Lékaři bez hranic··6 min

„Mám jen to oblečení, které mám na sobě“. Konflikt na severovýchodě Nigérie uvěznil řadu lidí v otřesných podmínkách

Maiduguri/Praha, 9. ledna 2019 - Humanitární krize na severovýchodě Nigérie ani zdaleka nekončí. Pokračuje přinejmenším pro více než dva miliony lidí, kteří v posledních devíti letech museli uprchnout ze svých domovů. Další lidé je kvůli nekončícímu násilí denně opouštějí. Dlouholetý konflikt uvěznil v otřesných podmínkách ve státech Borno a Jobe řadu lidí – je pro ně velmi obtížné sehnat jídlo, vodu či zařídit přístřeší a jsou závislí na humanitární pomoci.

Maryam Sofo je osmdesátiletá vdova. Žije v táboře pro vysídlené v nigerijském městě Bama. Pochází však z města Banki. Žila v něm i s rodinou, která ovšem před dvěma roky rodné město opustila, časté útoky činily tamní život nesnesitelným. Maryam kvůli zdravotnímu stavu odejít nemohla a tak zůstala. Byla příliš slabá na to, aby mohla chodit na dříví a vařit si, přežívala díky jídlu od humanitárních organizací. Loni na podzim se jí podařilo znovu nabrat sílu a v listopadu odešla za synovou rodinou do šedesát kilometrů vzdálené Bamy. Tam zjistila, jak je těžký život v táboře pro vysídlené.

„Přišla jsem před dvaceti dny, krátce po každoměsíční distribuci jídla a základní pomoci v táboře. Od chvíle, kdy jsem dorazila, jsem nedostala nic. Nemám jídlo, deku, kanystr na vodu ani matraci na spaní. Mám jen to oblečení, které mám na sobě,“ popisuje obtížný život v táboře Maryam.

Natacha Buhler/MSF

Pediatrické oddělení v Bamě. © Natacha Buhler / Lékaři bez hranic

S příchodem období sucha se pro ni - stejně jako pro téměř dva miliony dalších lidí, kteří byli nuceni odejít ze svých domovů - zásadně mění jen jediná věc. A sice v oblasti se zase více množí násilí, roste nejistota a tito lidé jsou ještě více zranitelní. Mnoho z nich (kromě domova) přišlo o své příbuzné a přežili násilné útoky. Teď jsou zavření v táborech, závisejí na humanitární pomoci a jejich vyhlídky na lepší budoucnost jsou omezené.

Měsíce strávené pod stromy

„Lidé uvázli v táborech na celá léta. Mimo tábor se mohou pohybovat jen omezeně, což jim brání v tom, aby se mohli o sebe postarat. A kvůli pokračujícímu konfliktu mají pramalou šanci na návrat domů,“ přibližuje Luis Eguiluz, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Nigérii.

Jsou závislí na humanitární pomoci a málokdy se dá s přidělenou pomocí vyjít. „Humanitární pomoc je nedostatečná a nekryje všechny potřeby, ať už jde o zdraví, vodu, přístřeší nebo ochranu. V Gwoze jsme zaznamenali sníženou distribuci jídla, v Pulce jsou nedostatečné dodávky vody a čtyři tisíce lidí v tranzitním táboře tam čekají na přidělení přístřešků. Podobné je to v Bamě, kde nově příchozí někdy měsíce spávají pod stromy nebo sdílí společné přístřeší s dalšími 70 lidmi,“ uvedl Luis Eguiluz.

Dostat humanitární pomoc k lidem v severovýchodní Nigérii je složité, bezpečnostní situace se mění každou chvíli a do některých oblastí se humanitární organizace vůbec nedostanou. V mnoha částech státu Borno pokračují vojenské operace a pravidelně dochází k útokům na silnicích spojujících jednotlivá města nebo přímo v centrech obcí. Humanitární organizace proto musí často posílat do míst, která jsou mimo Maiduguri (hlavní město státu Borno), personál i zásoby pomocí letadel. Humanitární pomoci se však nedostává ani v místech, kde bezpečnostní situace není tak tristní.

Výsledkem špatných životních podmínek v táborech a nedostatku pomoci jsou zdravotní problémy. Nedávno se na některých místech objevila cholera. „Lékaři bez hranic museli rozšířit své aktivity v Maiduguri a několika dalších městech ve státě Borno a Jobe kvůli výskytu cholery. Jen v roce 2018 Lékaři bez hranic ošetřili více než osm tisíc pacientů s cholerou a 332 700 lidí proti této nemoci očkovali,“ přibližuje zdravotní koordinátor Lékařů bez hranic v Nigérii Louis Vala.

