Řecko upírá lékařskou péči vážně nemocným dětem z řad uprchlíků na Lesbosu

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Athény, 23.ledna – Řecká vláda v táboře Moria na ostrově Lesbos cíleně neposkytuje adekvátní zdravotní péči nejméně 140 dětem, které trpí chronickými, komplexními a život ohrožujícími nemocemi. Lékaři bez hranic ji proto vyzývají, aby se tomuto závažnému problému věnovala a nemocné děti evakuovala na řeckou pevninu, nebo do jiných zemí Evropské unie, kde se jim dostane náležité pomoci.

„Vidíme tady mnoho dětí se zdravotními problémy, jako je cukrovka, astma nebo srdeční poruchy, které jsou nuceny žít ve stanech, v hrozných a nehygienických podmínkách. Navíc nemají přístup k nezbytné a specializované lékařské péči,“ upozorňuje Hilde Vochten, koordinátorka zdravotní péče Lékařů bez hranic v Řecku.

„Lékaři bez hranic jednají s řeckými úřady ohledně převozu dětí na pevninu, kde by se jim dostalo urgentní péče. Navzdory faktu, že transfer některých dětí byl řeckým ministerstvem zdravotnictví schválen, žádné z nich se dosud převozu nedočkaly. Neochota vlády najít rychlé a systémové řešení pro tyto děti, mezi nimiž jsou i miminka, je ostudná. Poškozuje jejich zdraví a mohla by vést k doživotním následkům nebo dokonce k smrti.“

Řecká vláda zrušila přístup k lékařské péči pro uprchlíky a lidi bez dokladů, kteří přišli do Řecka, v červenci 2019. Bez lékařské péče tak zůstalo více než 55 tisíc lidí.

Lékaři bez hranic ve svém pediatrickém středisku vedle tábora Moria viděli od března 2019 více než 270 dětí s chronickými a komplexními nemocemi, jako jsou srdeční choroby, epilepsie nebo cukrovka. Tyto nemoci vyžadují specializovanou lékařskou péči, na kterou zde není zařízení Lékařů bez hranic vybaveno. Přetížená veřejná nemocnice na Lesbosu jim už rovněž nemůže nabídnout pomoc. Některé potřebné lékařské služby tam nejsou k dispozici.

„Moje dcerka Zahra má autismus. Žijeme s ní na velmi malém prostoru, prakticky bez elektřiny. Často během noci trpí záchvaty. Není tady nikdo, kdo by nám pomohl. Chci jen najít místo, kde si bude dcera moci hrát jako ostatní děti, a kde jí bude léčit kvalitní lékař,“ říká Šamseja z Afghánistánu.

Lékaři bez hranic poslední čtyři roky upozorňují na situaci v táboře Moria, označují ji za humanitární tragédii vyvolanou bezcitností některých vrcholných evropských politiků. Současná situace opět připomíná, že migrační politika založená na dohodě mezi EU a Tureckem z roku 2016 způsobuje zbytečné utrpení lidí a ohrožuje jejich životy.

„Děti, ženy a muži platí nespravedlivou cenu za migrační politiku, která je založena na odstrašování. Upírání přístupu k lékařské péči dětem s vážnými nemocemi je už opravdový vrchol,“ dodává Tommaso Santo, šéf mise Lékařů bez hranic v Řecku.

Lékaři bez hranic proto vyzývají k těmto třem opatřením:

Okamžité evakuaci z Lesbosu všech lidí na útěku trpících chronickými a komplexními nemocemi, prioritně dětí.
Zajištění přístupu k bezplatné, včasné a adekvátní zdravotní péči pro všechny žadatele o azyl, nedoprovázené děti anebo lidi bez dokladů v Řecku.
Ukončení systému zadržování uprchlíků a žadatelů o azyl v otřesných a nelidských podmínkách na Lesbosu.

Lékaři bez hranic poskytují zdravotní a humanitární péči žadatelům o azyl a migrantům v Řecku od roku 1996. V roce 2014 organizace svoje aktivity v zemi rozšířila, aby dokázala pokrýt potřeby zvyšujícího se počtu žadatelů o azyl, uprchlíků a dalších migrantů, kteří na řecké ostrovy a do vnitrozemí přijížděli z Turecka. Od roku 2016 poskytly týmy Lékařů bez hranic na místě služby v oblastech základní zdravotní péče, léčby chronických onemocnění a reprodukčního zdraví, fyzioterapie a klinické psychologické i psychiatrické péče. Dnes týmy Lékařů bez hranic působí na ostrovech Lesbos, Samos a také ve středních Athénách.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,