Iniciativa ČESKÉ POLE vstupuje do druhého roku svojí existence. Na úspěchy s bramborami, česnekem či křenem chce navázat podporou dalších českých zemědělských produktů

Návrat tradičních českých zemědělských produktů do domácí gastronomie by mohl v roce 2024 dostat ještě větší impuls. Zástupci Iniciativy ČESKÉ POLE, jež v prvním roce svojí existence úspěšně podpořila rozšíření pěstování českých brambor na hranolky, renesanci řízného tuzemského křenu či produkci původních českých odrůd česneku Bjetin a Slavin, pracují na dalším rozšíření záběru iniciativy. „Ke stávajícím třem plodinám bychom v následujících letech přidali také produkty živočišného původu – diskutujeme o podpoře chovu jehněčího masa, drůbeži z volného chovu či sladkovodních dravých rybách. Kategorii zeleniny chceme rozšířit o klíčový produkt pro českou gastronomii – cibuli na guláš,“ uvedl vedoucí komunikace makro ČR Martin Čivrný. Právě velkoobchod makro patří spolu s Ministerstvem zemědělství ČR a zástupci zemědělců a gastronomie k zakládajícím členům iniciativy.

S výběrem produktů vhodných pro další rozšíření portfolia iniciativy nově pomáhá Česká zemědělská univerzita, jež se letos na sklonku léta k projektu připojila jako odborný garant v oblasti výzkumu tradičních odrůd a plemen. „Kromě zkušeností a odbornosti našich výzkumníků inciativu doplníme také o aktivity studentů, kteří se mohou zapojovat formou soutěžních projektů a ověřit si nabyté znalosti v praxi. Aktivně se budeme podílet rovněž na přípravách akcí na podporu tradičních českých plodin a chovů či na organizování kulatých stolů, jež propojují vědce, státní správu, zemědělce, distributory, prodejce i zástupce gastronomie a zlepšují vzájemné sdílení informací,“popsala prorektorka pro rozvoj a udržitelnost ČZU Eva Vlková.

Například v případě jehněčího masa, které experti univerzity zařadili do okruhu vytipovaných produktů pro možné rozšíření iniciativy v příštím roce, dosahuje spotřeba v České republice jen 400 gramů na osobu za rok. Většina navíc připadá na domácí chovy. Hluboko pod evropským průměrem je v tuzemsku také konzumace ryb, zejména těch sladkovodních. České rybníkářství se přitom může pyšnit mnohasetletou historií, jenže rozhodující část produkce v současnosti míří na vývoz. „Chov ryb má vedle zemědělské a podnikatelské funkce také výrazné kulturní a environmentální přesahy. Rybníky mají zásadní význam pro zadržování vody v krajině a pro udržování biodiverzity a nemohou dlouhodobě fungovat bez rybí obsádky. Tradiční výlovy navíc přitahují velkou pozornost veřejnosti a lákají i ty lidi, kteří jinak nemají k venkovu a k zemědělské tradici vztah,“popisuje Lukáš Kalous, proděkan pro kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti FAPPZ na ČZU a specialista univerzity v oblasti ichtyologie a akvakultury.

Mezi nejrozpracovanější projekty pro budoucí rozšíření záběru iniciativy patří v tuto chvíli drůbeží maso nebo česká cibule vhodná na guláš. O jejich vývoji již zástupci makro ČR začali diskutovat se Zelinářskou unií Čech a Moravy. „Pro české zemědělce a jejich dlouhodobou stabilitu je každá podpora a garance odbytu jejich produkce velmi důležitá. Iniciativa ČESKÉ POLE jde příkladem a ukazuje i dalším účastníkům trhu, že čeští pěstitelé a chovatelé patří co do kvality k evropské špičce. Jejich produkci má smysl nakupovat a nabízet koncovým zákazníkům – jak přímo v domácnostech, tak jako v tomto případě coby součást menu v českých gastronomických provozech,“ říká Petr Jílek, vrchní ředitel Sekce ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR.

Zástupci Iniciativy ČESKÉ POLE na svém prvním výročním setkání, jež se konalo symbolicky právě na akademické půdě České zemědělské univerzity, shrnuli kromě plánů na rok 2024 také dosavadní úspěchy projektu. Na českých polích se mimo jiné podařilo rozšířit pěstování brambor na hranolky odrůdy Agria na hranolky. V restauracích, bistrech a provozovnách rychlého občerstvení pak 90tunová sklizeň nahradila hranolky dovážené z Nizozemska. Zájem o ni byl tak velký, že po spuštění podpůrné marketingové kampaně se na pultech makro ČR vyprodala za tři měsíce místo původně očekávaných pěti. Od října je již na pultech velkoobchodu nová, letošní sklizeň.

Také v případě českého křenu z Mělnicka se již vyprodala celá sezónní produkce. Nová sklizeň řízného křenu bude dostupná během několika následujících dnů. Naopak pravý český česnek odrůd Bjetin a Slavin, jež se vyznačují jedinečnou chutí, intenzivní vůní a mimořádnou čerstvostí, je pro spotřebitele stále k dispozici. Sklízel se na konci srpna a do českých restaurací a bister se ho celkově dostane okolo dvou tun. Dosud byl přitom výhradně doménou zahrádkářů a malých pěstitelů, kteří zpravidla úrodu spotřebovali sami nebo prodali ve svém okolí.

Kromě přímé podpory producentů jednotlivých plodin se ČESKÉ POLE zaměřuje také na soustavnou komunikaci výhod a možností tuzemské zemědělské produkce směrem k provozovatelům v gastronomii. Zástupci iniciativy se proto účastnili konferencí, food festivalů a veletrhů včetně největšího agrosalonu v ČR Země živitelka. Letos také v rámci festivalu MAKRO CZECH GASTRO FEST sami uspořádali jedinečný kongres Česká brambora v gastronomii, který měl příznivé ohlasy dokonce až v zámoří.

„Iniciativa ČESKÉ POLE je unikátní v tom, že se zaměřuje na více parametrů zemědělské produkce najednou. Proto do budoucna půjdeme i nadále cestou vytipovávání konkrétních produktů, u nichž má největší smysl usilovat o jejich návrat na česká pole a české talíře tak, aby to dávalo smysl pro všechny – od zemědělců přes obchodníka až po českou gastronomii a její hosty,“ uzavírá Čivrný.

Zdroj: www.makro.cz