Lékaři bez hranic··6 min

Ztracená generace: nebezpečí a zoufalství v syrském táboře Al-Húl

Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Tisková zpráva

Al Húl, Sýrie, 14. listopadu. 2022

  • Zprávy Lékařů bez hranic ze severosyrského detenčního tábora Al-Húl odhalují krutost dlouhodobého zadržování více než 50 000 lidí. Celých 64 % obyvatel tábora jsou děti, přičemž polovina obyvatel je mladších 12 let.
  • Jen loni zde zemřelo 79 dětí. Lidé mladší 16 let tvořili minulý rok 35 % všech obětí.
  • Špatné hygienické podmínky, kontaminovaná voda nebo srážky s nákladními auty způsobily smrt řady dětí, nicméně hlavní příčinou úmrtí bylo násilí. Trestná činnost je spojena s 38 % všech úmrtí v táboře, ve kterém bylo jen za loňský rok zaznamenáno 30 pokusů o vraždu.
  • Existuje i mnoho zpráv o případech, kdy jsou dospívající chlapci násilně odděleni od svých matek nebo příbuzných. O tom, kam jsou odváženi a co
    se s nimi dál děje, nejsou téměř žádné informace.

„Al-Húl je ve skutečnosti obrovské vězení pod širým nebem, kde většinu obyvatel tvoří děti, z nichž mnohé se tam narodily, přišly o své dětství a byly odsouzeny k životu plnému násilí a vykořisťování, bez vzdělání, s omezenou lékařskou péčí a bez naděje v dohledu,“ popsala Martine Flokstra, vedoucí operací Lékařů bez hranic v Sýrii.

V únoru 2021 byl na kliniku Lékařů bez hranic v Al-Húlu přivezen sedmiletý chlapec s popáleninami druhého stupně v oblasti obličeje a rukou. Přestože byla lékařská péče vzdálena maximálně hodinu jízdy, trvalo celé dva dny, než vedení tábora povolilo jeho převoz. Chlapec zemřel cestou do nemocnice v doprovodu ozbrojeného dozorce, bez své matky a ve velkých bolestech.

Jen o několik měsíců později, v květnu téhož roku, byl na stejnou kliniku převezen pětiletý chlapec, kterého srazilo nákladní auto. Pracovníci Lékařů bez hranic doporučili, aby podstoupil urgentní operaci v nedaleké nemocnici. Navzdory naléhavosti situace trvalo několik hodin, než byl jeho převoz schválen. Chlapec zemřel sám cestou do nemocnice.

Smrt dvou chlapců, kteří čekali příliš dlouho na schválení akutní lékařské péče, je podle Lékařů bez hranic pouze jedním z mnoha tragických případů.

Jen loni zemřelo v syrském detenčním táboře Al-Húl 79 dětí. V roce 2021 tvořili 35 % obětí nezletilí mladší 16 let.

„V Al-Húlu v Sýrii jsme byli svědky mnoha tragických příběhů, včetně situací, kdy děti umíraly kvůli dlouhým prodlevám v přístupu k neodkladné lékařské péči. Nebo jsme se doslechli o případech, kdy malí chlapci byli údajně násilně odebráni matkám, jakmile dosáhli věku přibližně 11 let, a už je nikdy nikdo neviděl, ” uvedla Martine Flokstra.

Lékařská péče, pokud se k ní vůbec dostanou, znamená pro děti z Al-Húlu a jejich blízké často děsivou zkušenost. Potřebují-li nezletilí ošetření v hlavní nemocnici vzdálené asi hodinu jízdy od tábora, jsou eskortovány ozbrojenými dozorci a ve většině případů bez svých rodičů, protože ti jen zřídka dostanou souhlas k tomu, aby mohli své potomky doprovodit.

Tábor jako dočasné řešení

Tábor byl kdysi navržen tak, aby poskytoval bezpečné, dočasné ubytování a humanitární pomoc civilistům vysídleným v důsledku konfliktu v Sýrii a Iráku. Povaha a účel tábora se však dlouhodobě stále více měnily. V prosinci 2018 sem byli přesunuti lidé z území ovládaného skupinou Islámský stát a z místa se stalo nebezpečné a nehygienické vězení, kde jsou lidé zbaveni svých práv, vystaveni násilí a nejistotě.

Členové globální koalice bojující proti skupině Islámský stát, stejně jako další země, jejichž státní příslušníci zůstávají zadržováni v Al-Húlu a podobných zařízeních na severovýchodě Sýrie, se podle Lékařů bez hranic dostatečně nepostarali o své občany.

Tyto země by podle mezinárodní organizace měly převzít odpovědnost a najít alternativní řešení pro zadržované lidi. Místo toho však otálely s repatriací svých občanů nebo je jednoduše odmítly. V některých případech je dokonce zbavily občanství, čímž se z nich staly osoby bez státní příslušnosti.

„Čím déle jsou lidé v táboře drženi, tím je situace horší. Nová generace je vystavena zneužívání a nemá žádnou vyhlídku na dětství bez násilí,“ dodala Martine Flokstra.

Předpokládá se, že v Al-Húlu a dalších detenčních táborech v Sýrii má své občany téměř 60 zemí, včetně Spojeného království, Austrálie, Číny, Španělska, Francie, Švýcarska, Tádžikistánu, Turecka, Švédska a Malajsie. Nynější celkový počet obyvatel tábora se blíží 53 000, z toho přibližně 11 000 jsou cizí státní příslušníci, umístění v oddělené části tábora.

Od října 2020 opustilo Al-Húl více než 1 300 syrských rodin, které se vrátily do oblastí svého původu, ale čekací listiny jsou dlouhé a proces získání povolení k odchodu je nejistý. Do srpna tohoto roku bylo přibližně 3 000 Iráčanů repatriováno zpět do Iráku.

Jedenáct let války

Po 11 letech války potřebuje v Sýrii humanitární pomoc rekordních 14,6 milionu lidí. Jedná se o zemi s 6,9 miliony vnitřně vysídlených osob, což je nejvyšší počet na světě. Většinu z nich tvoří ženy a děti. Mnozí přišli o domov opakovaně a žijí v nejistotě.

Lékaři bez hranic působí v Sýrii tam, kde mohou, ale přetrvávající omezený přístup nadále vážně limituje schopnost organizace poskytovat humanitární pomoc všude, kde je potřeba. Opakovaným žádostem o povolení působit v oblastech kontrolovaných syrskou vládou nebylo vyhověno.

V oblastech, kde se podařilo vyjednat přístup, jako je severozápadní a severovýchodní Sýrie, Lékaři bez hranic provozují a podporují nemocnice, zdravotnická střediska i mobilní kliniky.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Další články

Další články od Lékaři bez hranic

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.
| Lékaři bez hranic
Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.
| Lékaři bez hranic
Súdán: válka proti lidem

Súdán: válka proti lidem

Boje, zabíjení, mučení, sexuální násilí a neustálé útoky na zdravotnická zařízení a jejich pracovníky. Od začátku bojů v dubnu 2023 si válka v Súdánu vyžádala katastrofální počet obětí a vedla k úplnému zhroucení systému ochrany civilního obyvatelstva.
| Lékaři bez hranic
Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.
| Lékaři bez hranic
Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.
| Lékaři bez hranic
Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.
| Lékaři bez hranic
Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.
| Lékaři bez hranic
Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.
| Lékaři bez hranic
Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.
| Lékaři bez hranic
V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
| Lékaři bez hranic