Natacha Buhler/MSF

Šestatřicetiletá Falmata Hassan žije v táboře pro vnitřně vysídelné dva roky. © Natacha Buhler / Lékaři bez hranic

Na počátku letošního ledna Lékaři bez hranic v Maiduguri čerstvě vysídleným lidem poskytovali lékařskou pomoc, distribuovali mezi ně deky a mýdlo, stavěli latríny. Během několika týdnů přijelo do Maiduguri přes osm tisíc lidí, kteří uprchli před vyostřujícími se boji na severu státu Borno.

Co je s 800 tisíci lidmi?

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), odhaduje, že 800 tisíc lidí žije v oblastech, kam se humanitární pomoc vůbec nedostane. K dispozici je jen málo informací o tom, v jakých podmínkách žijí a jakou pomoc potřebují. Nicméně varující je, v jakém zdravotním stavu jsou lidé, kteří z těchto oblastí přicházejí. Podle epidemiologické studie, kterou provedli Lékaři bez hranic v září 2018, trpělo 8,2 procenta dětí přicházejících do Bamy vážnou akutní formou podvýživy. To je vysoce nad mezinárodně uznávanou hranicí krizové situace.

„Krizová situace v severní Nigérii ani zdaleka nekončí. „Teď není čas na redukování humanitární pomoci ve státě Borno. Životy lidí závisejí na vnější pomoci a v současné době se jim nedostává asistence ani k pokrytí základních potřeb,“ podotkl Luis Eguiluz.

Lékaři bez hranic poskytují život zachraňující lékařskou péči v severonigerijských státech Borno a Jobe od roku 2014. V současnosti provozují projekty ve městech Maiduguri, Damaturu, Bama, Ngala, Rann, Pulka a Gwoza. Zároveň krizové týmy poskytují pomoc při vypuknutí epidemií různých nemocí. Od ledna do října 2018 poskytly týmy Lékařů bez hranic v severní Nigérii více než 98 000 ambulantních ošetření, do nemocnice přijali téměř 32 000 pacientů. Do nemocniční péče přijali 6 300 vážně podvyživených dětí a ambulantně ošetřovali 6 000 dětí s vážnou formou podvýživy.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Zadavatel
Lékaři bez hranic

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Další články od Lékaři bez hranic

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí
Lékaři bez hranic

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.
Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání
Lékaři bez hranic

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.
Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Statisíce civilistů čelí brutální a neúprosné ukázce kolektivního trestu

Za poslední dny došlo k izraelským útokům na tábory pro vysídlené osoby v Rafáhu a Mawasi, oblastech, které by měly být považovány za bezpečné humanitární zóny. Následkem bylo více než 300 zraněných a desítky mrtvých.
Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených
Lékaři bez hranic

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.
Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují
Lékaři bez hranic

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.
V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči
Lékaři bez hranic

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,
Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici
Lékaři bez hranic

Haiti: Hlavním městem zmítá chaos. Lékaři bez hranic otevírají novou nemocnici

Od 28. února 2024, kdy vláda oznámila, že parlamentní volby mohou být oddáleny až na srpen 2025, začaly hlavním městem zmítat chaos a boje. Od uplynulého víkendu došlo k prudkému nárůstu počtu raněných. Mnoho z nich jsou ženy, děti i starší lidé. Tisíce lidí musely opustit své domovy, když se boje v jejich čtvrtích rozhořely. Násilnosti dohnaly tamní vládu k vyhlášení výjimečného stavu.
Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení
Lékaři bez hranic

Evropská migrační politika je více o násilí než hledání řešení

Lékaři bez hranic už od migrační krize v roce 2015 neúnavně volají po tom, aby EU i její členské státy převzaly odpovědnost za řešení naléhavé potřeby pomoci a ochrany přicházejících žadatelů o azyl a uprchlíků.
Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.
Lékaři bez hranic

Pomohli jste s námi víc než 3 milionům Ukrajinců a Ukrajinek, vzkazují české organizace.

Ve čtvrtek 22. února 2024 si 66 českých nevládních organizací připomíná druhé výročí od začátku války na Ukrajině, která se brání za cenu vysokých ztrát na životech i majetku. Naši pomoc v celkové hodnotě cca 7 miliard korun za uplynulé dva roky získaly víc než tři miliony Ukrajinců a Ukrajinek.
Rodit ve stanech a bez lékařské pomoci. Osud těhotných žen v Pásmu Gazy
Lékaři bez hranic

Rodit ve stanech a bez lékařské pomoci. Osud těhotných žen v Pásmu Gazy

Začaly jí porodní bolesti. Vyhledala proto nejbližší nemocnici, kde ji ale odmítli. Všechny porodní sály byly plné. Její jméno je Maha*. V chladném zimním počasí se vrátila do svého provizorního stanu, jednoho z mnoha v táborech pro vnitřně vysídlené osoby v Rafáhu, města na jihu Gazy. Svého zesnulého syna nakonec porodila na veřejných toaletách.