Státní veterinární správa··4 min

Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

V České republice byl po pěti měsících potvrzen nový případ ptačí chřipky. Nachází se v malochovu drůbeže v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Výskyt nákazy v chovu potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ). Vzhledem k tomu že se nákaza objevila pouze v malochovu drůbeže neuvádějícímu produkty na trh, nepřijde ČR o oficiální status země prosté ptačí chřipky. Ten je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.

V malochovu drůbeže se původně nacházelo osm slepic. Chovatelka nahlásila Krajské veterinární správě pro Jihočeský kraj (KVS) postupný úhyn většiny slepic. Veterinární inspektoři zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé kusy k vyšetření do SVÚ. Slepice v době kontroly vykazovaly klinické příznaky onemocnění. Vyšetření v SVÚ Praha následně potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku subtypu H5.

„Krajská veterinární správa v souladu s evropskou legislativou nevymezí okolo zasaženého chovu uzavřená pásma a v nich mimořádná veterinární opatření. SVS vyzývá chovatele drůbeže, aby dodržovali pravidla biologické bezpečnosti, zejména zamezili kontaktu s volně žijícími ptáky,“ řekl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Zasažený malochov splňuje mírnější podmínky pro nevyhlášení pásem kolem něj, tou hlavní je skutečnost, že chovatel neuvádí drůbež ani její produkty na trh, což znamená, že riziko šíření nákazy z daného chovu je minimální. KVS o situaci informovala chovatele a obce v přilehlé oblasti. Veterinární inspektoři budou nákazovou situaci v oblasti bedlivě monitorovat.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry ptačí chřipky způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.

Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. Případné podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, je třeba nahlásit na krajskou veterinární správu.

V letošním roce bylo na území ČR vyhlášeno celkem 5 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky v komerčních chovech drůbeže a 23 ohnisek v chovech ptáků držených v zajetí (malochovech drůbeže). První ohnisko se objevilo hned zkraje roku 2024 v malochovu drůbeže v Horních Slověnicích na Českobudějovicku. Poslední ohnisko bylo potvrzeno 15. března v malochovu v obci Pištín rovněž na Českobudějovicku. Taktéž poslední záchyt vysoce patogenní ptačí chřipky u volně žijících ptáků byl zaznamenán v březnu 2024. Česká republika je od května 2024, kdy oficiálně získala od Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) status země prosté, bez výskytu této nákazy v komerčních chovech drůbeže.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Zdroj: www.svscr.cz

Zadavatel
Státní veterinární správa

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa je organizací zřízenou na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad v resortu Ministerstva zemědělství a nejvyšší orgán veterinární správy s celorepublikovou působností.

Další články od Státní veterinární správa

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí
Státní veterinární správa

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí

Státní veterinární správa (SVS) dnes v reakci na aktuální výskyt katarální horečky ovcí (KHO) v chovech v Karlovarském a Ústeckém kraji vytýčila pásmo kolem ohnisek KHO (oblast o poloměru 150 km kolem každého ohniska) a v něm přijala mimořádná veterinární opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy. Opatření se týkají především chovatelů hospodářských zvířat vnímavých k nákaze tedy ovcí, koz a skotu, ale také přepravců hospodářských zvířat. Opatření spočívají zejména ve výrazném zpřísnění pravidel pro přemísťování zvířat mimo pásmo.
Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku
Státní veterinární správa

Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

V České republice byl po patnácti letech potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u plemenného berana chovaného na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Zvíře vykazovalo typické příznaky nákazy. Jedná se o první případ katarální horečky ovcí (KHO) na území ČR po patnácti letech. Nákaza není přenosná na člověka.
Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku
Státní veterinární správa

