Tiskovec.cz 
Ženeva/Praha, 7. března 2019 - Sedm měsíců od vypuknutí největší epidemie eboly v Demokratické republice Kongo se - v atmosféře prohlubující se nedůvěry u místních komunit - nedaří dostat šíření nemoci pod kontrolu. Prohlásili to dnes Lékaři bez hranic na tiskové konferenci v Ženevě. Od počátku tohoto roku tvoří více než 40 procent nových případů lidé, kteří zemřeli na ebolu doma, v komunitách. A u 43 procent pacientů, kteří se nakazili touto krvácivou horečkou v posledních třech týdnech, není jasné, od koho se nakazili.
„Máme tady značný protiklad: na jedné straně rychlý a rozsáhlý zásah proti šíření (nemoci), který má k dispozici nové zdravotnické nástroje, jako jsou vakcíny a léky se slibnými výsledky, pokud lidé přijdou včas. A na druhé straně umírají lidé s ebolou v komunitách, zásahu proti ebole nevěří natolik, aby (sami) přišli,“ prohlásila mezinárodní prezidentka Lékařů bez hranic Joanne Liu.
Lékaři bez hranic minulý týden pozastavili svou činnost ve dvou centrech pro léčbu eboly v provincii Severní Kivu, a to ve městech Katwa a Butembo. K nelehkému rozhodnutí se uchýlili po dvou útocích na tato zdravotnická zařízení. Organizace nezná důvody ani identitu útočníků, nicméně centra pro léčbu eboly se stala terčem útoku v době, kdy eskaluje napětí kolem zásahu proti ebole. Jen během února se odehrály desítky bezpečnostních incidentů, jež obecně cílily na zásah proti ebole. I když tyto činy nebyly pokaždé stejné, tak je jasné, že v souvislosti se zásahem proti ebole v oblasti krystalizují různé politické, sociální a ekonomické křivdy a problémy.
K tomuto napětí vede řada problémů. Počínaje masivní finanční podporou zaměřenou pouze na zásah proti ebole, zatímco se choroba šíří v opomíjeném regionu, jenž sužuje konflikt, násilí a jsou tam dlouhodobě nepokryté zdravotní potřeby. K tenzím přispělo i posunutí termínu voleb, oficiálně zdůvodněné právě epidemií eboly, což prohloubilo podezření, že ebola je součástí politických manévrů.
Tento zásah proti ebole je třeba změnit
Použití policejních a ozbrojených sil k přinucení lidí, aby se řídili zdravotními opatřeními proti ebole, vede k hlubšímu odcizení komunity a je kontraproduktivní. Nátlak při aktivitách jako jsou bezpečné pohřby, sledování kontaktů a přijímání pacientů do zdravotnických center, odrazuje nemocné od toho, aby se přišli léčit. Má opačný efekt, vede je k tomu, že se schovávají.
Tento zásah proti ebole je nutné změnit. Pacienti a jejich rodiny by opět měli mít možnost rozhodnout se, jak budou s nemocí bojovat. Nátlak nesmí být taktikou, jak sledovat a léčit pacienty, zajistit bezpečné pohřby nebo dekontaminovat domy. Je zapotřebí proočkovat vakcínou proti ebole více lidí. Dále je nezbytné věnovat se dalším naléhavým zdravotním potřebám komunit.
„Ebola je krutá nemoc, přináší strach a izoluje pacienty, rodiny i zdravotnické pracovníky. Zásah proti ebole se musí soustředit na pacienty a komunitu. S pacienty se musí jednat jako s pacienty, a ne jako s nějakou biologickou hrozbou,” podotkla Joanne Liu.
Za sedm měsíců od začátku současné epidemie eboly se v konžských provinciích Severní Kivu a Ituri podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo nemocí 907 lidí (841 potvrzených případů a 66 podezření), 569 lidí zemřelo.
Lékaři bez hranic po dvou útocích pozastavili své aktivity v Katwě a Butembu. V Severním Kivu však nadále pokračují v aktivitách zaměřených na léčbu eboly, a to ve městech Kayna a Lubéru. Kromě toho provozují dvě tranzitní centra v provincii Ituri, konkrétně ve městech Bwanasura a Bunia. Ve městě Goma pak podporují přípravy na krizovou situaci - posilují kontrolní mechanismy a zajišťují, aby na místě byla dostatečná kapacita pro izolaci případů s podezřením na ebolu.
Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz
