Státní veterinární správa··5 min

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa je organizací zřízenou na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad v resortu Ministerstva zemědělství a nejvyšší orgán veterinární správy s celorepublikovou působností.

Tisková zpráva

Státní veterinární správa (SVS) dnes v reakci na aktuální výskyt katarální horečky ovcí (KHO) v chovech v Karlovarském a Ústeckém kraji vytýčila pásmo kolem ohnisek KHO (oblast o poloměru 150 km kolem každého ohniska) a v něm přijala mimořádná veterinární opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy. Opatření se týkají především chovatelů hospodářských zvířat vnímavých k nákaze tedy ovcí, koz a skotu, ale také přepravců hospodářských zvířat. Opatření spočívají zejména ve výrazném zpřísnění pravidel pro přemísťování zvířat mimo pásmo.

Pásmo zasahuje do sedmi krajů. Spadá do něj pět celých krajů – Karlovarský, Ústecký, Plzeňský, Středočeský a Hlavní město Praha. Součástí pásma jsou části Libereckého kraje (okresy Česká Lípa a Liberec) a Jihočeského kraje (okresy Strakonice, Písek a Tábor).

„Cílem zveřejněných mimořádných veterinárních opatření je na jedné straně účinně reagovat na výskyt nákazy a na straně druhé nastavit přehledná a funkční pravidla pro přemísťování zvířat a jejich obchodování, která chovatelé ovcí, koz a skotu v tuto chvíli potřebují,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Chovatelé, kteří budou chtít přemísťovat zvířata z jednoho hospodářství na jiné v rámci pásma, budou moci zvířata přemísťovat, tak, jako běžně. Nutné je však splnění podmínky, že na jejich hospodářství nebylo vysloveno podezření na katarální horečku ovcí, či nebyly pozorovány klinické příznaky nákazy u chovaných zvířat.

Umožněn bude i nadále přesun zvířat přímo na jatka nacházející se mimo pásmo. Na jatka však budou moci být přepravena pouze zvířata klinicky vyšetřená soukromým veterinárním lékařem, která nevykazují klinické příznaky katarální horečky a pochází z hospodářství, kde alespoň 30 dní před datem přemístění nebyl žádný případ KHO. Zvířata budou muset být na jatka přepravena přímo a poražena nejpozději do 24 hodin od příjezdu.

Přemístění zvířat z chovu v pásmu mimo pásmo, ale ne na jatka, bude umožněno jen na základě výjimky, kterou umožňuje uplatnit legislativa EU. Zásadní bude z tohoto pohledu negativní výsledek testu PCR přemísťovaného zvířete na virus katarální horečky ovcí. Odebrání vzorku soukromým veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost bude muset předcházet alespoň 14denní doba v níž budou zvířata ošetřována proti útokům tiplíků pomocí insekticidů či repelentů. Zvířata takto přemísťovaná budou navíc muset mít veterinární osvědčení vystavené příslušnou krajskou veterinární správou.

Všechna vozidla, která budou zvířata z pásma přepravovat, budou muset po vykládce projít desinsekcí vnitřních prostor, v němž byla přítomna zvířata.

Přemísťovat zvířata z vymezeného pásma do jiných členských států (s výjimkou přesunů přímo na jatka v jiné členské zemi) bude nyní možné pouze v případech, že se jedná o členský stát, který uplatňuje pro přemístění zvířat vzhledem ke KHO na jeho území výjimku podle příslušného nařízení EU a tato výjimka je hlášena na Evropskou komisi. Všechny tyto výjimky jsou uvedeny na oficiální stránkách EK a jsou dostupné zde.

Přesun zvířat na jatka do jiných členských zemí je možný při respektování podmínek daných příslušnou evropskou legislativou. Nutné je mimo jiné, aby minimálně 48 hodin předem informovali příslušná jatka o chystaném příchodu zásilky.

Katarální horečka ovcí se v uplynulém týdnu vrátila do České republiky po 15 letech. K dnešnímu datu je v ČR pět ohnisek této nákazy v chovech, z toho čtyři v Karlovarském a jedno v Ústeckém kraji. Aktuálně se KHO šíří v západní Evropě, zejména ve Francii, Dánsku a Lucembursku a sousedním Německu, z něhož se pravděpodobně dostala také do ČR.