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí (bluetongue) v České republice bylo potvrzeno v chovu ovcí a skotu v obci Šindelová na Sokolovsku. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě dnes prokázalo nákazu u čtyř ovcí, které vykazovaly příznaky typické pro onemocnění. Krajská veterinární správa na hospodářství přijala opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy do jiných chovů, mimo jiné zakázala přemísťovat zvířata z ohniska nákazy na jiná hospodářství. V chovu se nachází více než 160 ovcí a 130 kusů skotu. Nové ohnisko se nachází zhruba pět kilometrů od prvního ohniska v Jindřichovicích.
Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici
Státní veterinární správa

Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

V Německu, v blízkostí hranic s Českou republikou, byl potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Podle informace, kterou Státní veterinární správa (SVS) obdržela od německé veterinární autority se ohnisko nákazy nachází sedm kilometrů od české hranice ve městě Adorf/Vogtland v okrese Fojtsko v Sasku. Vymezená oblast o poloměru 150 km kolem ohniska, v níž jsou na území Německa uplatňována ochranná opatření, zasahuje na území ČR. Česká republika je zemí prostou katarální horečky ovci (KHO) a uvedená vymezená oblast nemá vliv na nákazový status.
Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji
Státní veterinární správa

Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Státní veterinární správa (SVS) přijímá v oblasti s výskytem afrického moru prasat v populaci prasat divokých na Liberecku (tzv uzavřeném pásmu II) nová opatření s cílem zabránit zavlečení nákazy do chovů prasat a snížit šíření nákazy mezi prasaty divokými. Mimořádná veterinární opatření (MVO) Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj (KVS) mění pravidla lovu divočáků, skladování ulovených těl a také přesunů chovaných prasat mezi hospodářstvími.
Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka
Státní veterinární správa

Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

V České republice byl po pěti měsících potvrzen nový případ ptačí chřipky. Nachází se v malochovu drůbeže v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Výskyt nákazy v chovu potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ). Vzhledem k tomu že se nákaza objevila pouze v malochovu drůbeže neuvádějícímu produkty na trh, nepřijde ČR o oficiální status země prosté ptačí chřipky. Ten je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.
SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka
Státní veterinární správa

SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

Státní veterinární správa (SVS) se v následujících dnech jako již tradičně představí na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Jubilejní padesátý ročník největší agro-potravinářské výstavy v České republice se letos koná ve dnech 22. až 27. srpna. Pult SVS je součástí společné expozice Ministerstva zemědělství v pavilonu T1.
Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin
Státní veterinární správa

Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) při společné kontrole s Policií ČR v prodejně v areálu pražské tržnice SAPA zajistili bezmála 170 kilogramů potenciálně zdravotně závadných potravin živočišného původu. Provozovatel neměl doklady o původu produktů, část zboží vykazovala smyslové změny a probíhala zde nelegální výroba mletého masa. Inspektoři nařídili likvidaci všech zabavených chlazených a mražených potravin. Provozovateli může být uložena pokuta ve výši až 50 milionů Kč.
V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců
Státní veterinární správa

V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

Na území Rumunska a Řecka se v druhé polovině července poprvé objevila nebezpečná nákaza zvířat – mor malých přežvýkavců. Na území obou států bylo postupně potvrzeno celkem již téměř 100 ohnisek této nákazy. Infekce není nebezpečná pro člověka. Nejvíce vnímavé k nákaze jsou kozy a ovce, pro které může být smrtelná. Státní veterinární správa (SVS) proto varuje chovatele a obchodníky před rizikem možného zavlečení nákazy do českých chovů. Tomu lze předejít především důsledným dodržováním zásad biologické bezpečnosti.
Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje
Státní veterinární správa

Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Státní veterinární správa (SVS) vydala mimořádná veterinární opatření, která v 37 katastrálních územích, jež byla koncem července nově zařazena do tzv uzavřeného pásma II s výskytem afrického moru prasat, na dobu do konce srpna 2024 zcela zakazuje lov zvěře. V této oblasti naopak více než dvojnásobně zvyšuje nálezné za uhynulý či sražený kus divokého prasete. Intenzivní vyhledávání uhynulých divočáků a jejich laboratorní vyšetřování je v boji proti nákaze zásadní a je třeba jej zintenzivnit.