Státní veterinární správa··3 min

Rozšíření uzavřených pásem na Liberecku kvůli africkému moru prasat

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa

Státní veterinární správa je organizací zřízenou na základě zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako správní úřad v resortu Ministerstva zemědělství a nejvyšší orgán veterinární správy s celorepublikovou působností.

Tisková zpráva

Státní veterinární správa (SVS) reaguje na vývoj nákazové situace a zvětšuje uzavřená pásma v Libereckém kraji s ohledem na výskyt afrického moru prasat (AMP) v populaci prasat divokých. Do tzv. uzavřeného pásma II, tedy oblasti s výskytem nákazy, nově přibylo 37 katastrálních území o celkové rozloze přes 183 km². Území uzavřeného pásma I (navazující nárazníková oblast) se rozšířilo o osm katastrálních území o výměře 28 km². V těchto oblastech dochází ke změně podmínek lovu divokých prasat a zintenzivňuje se dozor v chovech domácích prasat.

Posledním potvrzeným případem byl divočák ulovený 4. 7. 2024 v katastrálním území Mníšek u Liberce. Místo odlovu se nacházelo v blízkosti hranice tzv. uzavřeného pásmo II (méně než 5 km). Změna uzavřených pásem včetně nových katastrů byla včera oficiálně zveřejněna v Úředním věstníku EU.

Uzavřené pásmo II, tedy oblast s výskytem afrického moru prasat u prasat divokých, zabírá na Liberecku po rozšíření téměř 970 km². Na tuto oblast navazující „nárazníkové pásmo“, tedy uzavřené pásmo I má nyní po úpravě 671 km². V obou pásmech platí mimořádná veterinární opatření s cílem minimalizovat šíření nákazy v populaci divokých prasat, a zamezit jejímu zavlečení do chovů domácích prasat. Opatření v uzavřeném pásmu II jsou přísnější než v uzavřeném pásmu I.

SVS na vývoj nákazové situace musí reagovat průběžně a v souladu s platnou evropskou legislativou hranice uzavřených pásem upravuje. Z dlouhodobého hlediska se jejich plocha postupně zvětšuje. Původní „pásmo infekce“ vyhlášené v prosinci 2022 po prvním potvrzeném případu na Frýdlantsku mělo zhruba 200 km². V závěru letošního května umožnil příznivý vývoj vyjmout z pásem oblast na Českolipsku. Naopak v severnějších částech Libereckého kraje se i v posledních týdnech nově potvrzené případy objevují. Stále se objevují také nové případy nákazy v sousedním Polsku a Německu, a to jak v tamních populacích divočáků, tak v chovech domácích prasat.

Od počátku letošního roku SVS zatím eviduje 26 případů AMP u prasat divokých (14 uhynulých a 12 ulovených kusů). Celkem bylo v ČR od počátku nákazy na konci roku 2022 potvrzeno 83 případů AMP. AMP se stále vyskytuje pouze u prasat divokých, v chovech domácích prasat nebyla v ČR tato nákaza dosud nikdy potvrzena.

Pokud jde o aktuální nákazovou situaci v Evropě, jen během prvních dvou červencových týdnů bylo na území kontinentu nahlášeno 55 nových ohnisek AMP a 203 nových případů u prasat divokých. Za zmínku stojí i poměrně rychlé šíření v nové oblasti v Německu v blízkosti Frankfurtu nad Mohanem, kde od potvrzení nákazy v půlce června 2024 zaznamenali již 33 případů AMP u prasat divokých a čtyři ohniska v chovech domácích prasat.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí SVS

Zdroj: www.svscr.cz

Další články

Další články od Státní veterinární správa

Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

Do ČR se po patnácti letech vrátila katarální horečka ovcí, ohnisko je na Sokolovsku

V České republice byl po patnácti letech potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Jihlava potvrdilo nákazu u plemenného berana chovaného na farmě v Jindřichovicích na Sokolovsku. Zvíře vykazovalo typické příznaky nákazy. Jedná se o první případ katarální horečky ovcí (KHO) na území ČR po patnácti letech. Nákaza není přenosná na člověka.
Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí na Sokolovsku

Druhé ohnisko katarální horečky ovcí (bluetongue) v České republice bylo potvrzeno v chovu ovcí a skotu v obci Šindelová na Sokolovsku. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě dnes prokázalo nákazu u čtyř ovcí, které vykazovaly příznaky typické pro onemocnění. Krajská veterinární správa na hospodářství přijala opatření s cílem snížit riziko šíření nákazy do jiných chovů, mimo jiné zakázala přemísťovat zvířata z ohniska nákazy na jiná hospodářství. V chovu se nachází více než 160 ovcí a 130 kusů skotu. Nové ohnisko se nachází zhruba pět kilometrů od prvního ohniska v Jindřichovicích.
Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

