Praha··5 min

Výstava Evropský gulag připomene Pražanům historii východoevropských táborů otrockých prací

Praha

Praha

Praha je vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s vysokou životní úrovní, přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy. V roce 2019 z indexu kvality života vyplynulo, že Praha má druhou nejlepší kvalitu života v Česku. Podle statistik Eurostatu je devátým nejbohatším regionem v Evropě. HDP na obyvatele v Praze dosahuje 171 % průměru celé Evropské unie (HDP na obyvatele Česka dosahuje pouze 80 %). V Praze sídlí celkem 12 univerzit (vysokých škol univerzitního typu).

Tisková zpráva

V prostorách Galerie Ambit v klášteře u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze se v úterý 6. června 2023 otevře výstava s názvem Evropský gulag. Expozice, kterou připravily Platforma evropské paměti a svědomí a Muzeum paměti XX. století, které založilo hlavní město Praha, se věnuje polozapomenuté historii desítek pracovních táborů v bývalém sovětském bloku včetně Československa. Výstava, kterou Praha také finančně podpořila, bude trvat až do konce letošního června.

„Tisíce mužů a žen, kteří se provinili pouze tím, že nesouhlasili s totalitou a tyranií komunistického režimu ve východní Evropě, skončili v pracovních lágrech, které měly jediný cíl: izolovat jedince, umlčet – a zlikvidovat. Tato výstava je nejenom svědectvím o utrpení, ale také mementem doby, což považuji za mimořádně důležité. Neboť, jak víme, ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali," uvádí Jiří Pospíšil, náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast kultury, pod jehož záštitou se akce koná.

Samotná vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 7. června 2023 od 18:00 hodin v refektáři františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze, v jehož prostorách se výstava koná. Součástí vernisáže bude debata, které se zúčastní historici Adam Hradilek, Jan Dvořák, Zdeněk Bauer a Łukasz Kamiński. Debatu bude moderovat Petr Blažek. K výstavě vychází také stejnojmenný anglicko-český katalog.

Výstava přináší fotografie, stručné příběhy i texty připomínající historii pracovních táborů v řadě evropských zemí i v samotném Sovětském svazu. Připomíná také československé občany, kteří v sovětských lágrech zemřeli.

Pojem „gulag“ zpopularizoval ruský spisovatel Alexander Solženicyn ve svém románu Souostroví GULAG, který popisoval systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celém Sovětském svazu. Téměř totožný systém ale existoval v každé evropské zemi, kterou po druhé světové válce ovládli komunisté.

„Asi nejznámější z československých táborů otrockých prací bylo 18 uranových lágrů v okolí Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami. Vězni tu těžili uranovou rudu, která se pak posílala do Sovětského svazu. V těchto táborech postupně pracovalo přes 70 000 lidí a odhaduje se, že polovina z nich byli političtí vězni,“ říká historik Petr Blažek, spoluautor české verze výstavy.

V letech 1948–1962 v existovalo v Československu celkem asi 200 různých typů táborů, pobočných táborů a vězeňských pracovních jednotek. „Pouze tábor Vojna u Příbrami a částečně i tábor Vykmanov II., známý jako Rudá věž smrti, jsou přitom dnes památníky. Po ostatních často nezůstaly žádné hmotné stopy ani vzpomínka na vězně, kteří zde v otrockých podmínkách pracovali a někteří i umírali,“ vysvětluje ředitel Muzea paměti XX. století Jan Kalous.

Na území států současné Evropské unie a jejích nejbližších sousedů fungovalo po více než jednu dekádu nejméně 800 táborů. Bylo v nich uvězněno téměř 1 500 000 lidí, z nichž 130 000 zemřelo. Tyto tábory tvořily skutečný „evropský GULAG“.

„Zatímco povědomí o existenci sovětského GULAGu je mezi Evropany více či méně přítomné, historie analogické sítě táborů vybudovaných v zemích dobytých Sovětským svazem na konci druhé světové války je téměř neznámá. Teprve díky práci odvedené na přípravě této výstavy byl poprvé stanoven odhadovaný počet táborů a vězňů,“ doplňuje Łukasz Kamiński, jeden z autorů výstavy a ředitel Národní knihovny Ossolineum ve Vratislavi.

