Východní Ghúta: Za dva týdny zemřelo přes tisíc lidí, každý den umírá nejméně 71 lidí

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Brusel/Praha, 09. března 2018 - Za pouhé dva týdny vojenské ofenzivy zemřelo ve východní Ghútě přinejmenším 1005 lidí a 4829 jich bylo zraněno. Každý den tak v průměru přišlo o život nejméně 71 lidí a 344 jich bylo zraněno. Tyto údaje pocházejí ze dvaceti nemocnic a klinik z východní Ghúty, které plně nebo částečně podporují Lékaři bez hranic (data jsou z období od 18. února do 3. března). Celkové počty mrtvých a zraněných budou výrazně vyšší. Dvě ze zdravotnických zařízení podporovaných Lékaři bez hranic totiž ještě nedodaly údaje za 3. březen a nadto – v oblasti působí další zdravotnická zařízení, která Lékaři bez hranic nepodporují a jejich daty proto nedisponují.

„Čísla hovoří sama za sebe. Ještě výmluvnější jsou však výpovědi zdravotníků, které na místě podporujeme. Naši zdravotničtí kolegové se dostali na hranici toho, co lze ještě od člověka očekávat a my denně slýcháme, jak u nich narůstá pocit beznaděje a zoufalství. Jsou vyčerpaní a na pokraji zhroucení, spí jen chvílemi, kdy je to možné, a neustále se bojí, že bombardování a ostřelování zasáhne místo, kde se nacházejí. Dělají vše proto, aby zajistili fungující lékařskou péči, ale vše je proti nim. Současná situace a neustálé pošlapání pravidel války bojujícími stranami je nutí dělat nemožné,” uvedla Meinie Nicolai, generální ředitelka Lékařů bez hranic.

Rezervní zásoby Lékařů bez hranic ve východní Ghútě jsou distribuovány během nepřetržitého bombardování a ostřelování. Zásoby se však rychle tenčí a některý materiál, zejména věci nezbytné pro operace, už zcela došel. Z humanitárního konvoje, který dostal v pondělí povolení vjet do severní části enklávy, syrská vláda podle OSN nechala odstranit zdravotnický materiál. S každou další hodinou je přitom urgentnější potřeba masivního doplnění zdravotnických zásob, a to včetně materiálu k život zachraňující lékařské péči.

Čtyři zdravotníci podporovaní Lékaři bez hranic zemřeli

Patnáct z dvaceti nemocnic a klinik, které Lékaři bez hranic podporují, zasáhlo bombardování nebo ostřelování, přičemž škody jsou různého rozsahu. To dále oslabuje schopnost poskytovat zdravotní péči. Čtyři zdravotníci podporovaní Lékaři bez hranic zemřeli a dvacet jich bylo zraněno.

Ve východní Ghútě přitom není zapotřebí pouze ošetřování válečných zranění. Obyvatelé většiny částí východní Ghúty žijí často ve sklepech a v provizorních podzemních přístřešcích. Přežívají v nezdravých podmínkách s omezeným přístupem k pitné vodě a bez hygienických zařízení. Lékaři bez hranic navýšili pomoc polní nemocnici v části Harasta už před tím, než započala 18. února vojenská ofenziva. K intenzivnímu bombardování a ostřelování tam totiž docházelo od listopadu 2017 a zhruba sedmdesát procent obyvatelstva už tehdy žilo v podzemí. Tamní zdravotnická data ukazovala na výrazný nárůst infekcí dýchacích cest, průjmových onemocnění a kožních infekcí. Mezi pacienty byla řada dětí.

V souladu se základními pravidly mezinárodního humanitárního práva Lékaři bez hranic znovu naléhavě vyzývají všechny válčící strany a jejich podporovatele, aby:

pozastavili bombardování a ostřelování, aby mohlo být reorganizováno poskytování zdravotní péče
zamezili ostřelování civilních oblastí, včetně zdravotnických zařízení (před přerušením bojů, během něj i po přerušení)
umožnili neomezené zásobování život zachraňujícími léky a zdravotnickými potřebami (zdravotnický materiál nesmí být odstraněn z humanitárních konvojů)
umožnili lékařskou evakuaci pacientů v kritickém stavu
umožnili nezávislým humanitárním organizacím přístup do oblasti, aby zde mohly poskytovat přímou pomoc

Na začátku posledního vyostření bojů Lékaři bez hranic poskytovali plnou podporu a pravidelné zásoby deseti zdravotnickým zařízením ve východní Ghútě. Od 18. února navýšili krizové zásobování dalších klinik a nemocnic. O pomoc začala žádat i zdravotnická zařízení, která původně asistenci nevyžadovala, ale krizový stav je donutil situaci přehodnotit. Lékaři bez hranic tak zajišťují krizové zásobování dalších deseti nemocnic a klinik ze svých skladů v oblasti, jejichž zásoby však rychle docházejí a některý materiál nezbytný pro operace už nemají k dispozici vůbec (ten není ve východní Ghútě dostupný už vůbec). Pracovníci Lékařů bez hranic v podporovaných zařízeních nejsou přítomni.

Lékaři bez hranic provozují pět zdravotnických zařízení a tři mobilní kliniky v severní Sýrii. Zároveň spolupracují s pěti zdravotnickými zařízeními a dalších pět desítek jich podporují na dálku. A to v oblastech, kde nemohou být týmy Lékařů bez hranic přítomny osobně. To je i případ východní Ghúty.
Lékaři bez hranic nepůsobí v Sýrii v oblastech kontrolovaných takzvaným Islámským státem, protože se od jeho vedení nepodařilo získat záruky bezpečnosti. Rovněž nemohou pracovat na územích kontrolovaných syrskou vládou, jelikož stále k tomu nedostali povolení. Aby si Lékaři bez hranic zachovali naprostou nezávislost, nepřijímají pro financování svých projektů v Sýrii peníze od žádné vlády.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,