Rozštěpová centra České a Slovenské republiky spouští společný projekt RoRis aneb rozštěpy nás nerozštěpí

Rozštěpy rtu a patra patří mezi nejčastější vrozené vady u dětí. Ročně se v České republice narodí více jak 150 dětí s rozštěpem. Tyto děti jsou sledovány a dlouhodobě léčeny ve specializovaných rozštěpových centrech, jejichž hlavním posláním je zajištění komplexní léčby a koordinace mnoha lékařských i nelékařských specialistů, kteří se na péči o děti s rozštěpem podílí.

„Rozštěpová vada obličeje vzniká ve 2. - 3. měsíci těhotenství. Vlivy, které se na jejím vzniku podílejí, jsou takzvaně multifaktoriální – jak faktory genetické, tak faktory vnější – například znečištění prostředí. Ke vzniku obličejového rozštěpu u dítěte mohou přispívat i rizikové faktory ze strany rodičů – věk, životospráva, infekce v době těhotenství aj.,“ uvádí MUDr. Olga Košková, Ph.D., lékařka Centra pro léčbu rozštěpů obličeje při FN Brno. „Na počátku těhotenství se části dětského obličeje vyvíjejí samostatně, teprve postupně se spojí dohromady. Pokud je tento proces spojování narušen, narodí se dítě s rozštěpem rtu nebo celého patra,“ dodává MUDr. Jitka Vokurková, Ph.D., zakladatelka brněnského rozštěpového centra ve FN Brno.

Pandemie onemocnění covid-19 zasáhla do životů všech obyvatel České i Slovenské republiky, u pacientů s rozštěpem obličeje způsobila obtíže nejen stran dostupnosti specializované péče (odkládání termínů operací či ambulantních kontrol), ale pravděpodobně i z pohledu nárůstu negativních vlivů působících na rodiče před vznikem těhotenství a v jeho průběhu. „Z tohoto důvodu se spojila tři jedinečná Centra v České republice a na Slovensku, zabývající se péčí o pacienty s obličejovými rozštěpy, a dala tak vzniknout novému registru s názvem RoRis. Jeho hlavním cílem je zjistit přítomnost rizikových faktorů, které mohou zapříčinit vznik rozštěpové vady obličeje dítěte u jeho rodičů, včetně vlivu covid-19, infekce prodělané před či v průběhu těhotenství,“ sděluje MUDr. Wanda Urbanová, Ph.D., odbornice na léčbu rozštěpů z pražské Stomatologické kliniky FNKV. Právě pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) se do projektu zapojila společně s brněnskou Fakultní nemocnicí Brno (FN Brno) a slovenským rozštěpovým centrem Univerzitné Nemocnice Bratislava (UNB).

Jako další cíl si tvůrci projektu RoRis stanovili porovnat dostupnost multioborové péče pro děti s rozštěpem obličeje před a po pandemii covid-19. Datovou část projektu si vzal na starost Institut biostatistiky a analýz, s.r.o., spin-off Masarykovy univerzity, který si vydobyl renomé nejen svými certifikacemi v rámci evropských infrastruktur zaměřených na klinická data. „Pro multicentrický sběr dat používáme vlastní systém CLADE-IS^®, který je v tomto projektu vybavený komponentou umožňující nabírat data od samotných pacientů,“ vysvětluje doc. Ing. Daniel Schwarz, Ph.D., a jeho kolegyně z institutu Ing. Aneta Chytilová dodává, že „kromě sběrného systému jsou k dispozici také projektové webové stránky s adresou https://registr-roris.data-warehouse.zone/, na kterých je po zaregistrování možné prostřednictvím on-line interaktivních formulářů data vyplnit. Odbornou garanci projektu RoRis zajišťují lékaři MUDr. Olga Košková, Ph.D., z brněnského centra, MUDr. Wanda Urbanová, Ph.D., a MUDr. Michaela Večeřová z pražského centra a MUDr. Drahomír Palenčár, Ph.D., z Bratislavy. „Do projektu se mohou zapojit všechny rodiny dětí s rozštěpem rtu, rtu a patra nebo izolovaným rozštěpem patra narozených od roku 2017 a dále,“ upřesňuje MUDr. Košková, Ph.D.

„Získání nových dat a informací pomůže objasnit vliv onemocnění covid-19 u rodičů na vznik rozštěpové vady obličeje jejich dítěte. Věříme také tomu, že Vámi sdílené zkušenosti usnadní zdravotníkům lépe vyhodnocovat potřeby a dostupnost léčby pro další pacienty s rozštěpem,“ dodává na závěr MUDr. Vokurková, Ph.D.

