Sýrie: Lékaři a zdravotní sestry ve východní Ghútě kolabují. Možnosti zdravotní péče jsou téměř vyčerpané

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Brusel/Praha, 25. února 2018 – Počty obětí ve východní Ghútě dramaticky rostou. Možnosti poskytování zdravotní péče v této obléhané oblasti Sýrie jsou téměř vyčerpané, uvedla humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic.

Lékaři bez hranic žádají okamžité zastavení bojů, aby bylo možné pomoci nemocným a zraněným.

Nemocnice a kliniky podporované Lékaři bez hranic přijaly za pouhých pět dnů intenzivního bombardování a ostřelování přes 2 500 raněných. Zemřelo více než 520 lidí. To vše od neděle 18. 2. do pátku 23. 2. Mrtvých a raněných bude velmi pravděpodobně ještě více, neboť počet zařízení, která jsou schopná hlásit aktuální stav, neustále klesá. Zároveň raněné a mrtvé přijímají i střediska, která Lékaři bez hranic nepodporují, a jejich daty proto organizace nedisponuje. Mezi oběťmi jsou často ženy a děti - v pátek 23. února tvořily 58 procent zraněných a 48 procent mrtvých (alespoň dle záznamů devíti zdravotnických zařízení podporovaných Lékaři bez hranic, která dokázala dodat informace).

Ve stejném období zasáhlo bombardování a ostřelování třináct zdravotnických středisek, které byly plně nebo částečně podporované Lékaři bez hranic. Zdravotníci ve východní Ghútě už před tím fungovali pod maximálním tlakem. Nyní pracují šest dní bez přestávky a nemají reálnou naději na to, že v tak extrémních podmínkách budou moci ošetřovat pacienty adekvátně. Lékaři bez hranic proto žádají okamžité zastavení bojů, aby bylo možné pomoci nemocným a zraněným.

„Jako zdravotní sestra jsem pracovala v extrémně vyhrocených konfliktech. Proto mě ničí slyšet lékaře a zdravotní sestry ve východní Ghútě jak říkají, že mají 100 zraněných pacientů a žádnou dostupnou nemocnici, protože tu poslední právě zničilo bombardování,“ říká Meinie Nicolai, výkonná ředitelka Lékařů bez hranic.

Během třetího dne útoků žádali zdravotníci, které podporují Lékaři bez hranic, zvýšený přísun zdravotnického materiálu. Nyní, po šesti dnech nepřetržitého bombardování, říkají, že i kdyby ho měli dostatek, už jim nezbývají síly. Teď už žádají jen jedno – zastavení ostřelování.

Jak intenzita konfliktu v Sýrii stoupala, Lékaři bez hranic a další organizace často žádaly jeho účastníky, aby dodržovali mezinárodní humanitární právo a pravidla války. Tyto prosby však nebyly vyslyšeny. Lékaři bez hranic i nadále žádají, aby bylo dodržováno mezinárodní humanitární právo, ale zároveň teď přidávají specifický apel: Aby lékaři mohli dělat svoji práci, syrská vláda a ozbrojené opoziční skupiny ve východní Ghútě musejí okamžitě zastavit bombardování a ostřelování. Lékaři bez hranic žádají, aby podporovatelé těchto bojujících stran použili svůj vliv a pomohli zlepšit současnou extrémní situaci.

Mnohá zdravotnická zařízení jsou poškozená nebo zničená, pacienty nelze převážet, protože silnice jsou poničené boji a řidiči se kvůli nebezpečné situaci bojí vyjíždět. Zdravotnický materiál buď zcela chybí, nebo je jeho množství omezeno. Pacientů je obrovské množství a zdravotníci jsou extrémně vyčerpaní. Nutná je proto humanitární pomoc. Lékaři bez hranic žádají následující:

pozastavení bombardování a ostřelování, aby mohlo být reorganizováno poskytování zdravotní péče
umožnění lékařské evakuace pacientů v kritickém stavu
umožnění nezávislým humanitárním organizacím přístup do oblasti, aby zde mohly poskytovat přímou pomoc
poskytnutí rozsáhlé dodávky život zachraňujících léků a zdravotnického zařízení
zamezení ostřelování civilních oblastí, včetně zdravotnických zařízení (před, během i po přerušení bojů)

Lékaři bez hranic žádají každý členský stát OSN, který je vojensky zapojený v Sýrii nebo podporuje některou z válčících stran, aby si uvědomil svůj podíl na aktuální zdravotnické katastrofě a bez prodlení využil svého vlivu ke zmírnění této krize.

Při posledním vyostření bojů Lékaři bez hranic poskytovali plnou podporu a pravidelné zásoby pro deset zdravotnických zařízení ve východní Ghútě. Krom toho nadále navyšovali pomoc pro kliniky a nemocnice, které původně asistenci nevyžadovaly, ale krizový stav je donutil situaci přehodnotit. Ve výsledku Lékaři bez hranic zajišťovali mimořádné dodávky pro většinu zdravotnických středisek v regionu. Zásoby ve skladech v oblasti však rychle docházely, a některý materiál nezbytný pro operace nebyl ve východní Ghútě vůbec. Pracovníci Lékařů bez hranic v podporovaných zařízeních nejsou přítomni.

Lékaři bez hranic provozují pět zdravotnických zařízení a tři mobilní kliniky v severní Sýrii. Zároveň spolupracují s pěti zdravotnickými zařízeními a dalších pět desítek jich podporují na dálku. A to v oblastech, kde nemohou být týmy Lékařů bez hranic přítomny osobně. To je případ i východní Ghúty. Lékaři bez hranic nepůsobí v Sýrii v oblastech kontrolovaných takzvaným Islámským státem, protože se od jeho vedení nepodařilo získat záruky bezpečnosti. Rovněž nemohou pracovat na územích kontrolovaných syrskou vládou, jelikož stále k tomu nedostali povolení. Aby si Lékaři bez hranic zachovali naprostou nezávislost, nepřijímají pro financování svých projektů v Sýrii peníze od žádné vlády.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,