Katarální horečka ovcí se v Německu přiblížila k české hranici

V Německu, v blízkostí hranic s Českou republikou, byl potvrzen výskyt katarální horečky ovcí (bluetongue). Podle informace, kterou Státní veterinární správa (SVS) obdržela od německé veterinární autority se ohnisko nákazy nachází sedm kilometrů od české hranice ve městě Adorf/Vogtland v okrese Fojtsko v Sasku. Vymezená oblast o poloměru 150 km kolem ohniska, v níž jsou na území Německa uplatňována ochranná opatření, zasahuje na území ČR. Česká republika je zemí prostou katarální horečky ovci (KHO) a uvedená vymezená oblast nemá vliv na nákazový status.
Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Změna mimořádných veterinárních opatření proti šíření afrického moru prasat v Libereckém kraji

Státní veterinární správa (SVS) přijímá v oblasti s výskytem afrického moru prasat v populaci prasat divokých na Liberecku (tzv uzavřeném pásmu II) nová opatření s cílem zabránit zavlečení nákazy do chovů prasat a snížit šíření nákazy mezi prasaty divokými. Mimořádná veterinární opatření (MVO) Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj (KVS) mění pravidla lovu divočáků, skladování ulovených těl a také přesunů chovaných prasat mezi hospodářstvími.
Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

Po pěti měsících se do ČR vrátila ptačí chřipka

V České republice byl po pěti měsících potvrzen nový případ ptačí chřipky. Nachází se v malochovu drůbeže v obci Brloh na Českokrumlovsku v Jihočeském kraji. Výskyt nákazy v chovu potvrdilo vyšetření ve Státním veterinárním ústavu Praha (SVÚ). Vzhledem k tomu že se nákaza objevila pouze v malochovu drůbeže neuvádějícímu produkty na trh, nepřijde ČR o oficiální status země prosté ptačí chřipky. Ten je důležitý pro mezinárodní obchod s drůbeží a jejími produkty.
SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

SVS se účastní jubilejního 50. ročníku agrosalonu Země živitelka

Státní veterinární správa (SVS) se v následujících dnech jako již tradičně představí na mezinárodním agrosalonu Země živitelka na výstavišti v Českých Budějovicích. Jubilejní padesátý ročník největší agro-potravinářské výstavy v České republice se letos koná ve dnech 22. až 27. srpna. Pult SVS je součástí společné expozice Ministerstva zemědělství v pavilonu T1.
Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Při kontrole provozovny v tržnici SAPA zajistili veterinární inspektoři 170 kg problematických potravin

Inspektoři Státní veterinární správy (SVS) při společné kontrole s Policií ČR v prodejně v areálu pražské tržnice SAPA zajistili bezmála 170 kilogramů potenciálně zdravotně závadných potravin živočišného původu. Provozovatel neměl doklady o původu produktů, část zboží vykazovala smyslové změny a probíhala zde nelegální výroba mletého masa. Inspektoři nařídili likvidaci všech zabavených chlazených a mražených potravin. Provozovateli může být uložena pokuta ve výši až 50 milionů Kč.
V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

V jihovýchodní Evropě byl potvrzen mor malých přežvýkavců

Na území Rumunska a Řecka se v druhé polovině července poprvé objevila nebezpečná nákaza zvířat – mor malých přežvýkavců. Na území obou států bylo postupně potvrzeno celkem již téměř 100 ohnisek této nákazy. Infekce není nebezpečná pro člověka. Nejvíce vnímavé k nákaze jsou kozy a ovce, pro které může být smrtelná. Státní veterinární správa (SVS) proto varuje chovatele a obchodníky před rizikem možného zavlečení nákazy do českých chovů. Tomu lze předejít především důsledným dodržováním zásad biologické bezpečnosti.
Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Zákaz lovu zvěře a zvýšené nálezné za uhynulé divočáky v části Libereckého kraje

Státní veterinární správa (SVS) vydala mimořádná veterinární opatření, která v 37 katastrálních územích, jež byla koncem července nově zařazena do tzv uzavřeného pásma II s výskytem afrického moru prasat, na dobu do konce srpna 2024 zcela zakazuje lov zvěře. V této oblasti naopak více než dvojnásobně zvyšuje nálezné za uhynulý či sražený kus divokého prasete. Intenzivní vyhledávání uhynulých divočáků a jejich laboratorní vyšetřování je v boji proti nákaze zásadní a je třeba jej zintenzivnit.
Zástřelné za odlov velkých divočáků v uzavřených pásmech se zdvojnásobuje

Zástřelné za odlov velkých divočáků v uzavřených pásmech se zdvojnásobuje

Státní veterinární správa (SVS) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe) zvyšuje zástřelné vyplácené za odlov dospělých velkých kusů divočáků (hmotnost nad 80 kg) v uzavřených pásmech vymezených v souvislosti s výskytem afrického moru prasat (AMP) v populaci prasat divokých v Libereckém kraji. Ze současných 5000 Kč se od 1. 8. 2024 tato částka zdvojnásobuje na 10 000 Kč. Lov dospělých kusů přispívá ke snižování populace divočáků.