Pracovní tábory v zemích sovětského bloku přestaly existovat koncem 50. let 20. století. Souviselo to jak s důsledky destalinizace a událostmi roku 1956 v Maďarsku a Polsku, tak s mezinárodním tlakem. Proti jejich existenci protestovala řada zahraničních organizací, včetně Mezinárodní organizace práce a Organizace spojených národů. Jejich úsilí bylo v roce 1957 završeno úmluvou o zákazu nucené práce, kterou ratifikoval také Sovětský svaz a země východního bloku včetně Československa. V Albánii ovšem pracovní tábory přetrvávaly až do pádu komunistického systému v roce 1991.

Pořadateli výstavy jsou Platforma evropské paměti a svědomí a Muzeum paměti XX. století, které v roce 2019 založilo hlavní město Praha. Kurátory její české verze jsou Łukasz Kamiński, Wojciech Bednarski a Petr Blažek, na jejím vzniku se podílela celá řada zahraničních partnerů. Výstava vznikla ve spolupráci s Centrem historie Zajezdnia ve Vratislavi. Projekt je realizován s finanční podporou hlavního města Prahy.

Více informací je k dispozici na: Výstava Evropský gulag (6. 6. – 30. 6. 2023) - Muzeum paměti XX. století (muzeum20stoleti.cz)

Zdroj: www.praha.eu

Další články

Další články od Praha

Praha zahájí vypouštění plavebního kanálu Troja

Praha zahájí vypouštění plavebního kanálu Troja

Stavba Definitivního uzávěru plavebního kanálu Troja vstoupila do své druhé fáze, při které je nutné uzavření a vypuštění plavebního kanálu. Městská společnost Pražská vodohospodářská společnost (PVS) v úzké spolupráci s Povodím Vltavy koordinují připravované vypuštění plavebního kanálu, které se uskuteční podle platných předpisů, dohodnutých podmínek a za stálého ekologického dozoru. Už od 1. listopadu 2024 je trojský plavební kanál uzavřen na šest měsíců pro lodní dopravu.
| Praha
Praha bude opět patřit oslavám 17. listopadu, v centru města budou platit dopravní omezení

Praha bude opět patřit oslavám 17. listopadu, v centru města budou platit dopravní omezení

Při příležitosti státního svátku, Dne boje za svobodu a demokracii, se v neděli 17. listopadu 2024 budou konat na řadě míst v metropoli akce a veřejná shromáždění. Zavedena tak budou dopravní opatření pro tramvajovou i automobilovou dopravu, která se budou týkat především oblasti kolem Národní třídy a Václavského náměstí.
| Praha
Na náměstí Republiky byla navezena hromada hadrů. Upozorňuje na problematiku textilního odpadu ve městech

Na náměstí Republiky byla navezena hromada hadrů. Upozorňuje na problematiku textilního odpadu ve městech

V pondělí ráno se na náměstí Republiky objevila hromada přibližně čtyř tun oblečení. Ta má upozornit na textilní odpad, kterým se musí všechna města vyrovnat. Od roku 2025 čekají nové povinnosti obce v rámci zajištění separovaného sběru a recyklace textilního odpadu. Právě předchází vzniku textilního odpadu i nakládání s ním se týká dnešní konference Cirkulární města a byznys 3: Města jako šatníky co praskají ve švech v Kampusu Hybernská. Pořádá ji hlavní město společně s Pražským inovačním institutem (PII).
| Praha
Praha schválila Plán rozvoje nadřazených cyklistických tras na svém území a aktualizovala Systém celoměstských cyklotras

Praha schválila Plán rozvoje nadřazených cyklistických tras na svém území a aktualizovala Systém celoměstských cyklotras

