Tiskovec.cz 
Paliativní péče v České republice zažívá výrazný rozvoj a její úroveň se rychle přibližuje světovým standardům. Dokazuje to i nedávný Evropský kongres intenzivní medicíny v Barceloně, kde mj. zástupci Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace FN Brno a LF MU, kterou vede prof. MUDr. Petr Štourač, Ph.D., MBA, FESAIC, prezentovali evropská doporučení pro paliativní péči a péči o pacienta v závěru života na jednotkách intenzivní péče.
Na této zásadní iniciativě se podíleli doc. MUDr. Jan Maláska, Ph.D., EDIC, MUDr. Tereza Prokopová, Ph.D., z Kliniky dětské anesteziologie a resuscitace a MUDr. Jan Hudec z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Brno a LF MU.
O jaká doporučení šlo a jak je na tom česká paliativní péče, na to odpovídá v krátkém rozhovoru doc. Jan Maláska.
Tím, že jste se podíleli na základních doporučeních kongresu, je jistě velké ocenění pro FN Brno. Jak jste toho dosáhli?
Naše zapojení do tvorby doporučení pro péči v závěru života (EoL) bylo umožněno dvěma klíčovými okolnostmi. Zaprvé patří velké poděkování naší výzkumné skupině RIPE-ICU za aktivní účast v Ethics Section Evropské společnosti intenzivní medicíny (ESICM). V rámci této sekce jsme již realizovali několik úspěšných projektů. Druhé poděkování směřuje k doc. Rusinové z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která spolu se mnou vede projekt RIPE-ICU a významně se podílela na přípravě evropských doporučení. Další poděkování patří členům pracovní skupiny, Dr. Prokopové a Dr. Hudcovi. V neposlední řadě bych rád vyjádřil vděk za podporu panu proděkanovi LF MU prof. Petru Štouračovi.
Je dětská paliativní péče v ČR srovnatelná s evropskou úrovní? V čem máme největší "mezery" a v čem naopak můžeme vynikat?
Ačkoli tato doporučení nejsou zaměřena specificky na pediatrické pacienty, je třeba zdůraznit, že dětská paliativní péče v ČR zažívá výrazný rozvoj a její úroveň se rychle přibližuje světovým standardům.
Formulovali jste zásadní doporučení kongresu. Mohl byste některá z nich vyzdvihnout?
A. Strukturované rozhodování v závěru života a spolupráce týmu: Zavedení jasných pravidel pro rozhodování u pacientů, kteří už nemohou být dále podporováni přístroji, může zlepšit komunikaci s rodinami a jasně stanovit cíle péče. Důležité je, aby zdravotníci, rodiny a pacienti společně diskutovali a předcházeli psychickému stresu.
B. Podpora rodin při ukončení orgánové podpory: Rodinám pacientů by měla být poskytnuta podpora a pomoc při komunikaci, aby se snížil pocit ztráty a stres. Možnost flexibilních návštěv na JIP také pomáhá snížit jejich úzkost a zlepšit celkovou spokojenost s péčí.
C. Lepší pracovní podmínky pro zdravotníky: Jasná pravidla pro rozhodování v závěru života mohou přispět ke zlepšení pracovního prostředí zdravotnického personálu a snížení jejich psychického zatížení.
D. Paliativní péče na jednotkách intenzivní péče: Včasné zapojení specialistů na paliativní péči u vážně nemocných pacientů může zlepšit kvalitu jejich života a lépe sladit péči s jejich přáními. Komunikace s rodinami těchto pacientů by měla probíhat v režii zkušených odborníků s výcvikem v paliativní péči.
E. Školení v komunikaci v závěru života: Zdravotníci by měli být pravidelně školeni, aby zlepšili své dovednosti v citlivé komunikaci týkající se péče v závěru života.
Co Vám osobně přišlo na kongresu nejzajímavější? Navázali jste další spolupráci?
Osobně mě velmi zaujala snaha zaměřit se na podporu celého multidisciplinárního týmu, včetně sester. Za klíčovou považuji podporu všech členů týmu a předcházet tak syndromu vyhoření, který může vést k opuštění povolání, zejména u sester, kterých je v intenzivní péči nedostatek.
Díky naší účasti jsme navázali novou spolupráci s prof. Shahla Siddiqui, anestezioložkou a intenzivistkou z Hardvard Medical School, v oblasti mého hlavního profesního zájmu – péče na konci života a paliativní péče.
Doporučení byla publikována v nejprestižnějším světovém časopise v oblasti intenzivní medicíny s nejvyšším impakt faktorem, Intensive Care Medicine, což podtrhuje jejich důležitost a mezinárodní dopad. Všichni zmínění lékaři jsou členy výzkumné skupiny Research Initiative in Palliative Care and Ethics in ICU (RIPE–ICU), která se dlouhodobě zaměřuje na zlepšování etických standardů a péči o pacienty v závěru života na jednotkách intenzivní péče.
Více informací zde: https://link.springer.com/article/10.1007/s00134-024-07579-1
Kontakt na Oddělení komunikace: https://www.fnbrno.cz/pro-media/t4053
Zdroj: www.fnbrno.cz