Katarální horečka ovcí je virové onemocnění domácích a divoce žijících přežvýkavců. Nákaza postihuje především ovce, kozy a skot. U skotu většinou nedochází k výskytu klinických příznaků. Onemocnění je přenášeno krev sajícím hmyzem, konkrétně tiplíky. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v oblasti dutiny ústní, nozder, víček, uší, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevují krváceniny a vředy.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Mapa pásma – katarální horečka ovcí

Mapa pásma katarální horečka ovcí

Zdroj: www.svscr.cz

Další články

Další články od Státní veterinární správa

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí

Státní veterinární správa (SVS) dnes v reakci na aktuální výskyt katarální horečky ovcí (KHO) v chovech v Karlovarském a Ústeckém kraji vytýčila pásmo kolem ohnisek KHO (oblast o poloměru 150 km kolem každého ohniska) a v něm přijala mimořádná veterinární opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy. Opatření se týkají především chovatelů hospodářských zvířat vnímavých k nákaze tedy ovcí, koz a skotu, ale také přepravců hospodářských zvířat. Opatření spočívají zejména ve výrazném zpřísnění pravidel pro přemísťování zvířat mimo pásmo.
Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

V České republice byl po patnácti letech potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u plemenného berana chovaného na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Zvíře vykazovalo typické příznaky nákazy. Jedná se o první případ katarální horečky ovcí (KHO) na území ČR po patnácti letech. Nákaza není přenosná na člověka.
Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí (bluetongue) v České republice bylo potvrzeno v chovu ovcí a skotu v obci Šindelová na Sokolovsku. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě dnes prokázalo nákazu u čtyř ovcí, které vykazovaly příznaky typické pro onemocnění. Krajská veterinární správa na hospodářství přijala opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy do jiných chovů, mimo jiné zakázala přemísťovat zvířata z ohniska nákazy na jiná hospodářství. V chovu se nachází více než 160 ovcí a 130 kusů skotu. Nové ohnisko se nachází zhruba pět kilometrů od prvního ohniska v Jindřichovicích.
Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

V Německu, v blízkostí hranic s Českou republikou, byl potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Podle informace, kterou Státní veterinární správa (SVS) obdržela od německé veterinární autority se ohnisko nákazy nachází sedm kilometrů od české hranice ve městě Adorf/Vogtland v okrese Fojtsko v Sasku. Vymezená oblast o poloměru 150 km kolem ohniska, v níž jsou na území Německa uplatňována ochranná opatření, zasahuje na území ČR. Česká republika je zemí prostou katarální horečky ovci (KHO) a uvedená vymezená oblast nemá vliv na nákazový status.
Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Státní veterinární správa (SVS) přijímá v oblasti s výskytem afrického moru prasat v populaci prasat divokých na Liberecku (tzv uzavřeném pásmu II) nová opatření s cílem zabránit zavlečení nákazy do chovů prasat a snížit šíření nákazy mezi prasaty divokými. Mimořádná veterinární opatření (MVO) Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj (KVS) mění pravidla lovu divočáků, skladování ulovených těl a také přesunů chovaných prasat mezi hospodářstvími.
Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

V České republice byl po pěti měsících potvrzen nový případ ptačí chřipky. Nachází se v malochovu drůbeže v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Výskyt nákazy v chovu potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ). Vzhledem k tomu že se nákaza objevila pouze v malochovu drůbeže neuvádějícímu produkty na trh, nepřijde ČR o oficiální status země prosté ptačí chřipky. Ten je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.
SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

Státní veterinární správa (SVS) se v následujících dnech jako již tradičně představí na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Jubilejní padesátý ročník největší agro-potravinářské výstavy v České republice se letos koná ve dnech 22. až 27. srpna. Pult SVS je součástí společné expozice Ministerstva zemědělství v pavilonu T1.
Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) při společné kontrole s Policií ČR v prodejně v areálu pražské tržnice SAPA zajistili bezmála 170 kilogramů potenciálně zdravotně závadných potravin živočišného původu. Provozovatel neměl doklady o původu produktů, část zboží vykazovala smyslové změny a probíhala zde nelegální výroba mletého masa. Inspektoři nařídili likvidaci všech zabavených chlazených a mražených potravin. Provozovateli může být uložena pokuta ve výši až 50 milionů Kč.
V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

Na území Rumunska a Řecka se v druhé polovině července poprvé objevila nebezpečná nákaza zvířat – mor malých přežvýkavců. Na území obou států bylo postupně potvrzeno celkem již téměř 100 ohnisek této nákazy. Infekce není nebezpečná pro člověka. Nejvíce vnímavé k nákaze jsou kozy a ovce, pro které může být smrtelná. Státní veterinární správa (SVS) proto varuje chovatele a obchodníky před rizikem možného zavlečení nákazy do českých chovů. Tomu lze předejít především důsledným dodržováním zásad biologické bezpečnosti.
Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Státní veterinární správa (SVS) vydala mimořádná veterinární opatření, která v 37 katastrálních územích, jež byla koncem července nově zařazena do tzv uzavřeného pásma II s výskytem afrického moru prasat, na dobu do konce srpna 2024 zcela zakazuje lov zvěře. V této oblasti naopak více než dvojnásobně zvyšuje nálezné za uhynulý či sražený kus divokého prasete. Intenzivní vyhledávání uhynulých divočáků a jejich laboratorní vyšetřování je v boji proti nákaze zásadní a je třeba jej zintenzivnit.