dnes využívají umělou inteligenci nejčastěji při tvorbě a optimalizaci pracovních inzerátů – činí tak více než 90 % z těch, kteří mají nástroje k dispozici. Možnosti využití AI v HR jsou však mnohem pestřejší. Technologie může například zefektivnit výběr nových uchazečů, interní komunikaci nebo HR marketing – od návrhů pracovních inzerátů až po personalizované příspěvky na LinkedIn. Zrychluje také zpracování informací o kandidátech a pomáhá s plněním rutinních úkolů, které dříve zabíraly celé hodiny. Přínos tedy není jen v úspoře času, ale i v samotné kvalitě – AI může přinést lepší obsah, větší objektivitu a vyšší přesnost, a to napříč celým HR spektrem.

Rozdíly v cenách obědů rostou napříč regiony. Ve Zlíně stojí o 49 korun méně než v Praze

Průměrná cena oběda v Česku se v březnu 2025 ustálila na částce 194,20 Kč za polední menu. Zatímco v lednu činil průměr 192,50 Kč a v únoru 193,60 Kč, meziměsíční růst výrazně zpomalil z lednového nárůstu o 1,10 Kč na pouhých 0,60 Kč v březnu. Některé regiony dokonce hlásí první pokles cen od začátku roku. Data přináší Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet Edenred, který mapuje ceny obědového stravování v českých restauracích.

Edenred a iniciativa ShareTheMeal společně globálně podpoří přístup k potravinám

Iniciativa ShareTheMeal vznikla pod hlavičkou Světového potravinového programu za účelem boje proti hladu. Jejím cílem je zajistit, aby měl každý přístup k nutričně výživné a nezávadné stravě. Společnost Edenred podporuje tuto iniciativu prostřednictvím svého působení v rámci sítě čítající 60 milionů uživatelů ve 45 zemích světa.

Benefity napříč generacemi: mladí chtějí služební auto, starší sázejí na vzdělávání

Mezi top 5 nejžádanějších benefitů se řadí příspěvky na stravování a volný čas, dovolená navíc, sick days a penzijní či životní pojištění. Nejvýraznější rozdíly v preferencích se odrážejí v poptávce po služebním voze, péči o duševní zdraví či benefitech zaměřených na vzdělání a osobní rozvoj.

Nejoblíbenější fast food u Čechů? Hranolky a kebab. Dopřejí si je zhruba jednou měsíčně

Rychlé občerstvení zůstává stálicí českého stravování – u Čechů jsou nejoblíbenější hranolky a kebab. Přestože 55 % strávníků věří, že se i ve fastfoodech dá najíst zdravě, problémem zůstává vysoký obsah soli a nutriční nevyváženost jídel. Rychlé občerstvení se stále častěji stává volbou těch, kteří oběd vnímají hlavně jako praktickou záležitost, což podporuje rostoucí trend samostatného stolování. To může mít vliv nejen na společenské návyky, ale třeba i na firemní kulturu. Cena obědů napříč stravovacími zařízeními sice v lednu stagnovala na 193 korunách, ale meziročně vzrostla o 4 %. Oproti roku 2019 je vyšší o 62 %.

Zaměstnanecké benefity se mění: Rok 2025 přináší důraz na zdraví i flexibilitu

Rok 2025 znamená důležité změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se dotknou jak soukromého, tak veřejného sektoru. Nová legislativní opatření přináší zavedení samostatných limitů pro zdravotní a volnočasové benefity, zvýšení maximální výše příspěvku na stravování a větší flexibilitu při využívání prostředků FKSP. Podle dat Edenred mapujících útratu zaměstnanců bylo v minulém roce využito téměř 56 % volnočasových benefitů v oblasti zdraví. Legislativní změny tedy reflektují rostoucí důraz na wellbeing zaměstnanců a současně nabízí větší flexibilitu firmám při nastavování benefitů.

Rok 2024 v restauracích: stabilnější růst cen a větší chuť jíst zdravěji

Průměrná cena oběda v prosinci dosáhla 193,90 Kč, což je nejvyšší hodnota za rok 2024. Právě skončený rok přinesl stabilnější tempo růstu cen obědů v porovnání s předchozími lety. Restaurace rovněž zaznamenaly nejvyšší počet transakcí od roku 2020. Na pozadí těchto čísel se ukazují náznaky změn ve stravovacích zvycích Čechů – od rostoucího zájmu o zdravější možnosti až po výzvy spojené s vysokou spotřebou masa a nízkým příjmem zeleniny.

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.