Lékaři bez hranic··7 min

Migrace se na americkém kontinentu stala trvalou humanitární krizí. Od cesty do USA neodrazují rizika ani politika.

Mexiko/Praha, 11. října 2022

  • Navzdory restriktivní politice, nebezpečí a rozšířenému násilí migrační toky přes Střední Ameriku stále rostou.
  • Pozemní trasa mezi Střední Amerikou a Spojenými státy americkými je pro lidi na útěku přitom jednou z nejnebezpečnějších na světě.
  • Přestože opouštějí své země s vidinou bezpečí, to, co je potkává na cestě v husté džungli Darienské proluky v jižní Panamě, v severním trojúhelníku Střední Ameriky a severním Mexiku, je pravý opak. Musí se vyhnout četným rizikům, násilí a útrapám, které je každou vteřinou ohrožují na životě.
  • Z migrace se navíc stal mnohamilionový byznys, v němž zůstávají únosy, loupeže, vydírání a obchod s lidmi často nepotrestané kvůli nečinnosti, či dokonce spoluvině některých úředníků.

Lékaři bez hranic proto vyslali do různých oblastí středoamerického regionu 18 týmů, které poskytují lékařskou a humanitární péči lidem, kteří ji potřebují.

„Kvůli gangům jsem před deseti dny opustil Honduras. Řekli mi, že pokud pro ně nebudu pracovat, zabijí mě, nebo ublíží mé rodině. Proto jsem se rozhodl přijít do Mexika. Musel jsem utéct v noci, protože hlídali můj dům,“ vypráví sedmadvacetiletý Axel, který ve středoamerickém státě pracoval jako kadeřník.

Axel za sebou v rodné zemi nechal otce, manželku a pětiletou dceru. Před svým útěkem ještě stihl přestěhovat svou ženu s dcerou do jiného města, aby se jim nic nestalo. „Je mi moc líto, že jsem je opustil. Chci si zažádat o povolení a žít tady v Mexiku a s trochou štěstí je budu moci přivézt, protože domů už se vrátit nemohu. Nevěřím už ani, že existuje možnost dostat se dál do Spojených států, severní hranice je nebezpečnější a operují tam velké drogové kartely,“ dodává Axel.

Pandemie, restriktivní politika a násilí

Pandemie covidu-19 navíc posloužila Spojeným státům jako záminka k zavedení jedné z nejregresivnějších regulací imigračních práv v historii, Titulu 42. Podle oficiálních údajů umožnil tento krok v posledních třech letech okamžité vyhoštění téměř dvou milionů žadatelů o azyl. Ti byli pod falešnou záminkou ochrany veřejného zdraví přesunuti do nebezpečných měst v Mexiku.

K omezení migrace přistoupily i další země regionu. V jižním Mexiku imigrační úředníci denně pořádají razie a kontroly, honduraská vláda zase celé měsíce pokutovala migranty do výše více než 200 dolarů, pokud vstoupili do země bez řádných dokladů.

Nejenže tato politická rozhodnutí nedokážou zastavit migrační toky, ale navíc ženou lidi do rukou mocných zločineckých sítí. Z migrace se stal mnohamilionový byznys, v němž zůstávají únosy, loupeže, vydírání a obchod s lidmi často nepotrestané kvůli nečinnosti, či dokonce spoluvině některých úředníků.

Počet lidí, kteří se navzdory všemu vydávají na tuto cestu, přitom stále roste. Podle nedávné zprávy Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) narostl od ledna do dubna letošního roku počet střetů mezi migranty a úřady na pozemní hranici s USA o 46 % oproti stejnému období loni. Podle údajů Rady pro lidská práva OSN je Mexiko po Německu a USA třetí zemí s nejvyšším počtem žadatelů o azyl. V roce 2021 počet žádostí podle mexických úřadů přesáhl hranici 130 000.

Migrace se na americkém kontinentu stala trvalou humanitární krizí. Osobám migrujícím přes tento region je často omezen přístup k základním potřebám, jako jsou potraviny, oblečení, přístřeší, zdravotní péče a vzdělání.

Panamská migrační trasa

Na migrační stanici San Vicente v Panamě poskytují týmy Lékařů bez hranic všeobecnou zdravotní péči, ošetřovatelské a psychologické služby přeživším z Darienské džungle, bažinaté oblasti o rozloze 5000 km čtverečních, která odděluje Jižní Ameriku od Střední Ameriky.