Hlavní město schválilo klíčový dokument k dalšímu rozvoji cyklistiky na svém území a aktualizovala Systém celoměstských cyklotras schválený v roce 2022. Plán definuje konkrétní úseky nadřazených cyklotras určené k přednostní přípravě s ohledem na dostupné prostředky a přínos jednotlivých úseků. Aktualizace systému cyklotras pak reflektuje změny na území jednotlivých městských částí a též vyšší prioritu chráněných a zklidněných cyklotras v dalším plánování.
| Praha
Praha má plán pro ochranu a rozvoj svého centra. Radní odsouhlasili důležitou územní studii

Praha má plán pro ochranu a rozvoj svého centra. Radní odsouhlasili důležitou územní studii

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠S rozlohou 895 hektarů tvoří historické centrum Prahy největší památkovou rezervaci v České republice a jednu z největších na světě. Od roku 1992 je zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO, což přináší prestiž a zájem turistů, ale také určité závazky a výzvy. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracoval novou studii, která se stane důležitým dokumentem při rozhodování o budoucí podobě této cenné části hlavního města. Studii v srpnu 2024 schválil magistrátní odbor územního rozvoje a dnes ji odsouhlasila Rada hl. m. Prahy.
| Praha
Pražským vítězem Adapterra Awards 2024 je budova pro výzkum i výuku s fasádou s tisíci rostlinami

Pražským vítězem Adapterra Awards 2024 je budova pro výzkum i výuku s fasádou s tisíci rostlinami

Držitelem ceny Adapterra Awards pro nejlepší projekt, který připravuje Prahu na změnu klimatu, se stal Pavilon environmentálních studií České zemědělské univerzity. Budova propojuje prostor pro vzdělávání a výzkum s ekologicky šetrnou výstavbou veřejných budov. Hlavní výsadou budovy je fasáda s celkem 12 300 rostlinami.
| Praha
Praha hledá úspory v energetice. Řeší se úspory památkových objektů

Praha hledá úspory v energetice. Řeší se úspory památkových objektů

Oddělení energetického manažera Magistrátu hl. m. Prahy dlouhodobě hledá úspory v energetice a pomáhá naplňovat Klimatický plán hl. m. Prahy. Na základě rozhodnutí primátora Bohuslava Svobody pravidelně pořádá meetingy se zástupci městských částí, kterým pomáhá s úsporami. Na posledním meetingu se řešilo například téma úspor při rekonstrukci památkových objektů v centru města. Pro ty se nyní připravuje obecná metodika, která má urychlit povolovací procesy.
| Praha
Pražský primátor navštívil v Kolodějích novou okružní křižovatku a řešil i plány na rozšíření zdejší základní školy

Pražský primátor navštívil v Kolodějích novou okružní křižovatku a řešil i plány na rozšíření zdejší základní školy

Cesta primátora hl. m. Prahy Bohuslava Svobody po jednotlivých městských částech pokračovala návštěvou MČ Praha–Koloděje. Prohlédl si nově otevřenou okružní křižovatku ulic K Běchovicím a V Lipách, seznámil se s plány na rozšíření zdejší základní školy a zajímal se také o koordinaci staveb dešťové a splaškové kanalizace.
| Praha
Gymnázium Na Zatlance staví novou tělocvičnu a jídelnu

Gymnázium Na Zatlance staví novou tělocvičnu a jídelnu

Stavba nové tělocvičny a jídelny Gymnázia Na Zatlance byla ve středu slavnostně zahájena poklepáním na základní kámen. Nová budova o třech nadzemních podlažích vznikne v prostorách vnitřního dvora školy. Jídelna i tělocvična budou umístěné v jednom objektu a s budovou gymnázia budou propojeny pomocí spojovacího krčku. Stavební práce by měly trvat přibližně dva roky.
| Praha
Pravidelná zkouška sirén

Pravidelná zkouška sirén

Dnes, ve středu 6. listopadu 2024, se uskuteční na celém území České republiky pravidelná zkouška provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění. Ve 12:00 hodin se rozezní sirény, které budou vysílat zkušební nepřerušovaný tón po dobu 140 vteřin. Na území hlavního města Prahy budou před polednem na zkoušku lidé upozorněni prostřednictvím elektronických „mluvících“ sirén. Informace zazní v českém a anglickém jazyce.
| Praha