Státní veterinární správa··5 min

ČR je již dvacet let oficiálně zemí bez výskytu vztekliny

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa je organizací zřízenou na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad v resortu Ministerstva zemědělství a nejvyšší orgán veterinární správy s celorepublikovou působností.

Tisková zpráva

Státní veterinární správa (SVS) si před několika dny připomněla dvacet let ode dne, kdy Česká republika oficiálně získala mezinárodní status země prosté vztekliny. Pro člověka i zvířata smrtelně nebezpečnou nákazu se na našem území podařilo vymýtit zejména díky dlouhodobému důslednému očkování psů a také programu orální vakcinace lišek proti vzteklině na přelomu tisíciletí. Vzteklina se na rozdíl od ČR vyskytuje v některých evropských zemích a masivně na ostatních kontinentech a riziko jejího opětovného zavlečení do země stále existuje.

Zejména od zavedení orální vakcinace lišek v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR výrazně sestupnou tendenci. Během šesti let do roku 1995 poklesl počet pozitivních nálezů v liščí populaci takřka o devadesát procent. Od roku 2002 se na našem území nevyskytl ani jeden pozitivní případ vztekliny a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu nákazy prostého státu. Tato skutečnost byla deklarována ve věstníku Světové organizace pro zdraví zvířat (dříve OIE, nyní WOAH) dne 23. června 2004.

Pro ilustraci, jak bývala vzteklina v minulosti na území našeho státu rozšířená; ve dvacátých letech minulého století bylo každoročně laboratorně potvrzeno 400 – 600 případů vztekliny, z toho bezmála 90 procent u psů. Mezi roky 1919 a 1937 zemřelo na vzteklinu v Československu více než 130 lidí a bezmála 25 000 muselo být léčebně očkováno v Pasteurově ústavu v Praze (především poté, co bylo poraněno zvířetem).

Poté, co byla v roce 1953 zavedena povinná a bezplatná vakcinace všech psů na území státu proti vzteklině, výskyt u psů se snížil na minimum, Hlavním šiřitelem vztekliny se staly volně žijící lišky. V roce 1984 bylo v Československu zaznamenáno rekordních více než 2200 případů vztekliny, z toho více než 90 procent u lišek. Díky vakcinaci lišek prostřednictvím ampulek s očkovací látkou uvnitř vhodných návnad po celé území státu se podařilo postupně nákazu zcela vymýtit. Poslední tři případy byly zaznamenány u lišek na Trutnovsku v roce 2002. Vedle SVS se na zdolání vztekliny tehdy intenzivně podílel Statní veterinární ústav v Liberci v čele s ředitelem Oldřichem Matouchem.

V roce 2015 byl v ČR diagnostikován jeden pozitivní případ vztekliny u netopýra. Vzteklina netopýrů je ale považována za specifickou variantu nákazy a jejím výskytem není dotčen statut vztekliny prostého státu dle mezinárodních kritérií.

SVS ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro vzteklinu ve Státním veterinárním ústavu v Praze stále pokračuje v preventivním monitoringu nákazy, v jehož rámci jsou vyšetřována zejména uhynulá zvířata. K dnešnímu dni bylo letos vyšetřeno 1 586 zvířat. Tento objem vyšetření by nebyl realizovatelný bez aktivního podílu zejména soukromých veterinárních lékařů a myslivců, ale také chovatelů a ošetřovatelů domácích i volně žijících zvířat.

„SVS připomíná, že všichni psi, lišky a jezevci držení v zajetí musí být ve stáří 3 až 6 měsíců očkováni a následně přeočkováni proti vzteklině. I nadále platí také povinnost předvést zvíře, které poranilo člověka, k vyšetření veterinárním lékařem 1. a 5. den po poranění,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Za první pololetí letošního roku dosud soukromí veterinární lékaři nahlásili SVS vyšetření celkem 122 zvířat, která poranila člověka. Ani v jednom případě nebylo zjištěno, že by zvíře vykazovalo klinické příznaky onemocnění. Zda jsou psi očkováni proti vzteklině, je dlouhodobě součástí kontrol veterinárních inspektorů v chovech psů. Přestože tato povinnost v českých zemích platí již takřka 70 let, část chovatelů ji neplní. V loňském roce v rámci kontrol zjistila chybějící či neplatnou vakcinaci ve 380 případech. Za nesplnění povinnosti může být chovateli uložena pokuta do výše až 20 000 Kč.

Vzteklina se, na rozdíl od ČR, nadále vyskytuje v některých evropských zemích a masivně na ostatních kontinentech. Několik pozitivních případů ročně je hlášeno například z Polska, Rumunska i Maďarska. Rizikovou zemí je dlouhodobě Turecko, kde jsou pozitivní nálezy hlášeny prakticky z celého území. Problematická je z tohoto pohledu také Ukrajina zmítaná válečným konfliktem.