Jedním z takových přeživších je John z Kamerunu, který po většinu své cesty přežíval jen na arašídech. Z přechodu přes jednu z nejnebezpečnějších migračních tras světa si naštěstí odnesl jen štípance od komárů a bolavé tělo, kvůli čemuž vyhledal lékařskou pomoc. Jeho společníci takové štěstí neměli. „Viděl jsem umírat lidi a nemohl jsem jim pomoci,“ dodal.

Od ledna do června letošního roku poskytli Lékaři bez hranic více než 54 000 zdravotních konzultací, 5500 individuálních konzultací v oblasti duševního zdraví a 5000 konzultací v oblasti sociální práce.

„Lidé nejčastěji vyhledávají zdravotní pomoc kvůli dýchacím, zažívacím a kožním potížím, které jsou způsobeny především podmínkami, v nichž žijí,“ uvádí Helmer Charri, zástupce vedoucího mise v Mexiku.

Spojené státy jako šance

Do Spojených států amerických migrují lidé různého původu. I když jsou všichni v těchto podmínkách zranitelní, migrace nejzávažněji dopadá na děti, nezletilé bez doprovodu, těhotné ženy, starší osoby, LGTBQIA+ lidi, na domorodé skupiny a na ty, kteří nemluví španělsky.

„Většina lidí obvykle zažívá násilí v zemích svého původu. To však přetrvává i na cestě a má vážné důsledky na jejich duševní zdraví. Nejistá situace, ve které se nacházejí, spolu s odloučením od rodiny, navíc prohlubuje jejich úzkost, stres, strach, neustálé obavy a v závažných případech i zhoršuje psychické poruchy,“ komentuje Reinaldo Ortuno, koordinátor zdravotnických aktivit v Mexiku a Střední Americe.

Jednadvacetiletý Irvin odešel z Hondurasu taktéž za lepším životem. „Nechci dál žít v bídě. Je to už podruhé, co jsem se pokusil odejít,“ popisuje mladík. Poprvé odešel již jako nezletilý do Long Beach v Kalifornii, kde studoval. V té době bydlel u jedné ze svých sester. Snažil se vyřídit potřebné doklady, aby pobýval v zemi legálně, ale jeho teta v Hondurasu, která mu přeposílala veškerou dokumentaci, náhle zemřela. Irvin byl proto následně ze země deportován.

„Někdy mám strach, ale musím pokračovat,“ povzdechl si Irvin, který se momentálně nachází v Mexiku. Jeho cílem je vrátit se do Spojených států a našetřit si dost peněz, aby si mohl zařídit lepší život ve své zemi. „Mým plánem nikdy nebylo zůstat ve Spojených státech. Chci si vydělat na dostavbu domu, podnikat v Hondurasu, mít rodinu a klidný život,“ uzavírá.;

Ve východohonduraské mobilní klinice Lékařů bez hranic v Danlí mezitím čeká Barbara, která se během své cesty do Spojených států nakazila chřipkou. „Chceme se dostat do USA, abychom mohli pracovat a zaplatit operaci plic, kterou potřebuje můj syn. Nechápu, proč nám to tak ztěžují. Jediné, co hledáme, je lepší život,“ uzavírá žena.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Zadavatel
Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Další články od Lékaři bez hranic

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize
Lékaři bez hranic

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.
Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí
Lékaři bez hranic

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.
Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání
Lékaři bez hranic

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.
Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.
Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených
Lékaři bez hranic

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.
Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.
V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči
Lékaři bez hranic

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici
Lékaři bez hranic

Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici

Od 28. února 2024, kdy vláda oznámila, že parlamentní volby mohou být oddáleny až na srpen 2025, začaly hlavním městem zmítat chaos a boje. Od uplynulého víkendu došlo k prudkému nárůstu počtu raněných. Mnoho z nich jsou ženy, děti i starší lidé. Tisíce lidí musely opustit své domovy, když se boje v jejich čtvrtích rozhořely. Násilnosti dohnaly tamní vládu k vyhlášení výjimečného stavu.
Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení
Lékaři bez hranic

Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení

Lékaři bez hranic už od migrační krize v roce 2015 neúnavně volají po tom, aby EU i její členské státy převzaly odpovědnost za řešení naléhavé potřeby pomoci a ochrany přicházejících žadatelů o azyl a uprchlíků.
Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.
Lékaři bez hranic

Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.

Ve čtvrtek 22. února 2024 si 66 českých nevládních organizací připomíná druhé výročí od začátku války na Ukrajině, která se brání za cenu vysokých ztrát na životech i majetku. Naši pomoc v celkové hodnotě cca 7 miliard korun za uplynulé dva roky získaly víc než tři miliony Ukrajinců a Ukrajinek.