Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví

ČNB

Česká národní banka (ČNB) je centrální banka České republiky a orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Česká národní banka vznikla v roce 1993 a je právnickou osobou veřejného práva se sídlem v Praze. Jsou jí svěřeny kompetence správního úřadu v rozsahu stanoveném zákonem, sama ale správním úřadem není. Hospodaří samostatně s vlastním majetkem. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

Vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny. Doporučení se opírá o zjištění obsažená v dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Ten od vstupu ČR do Evropské unie objektivně hodnotí ekonomickou připravenost České republiky k přijetí eura.

Hodnocení probíhá ve třech oblastech. První posuzuje plnění nominálních (maastrichtských) konvergenčních kritérií, která jsou sice nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou pro vstup do eurozóny. Tato kritéria stanovují referenční hodnoty pro fiskální a měnovou oblast, jejichž dodržení má vést ke snížení rizik a nákladů spojených s absencí vlastní měnové politiky. Úspěšné plnění příslušných kritérií má rovněž omezit rizika narušení stability a vytváření nerovnováh v rámci měnové unie. ČR v roce 2024 splnila kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium stavu veřejných financí. Z důvodu nízké hodnoty kritéria, ale i vlivem přetrvávajícího zvýšeného růstu cen služeb v domácí ekonomice ČR nesplnila kritérium cenové stability. Formálně není plněno ani kritérium fluktuace měnového kurzu, protože ČR není součástí mechanismu směnných kurzů ERM II.

Druhá oblast vyhodnocuje vlastní ekonomickou připravenost ČR na přijetí eura. Klíčovým prvkem v rámci těchto ukazatelů je posouzení sladěnosti hospodářského vývoje ČR a eurozóny a schopnost české ekonomiky tlumit po ztrátě nezávislosti v oblasti měnové politiky případné negativní ekonomické šoky jinými mechanismy. ČR v této oblasti od posledního vyhodnocení z roku 2023 výrazněji nepokročila. Na cestě ke společné evropské měně stále zůstává řada překážek. Jednou z nich je nedokončený proces ekonomické konvergence české ekonomiky zejména v oblasti úrovně cen a mezd, kde odstup od průměru eurozóny zůstává výrazný. Problémy by v prostředí jednotné měnové politiky mohla přinášet také poměrně nízká podobnost struktury českého hospodářství vůči eurozóně. Výrazné riziko pak představují nedořešené domácí strukturální problémy spojené se stávajícím hospodářským modelem a budoucími výzvami pro veřejné finance (stárnutí populace, investice do infrastruktury). Právě plánované projekty většího rozsahu (výstavba vysokorychlostních železničních tratí či nových jaderných bloků) budou představovat značnou finanční zátěž pro veřejné rozpočty. Vyřešení aktuálních problémů v podobě ekonomické transformace a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by tudíž mělo být prioritní před rozhodnutím o vstupu do měnové unie.

Na druhou stranu pozitivně lze v prvé řadě hodnotit vysokou míru otevřenosti české ekonomiky a velkou obchodní i vlastnickou provázanost s eurozónou. Příznivě vyznívají také některé ukazatele trhu práce, zejména nízká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, i odolnost bankovního sektoru proti negativním šokům.

Poslední oblast hodnocení se týká samotné eurozóny. Ekonomická různorodost eurozóny je vysoká, což dále zviditelnila energetická krize a její dopady na hospodářství členských států. Hospodářská sladěnost států eurozóny je přitom zásadním předpokladem pro správné fungování měnové unie. Negativním faktorem je také fiskální pozice většiny zemí eurozóny.

Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny změnily a nadále pokračují i jednání o dalším prohlubování integrace. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční a nefinanční závazky spojené se vstupem ČR do eurozóny.

Infografika

(Klikněte pro zvetšení)

Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví

Petra Vlčková
mluvčí
odbor komunikace ČNB

Petra Vodstrčilová
mluvčí
Ministerstvo financí ČR

Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf, 1,7 MB) – duben 2025

Zdroj: www.cnb.cz

Češi nyní nejvíce důvěřují centrální bance

Podle výsledků nejnovějšího výzkumu agentury STEM důvěřují České národní bance téměř tři čtvrtiny obyvatel (73 %). Pro centrální banku to znamená první místo v žebříčku veřejných institucí. Zároveň jde o jeden z nejvyšších podílů důvěry, které kdy agentura STEM v rámci dlouhodobého sledování důvěry obyvatel v tuzemské veřejné instituce zaznamenala.

ČNB boduje jako zaměstnavatel: Druhé místo v prestižním hodnocení pro rok 2025 v Praze

Česká národní banka slaví významný úspěch v oblasti péče o zaměstnance. V letošním ročníku hodnocení Pluxee Zaměstnavatel regionu – Hlavní město Praha obsadila druhé místo v kategorii do 5 tisíc zaměstnanců. Umístění potvrzuje, že ČNB patří mezi nejlepší zaměstnavatele v Praze. Ocenění je součástí Výročních cen Klubu zaměstnavatelů 2025, které patří mezi nejprestižnější uznání na českém pracovním trhu.

ČNB snižuje úrokové sazby

Bankovní rada ČNB na svém dnešním jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 0,25 procentního bodu na 3,50 %. Současně rozhodla o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,50 % a lombardní sazby na 4,50 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 9. května 2025.

ČNB nabízí k prodeji budovy v Plzni a Ústí nad Labem

Česká národní banka do budoucna nepočítá s využitím svých budov v Plzni a v Ústí nad Labem, nabízí je proto k prodeji. Na přípravě a realizaci transakce spolupracuje s nadnárodní realitní společností Cushman & Wakefield. Omezení fyzické přítomnosti ČNB v Plzeňském a Ústeckém kraji je součástí přechodu na digitální komunikaci s cílem zjednodušit a zrychlit služby centrální banky pro klienty.

Diskusní fórum ČNB v Plzni

Výsledky práce bankovní rady ČNB, vývoj tuzemské ekonomiky v prostředí globální nejistoty či devizové rezervy a hospodaření centrálních bank byla témata pro diskusi guvernéra České národní banky Aleše Michla, viceguvernérky Evy Zamrazilové, člena bankovní rady Jana Kubíčka a dalších ekonomů se studenty v rámci Diskusního fóra ČNB v Plzni. Akci uspořádala ČNB ve spolupráci se Západočeskou univerzitou 29. dubna 2025.

Zdeněk Pikhart se stal členem Výboru pro rozpočtové prognózy

Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz sekce měnové ČNB Zdeněk Pikhart se s účinností od 1. dubna 2025 stal členem Výboru pro rozpočtové prognózy. V této funkci se bude podílet na posuzování makroekonomických a rozpočtových prognóz Ministerstva financí, a to především z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění. O jeho jmenování rozhodla vláda ČR na svém jednání dne 19. března 2025.

V budově ČNB se uskutečnilo cvičení složek IZS

V pondělí 14. dubna se v budově ústředí České národní banky v Praze uskutečnilo plánované bezpečnostní cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jeho cílem bylo prověřit připravenost a koordinaci jednotlivých složek IZS při řešení mimořádných událostí v prostorách peněžního ústavu. Pro záchranné složky se jednalo o jedno z pravidelně pořádaných cvičení.

Vláda termín přijetí eura prozatím nestanoví

Vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny. Doporučení se opírá o zjištění obsažená v dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Ten od vstupu ČR do Evropské unie objektivně hodnotí ekonomickou připravenost České republiky k přijetí eura.