Zdroj: www.fnbrno.cz

Základní kámen z roku 1969 byl nedávno nalezen

Novodobá historie Fakultní nemocnice Brno sahá do roku 1969, kdy byla zahájena výstavba nemocnice v Brně-Bohunicích. Při té příležitosti byl symbolicky poklepán základní kámen. Jednalo se o projekt architektů Miroslava Spurného a Jiřího Kučery. A protože šlo o složitou a finančně náročnou stavbu, byla nemocnice nakonec dostavěna až v roce 1989. Nicméně ne v plném rozsahu, jak předpokládal Spurného projekt.

FN Brno podporuje akci Týdne rizik malnutrice

Fakultní nemocnice Brno podporuje akci s názvem Týden rizik malnutrice, který proběhne v letošním roce od 11. do 15. listopadu 2024. Malnutrice je špatný stav výživy, nazývaný také podvýživa, který je důsledkem nemoci anebo nevhodné stravy.Cílem je upozornit širokou laickou i odbornou veřejnost na to, že malnutrice je vážným problémem, který negativně ovlivňuje přežívání pacientů, významně zvyšuje náklady na zdravotní péči, a že tento problém lze efektivně řešit. Kampaň probíhá pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR.

Studie BabyFox ověří, jak ultrarychlé celogenomové sekvenování ovlivňuje péči o novorozence a děti hospitalizované na JIP

Prověřit nové přístupy ke zlepšení prognózy těchto pacientů se snaží profesor Ondřej Slabý, vedoucí Centra precizní medicíny Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), přednosta Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU) a vedoucí výzkumné skupiny CEITEC MU s řešitelským týmem projektu BabyFox, který byl zahájen v září letošního roku. Jedná se o další významný projekt v rámci Centra precizní medicíny.

Zvýšení kvality a dostupnosti léčebně rehabilitační péče o pacienty s popáleninami ve FN Brno

Konkrétně v rámci projektu bude pořízeno přístrojového vybavení a zdravotnická technologie pro časnou mobilizaci a vertikalizaci pacientů v rámci akutní fáze popáleninového traumatu, dále frakční ablační a cévní laser pro rehabilitaci jizevnatých následků, vybavení pro poskytování moderní rehabilitace a ergoterapie rukou, set pro cílenou rehabilitaci ve virtuální realitě a další související vybavení.

Provozní týmy FN Brno hledají neustále nové zaměstnance

Jedná se o stravovací provoz, kde pracuje cca 100 zaměstnanců, správu budov ve všech třech areálech nemocnice, která zaměstnává až 120 osob, dále prádelnu s cca 60 zaměstnanci, materiálně-technické zásobování nemocnice (MTZ), dále dopravu, energetiku, centrální velín a odbor bezpečnostních a požárních techniků (OBPT). Každý z těchto provozních středisek se podílí na celkovém chodu nemocnice. Na celém provozním odboru pracuje téměř 500 zaměstnanců a vzhledem k náročnosti mnoha profesí a krizi na pracovním trhu, zejména v oborech řemesel a běžných dělnických profesí, je zde neustálá poptávka po nových zaměstnancích. Celý Odbor vede provozní náměstek ředitele Ing. Michal Doležal.

MUDr. Roman Kraus, MBA byl velkou osobností českého zdravotnictví

Fakultní nemocnice Brno vyjadřuje hluboký zármutek nad úmrtím bývalého ředitele a senátora MUDr. Romana Krause, MBA, který nás náhle a nečekaně opustil. Byl výraznou osobností a ve spoustě z nás zanechal nesmazatelnou stopu díky svému mimořádně lidskému osobnímu i profesionálnímu přístupu, obrovské šíři vědomostí a znalostí nejen z oblasti milované medicíny, ale i díky schopnosti lidi spojovat a sjednocovat.

Lékaři FN Brno formulovali evropská doporučení pro paliativní péči

Paliativní péče v České republice zažívá výrazný rozvoj a její úroveň se rychle přibližuje světovým standardům. Dokazuje to i nedávný Evropský kongres intenzivní medicíny v Barceloně, kde mj. zástupci Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno a LF MU, kterou vede prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC, prezentovali evropská doporučení pro paliativní péči a péči o pacienta v závěru života na jednotkách intenzivní péče.