Od začátku roku 2024 je stav výskytu vztekliny v Evropě následující:

StátPočet hlášení u zvířat
Francie1
Maďarsko14
Moldavská republika5
Polsko2
Rumunsko11
Turecko55
Celkem88

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Mapa výskytu vztekliny v roce 2024

Výskyt vztekliny v roce 2024 1

Zdroj: www.svscr.cz

Další články

Další články od Státní veterinární správa

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí

SVS přijímá mimořádná veterinární opatření proti šíření katarální horečky ovcí

Státní veterinární správa (SVS) dnes v reakci na aktuální výskyt katarální horečky ovcí (KHO) v chovech v Karlovarském a Ústeckém kraji vytýčila pásmo kolem ohnisek KHO (oblast o poloměru 150 km kolem každého ohniska) a v něm přijala mimořádná veterinární opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy. Opatření se týkají především chovatelů hospodářských zvířat vnímavých k nákaze tedy ovcí, koz a skotu, ale také přepravců hospodářských zvířat. Opatření spočívají zejména ve výrazném zpřísnění pravidel pro přemísťování zvířat mimo pásmo.
Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

V České republice byl po patnácti letech potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u plemenného berana chovaného na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Zvíře vykazovalo typické příznaky nákazy. Jedná se o první případ katarální horečky ovcí (KHO) na území ČR po patnácti letech. Nákaza není přenosná na člověka.
Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí (bluetongue) v České republice bylo potvrzeno v chovu ovcí a skotu v obci Šindelová na Sokolovsku. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě dnes prokázalo nákazu u čtyř ovcí, které vykazovaly příznaky typické pro onemocnění. Krajská veterinární správa na hospodářství přijala opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy do jiných chovů, mimo jiné zakázala přemísťovat zvířata z ohniska nákazy na jiná hospodářství. V chovu se nachází více než 160 ovcí a 130 kusů skotu. Nové ohnisko se nachází zhruba pět kilometrů od prvního ohniska v Jindřichovicích.
Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

V Německu, v blízkostí hranic s Českou republikou, byl potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Podle informace, kterou Státní veterinární správa (SVS) obdržela od německé veterinární autority se ohnisko nákazy nachází sedm kilometrů od české hranice ve městě Adorf/Vogtland v okrese Fojtsko v Sasku. Vymezená oblast o poloměru 150 km kolem ohniska, v níž jsou na území Německa uplatňována ochranná opatření, zasahuje na území ČR. Česká republika je zemí prostou katarální horečky ovci (KHO) a uvedená vymezená oblast nemá vliv na nákazový status.
Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Státní veterinární správa (SVS) přijímá v oblasti s výskytem afrického moru prasat v populaci prasat divokých na Liberecku (tzv uzavřeném pásmu II) nová opatření s cílem zabránit zavlečení nákazy do chovů prasat a snížit šíření nákazy mezi prasaty divokými. Mimořádná veterinární opatření (MVO) Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj (KVS) mění pravidla lovu divočáků, skladování ulovených těl a také přesunů chovaných prasat mezi hospodářstvími.
Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

V České republice byl po pěti měsících potvrzen nový případ ptačí chřipky. Nachází se v malochovu drůbeže v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Výskyt nákazy v chovu potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ). Vzhledem k tomu že se nákaza objevila pouze v malochovu drůbeže neuvádějícímu produkty na trh, nepřijde ČR o oficiální status země prosté ptačí chřipky. Ten je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.
SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

Státní veterinární správa (SVS) se v následujících dnech jako již tradičně představí na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Jubilejní padesátý ročník největší agro-potravinářské výstavy v České republice se letos koná ve dnech 22. až 27. srpna. Pult SVS je součástí společné expozice Ministerstva zemědělství v pavilonu T1.
Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) při společné kontrole s Policií ČR v prodejně v areálu pražské tržnice SAPA zajistili bezmála 170 kilogramů potenciálně zdravotně závadných potravin živočišného původu. Provozovatel neměl doklady o původu produktů, část zboží vykazovala smyslové změny a probíhala zde nelegální výroba mletého masa. Inspektoři nařídili likvidaci všech zabavených chlazených a mražených potravin. Provozovateli může být uložena pokuta ve výši až 50 milionů Kč.
V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

Na území Rumunska a Řecka se v druhé polovině července poprvé objevila nebezpečná nákaza zvířat – mor malých přežvýkavců. Na území obou států bylo postupně potvrzeno celkem již téměř 100 ohnisek této nákazy. Infekce není nebezpečná pro člověka. Nejvíce vnímavé k nákaze jsou kozy a ovce, pro které může být smrtelná. Státní veterinární správa (SVS) proto varuje chovatele a obchodníky před rizikem možného zavlečení nákazy do českých chovů. Tomu lze předejít především důsledným dodržováním zásad biologické bezpečnosti.
Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Státní veterinární správa (SVS) vydala mimořádná veterinární opatření, která v 37 katastrálních územích, jež byla koncem července nově zařazena do tzv uzavřeného pásma II s výskytem afrického moru prasat, na dobu do konce srpna 2024 zcela zakazuje lov zvěře. V této oblasti naopak více než dvojnásobně zvyšuje nálezné za uhynulý či sražený kus divokého prasete. Intenzivní vyhledávání uhynulých divočáků a jejich laboratorní vyšetřování je v boji proti nákaze zásadní a je třeba jej zintenzivnit.