Lékaři bez hranic··6 min

Milion, nebo tisíc korun za léčbu? Lékaři bez hranic a další zpochybňují patent na lék proti žloutence typu C v Evropě

Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Tisková zpráva

Mnichov/Praha, 12. září 2018 – Evropský patentový úřad tento týden rozhodne o právní námitce, kterou podaly nevládní organizace v sedmnácti zemích proti nezaslouženému patentu americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. Ta v Evropě i jinde účtuje přemrštěné sumy za sofosbuvir, klíčový lék na žloutenku typu C. Lékaři bez hranic (Médecins Sans Frontières/MSF), Médecins du Monde (MdM), Just Treatment a další zpochybňují oprávněnost společnosti Gilead na patent na sofosbuvir, jelikož nesplňuje požadavky na patentovatelný objev z právního ani vědeckého hlediska.

V Evropě je podle odhadů Světové zdravotnické organizace nakaženo chronickou žloutenkou typu C zhruba patnáct milionů lidí, tedy asi každý padesátý člověk. Přibližně 112 500 lidí každý rok zemře kvůli rakovině nebo cirhóze jater, které s hepatitidou C souvisí. Celosvětově s touto chorobou žije sedmdesát milionů lidí.

„Mám za sebou tři roky extrémně trýznivého čekání na léčbu sofosbuvirem, klíčovým perorálně užívaným lékem na žloutenku typu C,“ popisuje Clare Groves z organizace Just Treatment, která absolvovala léčbu hepatitidy C v rámci Národní zdravotní služby (NHS) ve Velké Británii. NHS se přitom musela kvůli vysokým cenám léku uchýlit k přídělovému systému. „Můj lékař mi opakoval, že jsem nemocná, ale ne natolik, abych měla nárok na léčbu hrazenou v rámci veřejného zdravotnického programu. Nechci, aby byl i dalším lidem zamítnut přístup k sofosbuviru jen proto, že jeho cena je přemrštěná, takže budu dál bojovat za jejich právo na lék proti hepatitidě C,“ podotkla Clare Groves, která se nakonec z nemoci vyléčila.

Nedávný nástup perorálních léků známých jako přímá antivirotika znamenal přelom v léčbě žloutenky typu C. Tyto léky umožňují - oproti starším léčivům - bezpečnější, kratší a efektivnější léčbu. A rapidně zvyšují úspěšnost vyléčení. Zatímco kdysi se z hepatitidy C vyléčilo 50 procent pacientů, díky novým lékům se jich nyní nemoci zbaví více než 90 procent. Pokud se k léčbě dostanou. Sofosbuvir tvoří základ většiny kombinované léčby hepatitidy C. Nicméně přístup k nové léčbě je kvůli neuvěřitelně vysoké ceně celosvětově velmi omezený. Vlády, poskytovatelé a plátci léčby museli v mnoha zemích přistoupit k přídělovému systému a omezit podávání sofosbuviru jen pro pacienty v pokročilém stádiu choroby.

V Česku stojí lék přes 1,2 milionu korun za terapii jednoho pacienta

Gilead si v Evropě účtuje za sofosbuvir například 43 tisíc eur v Belgii (přes 1,1 milionu korun), ve Velké Británii takřka 39 tisíc eur (přes milion korun), ve Francii 28 tisíc eur (přes 700 tisíc korun) – a to za dvanáctitýdenní léčbu (sofosbuvirem) pro jednoho pacienta (délka léčby se může lišit, dvanáct týdnů je standardní doba terapie). „V Česku stojí dvanáctitýdenní terapie sofosbuvirem více než 1, 2 milionu korun (48 tisíc eur). Aby byla léčba úspěšná, je nutné sofosbuvir kombinovat s dalšími léky, což celkovou cenu terapie dále zvyšuje,“ přibližuje farmaceut Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček.

V zemích, kde tento lék není patentován, přitom srazila konkurence mezi výrobci generik cenu sofosbuviru za dvanáct týdnů léčby až na pouhých 52 eur (přes 1 300 korun). Studie ukazují, že náklady na výrobu denní dávky vychází zhruba na 0,50 eur (necelých třináct korun).

„Finanční bariéry bránící v přístupu k lékům a zdravotní péči se staly výzvou pro evropské země s vysokým příjmem. A jelikož jsou hnacím motorem přemrštěných cen neoprávněné patenty, je načase nezasloužené patenty v Evropě zpochybnit,“ říká Olivier Maguet z Médecins du Monde.

Poprvé v Evropě

Problém s vysokými cenami léků je už dlouho dobře znám na řadě míst světa. Nepřiměřené ceny přímo působících antivirotik však poprvé upozorňují na toto téma i v Evropě. Ukazují na to, jaký má monopol dopad na rozpočty ve zdravotnictví a také na špatný přístup pacientů k dalším nezbytným lékům. Právní námitky proti patentům na sofosbuvir a další antivirotika byly podány v řadě zemí světa. Egypt, Čína a Ukrajina už klíčové patenty na sofosbuvir zamítly. V dalších zemích (jako je Argentina, Brazílie, Indie, Rusko či Thajsko) se na rozhodnutí čeká.

Veřejné slyšení Evropského patentového úřadu s cílem rozhodnout o právní námitce proti patentu na lék sofosbuvir v Evropě je na programu ve čtvrtek 13. a v pátek 14. září. Pokud bude námitka úspěšná, bude to významný krok k tomu, aby byly v Evropě dostupné generické verze tohoto léku. To ochrání zdejší zdravotní systémy od zbytečné finanční zátěže, jíž způsobuje předražování léku farmaceutickou korporací.

„Lékaři bez hranic jsou dennodenně přímými svědky toho, jak farmaceutický monopol znemožňuje pacientům přístup k život zachraňujícím lékům,“ upozorňuje Gaelle Krikorian, vedoucí kampaně Access Lékařů bez hranic.

„Lékaři bez hranic mohli rozšířit léčbu pro pacienty s hepatitidou C v Kambodži nebo Indii teprve v okamžiku, kdy tam začala být dostupná kvalitní generika. Je nejvyšší čas, aby Evropský patentový úřad a další patentové úřady po celém světě začaly uplatňovat mnohem přísnější kontroly, zatímco umožňují monopoly na léky. A aby přitom braly v potaz negativní dopad neoprávněných patentů na zdraví lidí. Odebrání patentu společnosti Gilead by ukončilo její monopol na území Evropy a umožnilo by dalším zemím nakupovat sofosbuvir od výrobců generik za dostupné ceny. Byl by to také důrazný signál pro další země, aby se nebály podat právní námitky proti neoprávněným patentům, pokud je v sázce lidské zdraví a život pacientů,“ dodala Gaelle Krikorian.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Další články

Další články od Lékaři bez hranic

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.
| Lékaři bez hranic
Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.
| Lékaři bez hranic
Súdán: válka proti lidem

Súdán: válka proti lidem

Boje, zabíjení, mučení, sexuální násilí a neustálé útoky na zdravotnická zařízení a jejich pracovníky. Od začátku bojů v dubnu 2023 si válka v Súdánu vyžádala katastrofální počet obětí a vedla k úplnému zhroucení systému ochrany civilního obyvatelstva.
| Lékaři bez hranic
Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.
| Lékaři bez hranic
Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.
| Lékaři bez hranic
Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.
| Lékaři bez hranic
Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.
| Lékaři bez hranic
Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.
| Lékaři bez hranic
Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.
| Lékaři bez hranic
V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
| Lékaři bez hranic