Jemen: Kvůli konfliktu jsou ohroženy i životy pacientů, jimž selhávají ledviny

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Saná/Praha – Od začátku konfliktu v Jemenu musely být uzavřeny čtyři z tamních 32 center pro léčbu ledvinových onemocnění. Zbývajícím zařízením docházejí nezbytné zásoby, což omezuje jejich schopnost poskytovat lidem nepřerušovanou zdravotní péči. Kromě toho, pacienti mají problém dostat se do center a platit za léčbu. To ohrožuje životy pacientů, jimž selhávají ledviny, varuje mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic/Médecins Sans Frontières (MSF).

Lidé s ledvinným selháním závisejí na přístrojích pro čištění krve, což normálně vykonávají zdravé ledviny. Pacienti obvykle podstupují dialýzu třikrát týdně. V Jemenu museli počet dialýz zredukovat na dvě návštěvy za týden, což zvyšuje nežádoucí vedlejší účinky, snižuje kvalitu života a může vést ke smrti.

„Většina pacientů s renálním selháním nemá fyzickou sílu anebo peníze na to, aby mohli za léčbou dojíždět,“ přibližuje Djoen Besselink, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Jemenu. „I když se jim podaří dostat do střediska, které stále funguje, je možné, že si nebudou moci dovolit léčbu zaplatit. Významnou část pacientů, již potřebují dialýzu, tvoří státní zaměstnanci, kteří už přes osmnáct měsíců nedostali výplatu. Mají tak malou šanci, že se jim dostane život zachraňující péče.“

Pětatřicetiletému Mukbilovi selhávají ledviny. Už několik měsíců žije na nemocničním parkovišti, aby ušetřil na nákladech za dojíždění. „Nemám peníze na to, abych si kvůli každé proceduře platil cestu z domova do nemocnice, rozhodl jsem se tedy zůstat na parkovišti,“ vysvětluje.

Čtyřiadvacetiletý Saber si může dovolit dialýzu jenom díky tomu, že jeho tchýně prodala veškeré své cennosti, aby mu pravidelnou léčbu zaplatila. „Ta nemoc mě sráží do kolen a mojí blízcí trpí,“ říká.

Je to jeden příklad z důsledků války na obyvatele

„Situace, ve které se ocitli pacienti s ledvinovým selháním, je jeden příklad z důsledků války, jimž čelí místní lidé. Léků a zdravotnického materiálu ubývá, zdravotnický personál už osmnáct měsíců nedostává plat, nemocnice se jen stěží drží v provozu. Mnoho zdravotnických zařízení zasáhly nálety nebo bombardování, kvůli čemuž musely zavřít, což se týká i zařízení Lékařů bez hranic. Potřeby zdravotní péče jsou zde ohromné a situace kritická,“ upřesňuje Djoen Besselink.

Lékaři bez hranic za poslední dva roky dodali do Jemenu přes 800 tun vybavení potřebného k dialýze, a poskytli více než 83 tisíc dialyzačních procedur pro více než 800 pacientů – bezplatně. Nicméně Lékaři bez hranic nemohou pokrýt ohromnou poptávku po zdravotní péči v zemi. Vyzývají proto další organizace, aby zasáhly a pomohly více než 4 400 pacientům s renálním selháním, kteří urgentně potřebují léčbu.

Lékaři bez hranic jsou nezávislá mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace. V Jemenu působí v současné době v jedenácti governorátech a podporují více než 23 zdravotnických zařízení.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,