Tiskovec.cz 
Evropská unie se v digitalizaci snaží držet krok s globálními trendy, v zavádění klíčových technologií, jako jsou kvantum, cloud computing, 5G, 6G a umělá inteligence, nicméně zaostává za světovými lídry. Zástupci byznysu, Evropské komise i experti varují, že pokud země EU nepropojí své digitální trhy, nebudou investovat do technologií a neposílí infrastrukturu, za konkurencí budou i nadále klopýtat. A to nejen na poli digitálu, ale i v dalších sektorech, které se dnes bez digitální dimenze neobejdou.
Zelená a digitální transformace – právě to byly dvě klíčové priority dosluhující Evropské komise. V obou agendách se podařilo nastolit konkrétní cíle, cesta k jejich naplnění je ale zatím dlouhá a trnitá.
Transformací prochází i Česko, které na evropské úrovni dlouhodobě zdůrazňuje, že naplňování těchto ambic musí doprovázet princip technologické neutrality a posilování konkurenceschopnosti místního byznysu, včetně průmyslu.
V oblasti digitalizace stanovuje směr po celu EU strategie označovaná jako Digitální dekáda. Ta vytyčuje pro země EU měřitelné cíle ve čtyřech hlavních oblastech – konektivitě, digitálních dovednostech, digitalizaci v podnicích a ve veřejných službách.
Dle strategie by mělo do roku 2030 nejméně 75 % společností v EU používat cloudové technologie, umělou inteligenci nebo pracovat s velkoobjemovými daty. Digitální infrastruktura by měla lidem umožňovat 5G připojení ve všech koutech EU a zajištěn by měl být přístup ke gigabitovým sítím.
Loňská zpráva o stavu Digitální dekády upozorňuje, že cíle jsou zatím Evropě vzdálené. Pokrytí optickými vlákny i samostatnými sítěmi páté generace je omezené. Sítě 5G jsou dnes sice dostupné pro 81 % populace EU, ve venkovských oblastech je ale pokryto jen 51 % obyvatelstva. Tato čísla však neodrážejí skutečně samonosné 5G, jelikož většina těchto sítí stále závisí na předchozích generacích technologie. Kromě toho se data liší také napříč členskými státy, což poukazuje na odlišné přístupy, podmínky a problémy, kterým země čelí.
„Dosažení aktuálních cílů digitální dekády pro gigabitové připojení a 5G může vyžadovat celkové investice až do výše 148 miliard eur,“ uvádí Evropská komise ve svém únorovém dokumentu, v němž se věnuje právě rozvoji digitalizace a konektivity v EU.
Dalších 26 až 79 miliard eur investic může být podle Komise zapotřebí k zajištění plného pokrytí dopravních koridorů včetně silnic, železnic a vodních cest. Celková potřeba investic jen do konektivity se tak vyšplhá na více než 200 miliard eur.
Lettova zpráva prosazuje investice i propojování trhů
Evropská komise není jediná, která volá po změně. Bývalý italský premiér a šéf Jacques Delors Institutu Enrico Letta ve své zprávě „Více než jen trh“, kterou zpracoval na podnět Komise, volá po rychlém provedení změn. Podle Letty je nezbytné posílit investice do digitální infrastruktury a odstranit administrativní a regulační překážky, které zpomalují rozvoj klíčových technologií a podkopávají evropskou konkurenceschopnost.
Italský expert také zdůrazňuje, že klíčovou výzvou je právě fragmentace evropských digitálních trhů, která brání efektivním investicím i inovacím. Bariéry přetrvávají především v oblasti služeb a například v digitální oblasti podle expertů dokonce rostou.
Na roztříštěnost v oblasti digitalizace, konektivity a zejména telekomunikací upozornila i místopředsedkyně Evropské komise zodpovědná za digitalizaci, Margrethe Vestager.
„V Evropě máme stále 27 národních telekomunikačních trhů s různými síťovými architekturami, různými úrovněmi pokrytí sítě, různou národní správou frekvenčních pásem a různými předpisy. Tato fragmentace je promarněnou ekonomickou příležitostí,“ uvedla Vestager, když v únoru prezentovala tzv. bílou knihu z pera Komise právě na téma evropské digitální infrastruktury.
Potřebujeme opravdu jednotný trh, říká byznys
Evropská komise v dokumentu navrhuje několik scénářů, jak dosáhnout jednotného digitálního trhu a pokročilé digitální infrastruktury. Podle Komise se nabízí například aktualizace a harmonizace telekomunikační regulace na úrovni EU. To by zahrnovalo vytvoření jednotného evropského trhu, který by poskytl společnostem prostor pro růst. Součástí by mohlo být zavedení jednotné politiky v oblasti frekvenčních pásem, což by odstranilo současné překážky spojené s různorodými národními předpisy.
Dalším pilířem jsou investice do infrastrukturních sítí, kde Evropská komise zvažuje podporu prostřednictvím důležitých projektů společného evropského zájmu.
Potřebu jednotného evropského trhu v této oblasti zdůrazňuje i generální ředitelka Vodafone Czech Republic Violeta Luca.
„Musíme zvýšit evropskou produktivitu, digitalizace je nezbytná pro větší konkurenceschopnost a udržitelnost. Toho lze dosáhnout vytvořením harmonizovaného jednotného evropského trhu, který by zahrnoval politiku v oblasti frekvenčních pásem a zajistil, aby se stejné služby řídily stejnými pravidly,“ uvedla Luca.
Komise pak také v představených scénářích upozorňuje na nástup kvantové éry, která povede k průlomům v řadě odvětví – od zdravotnictví přes finance až po logistiku a bezpečnost. Důraz na kvantové technologie kvitují i zástupci byznysu, kteří od EU požadují například podporu experimentování s těmito technologiemi v oblasti průmyslových aplikací.
„Důležité bude se zaměřit na přípravu kritické infrastruktury pro migraci na kvantově bezpečné standardy. V této souvislosti by se měly zefektivnit evropské mechanismy a procesy financování výzkumu a vývoje, měla by se zlepšit jejich koordinace,“ sdělila k tématu Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazů průmyslu a dopravy ČR a představitelka společnosti IBM Central Europe.
Zástupci byznysu pak apelují nejen na propojování trhů uvnitř bloku, ale i na spolupráci EU s dalšími světovými aktéry – především se stejně smýšlejícími zeměmi, včetně Velké Británie či Spojených států.
Výzvou bude také zajištění kvalifikovaných pracovních sil, neboť právě rozvoj digitalizace a nástup umělé inteligence zásadně proměňují trh práce.
K dalšímu rozvoji evropské digitální infrastruktury a scénářům navrženým Evropskou komisí se nyní mohou vyjadřovat i další aktéři, a to prostřednictvím veřejné konzultace, která potrvá do 30. června. Poté by měla Komise připravit konkrétní návrhy, jak postupovat dál.
Systém zadávání veřejných zakázek brzdí digitalizaci v Česku
S ohledem na posilování konkurenceschopnosti se skloňuje také téma zefektivnění zadávání veřejných zakázek, ke kterému členské státy EU tlačí nejen byznys, ale i Evropská komise. Ta ve své strategii pro veřejné zakázky mimo jiné navrhla jít cestou omezování byrokracie a využívání digitálních možností.
„Česká republika by se měla inspirovat. Největší překážkou v digitalizaci ČR je systém veřejných zakázek v ČR,“ upozornila Jabůrková s tím, že stávající systém je byrokratický a orientovaný zejména na cenu. Situaci podle ní nepomáhají ani zdlouhavá řízení vedená před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Zdroj: EURACTIV.cz
Zdroj: www.vodafone.cz
