Ebola v D. R. Kongo: Rostoucí napětí ztěžuje přístup lidí k lékařské péči

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Praha, 21. ledna 2019 - Virem ebola se na severovýchodě Demokratické republiky Kongo za necelého půl roku nakazilo už 619 lidí, přičemž 361 jich zemřelo. Je to druhá největší zaznamenaná epidemie této krvácivé horečky v historii. Zdravotnické týmy – včetně Lékařů bez hranic – se na místě stále snaží dostat situaci pod kontrolu.

Počet nově potvrzených případů eboly nadále roste. S prezidentskými volbami související neklidná atmosféra ještě více omezila přístup obyvatel v okolí města Beni ke zdravotní péči. Během protestů tam bylo poškozeno několik zdravotnických center. To ztěžuje včasnou identifikaci nových případů eboly, neboť zbývající zdravotnická centra jsou přetížená.

„Lidé v této situaci nemusí mít jinou možnost než vyhledat lékařskou pomoc ve zdravotnických zařízeních, která nejsou připravena na třídění pacientů a nemají nastavena opatření k prevenci a získání infekce pod kontrolu. Tím se riziko nakažení dále zvyšuje,“ přibližuje situaci na místě Laurence Sailly, koordinátorka krizového zásahu Lékařů bez hranic v Beni. „Hovoříme přitom o populaci, která už mnoho let trpí kvůli válečným konfliktům. Teď navíc čelí nejsmrtelnější epidemii eboly, jaká se v této zemi vyskytla. K jejich zoufalé situaci ještě přispěly nepokoje z posledních týdnů, neboť omezují šance nalézt adekvátní zdravotnickou péči,“ podotkla.

Od vyhlášení epidemie eboly 1. srpna loňského roku Lékaři bez hranic soustavně navyšují lékařskou péči pro pacienty ve snaze vypořádat se s rostoucím počtem potvrzených případů. Naposledy rozšířili centrum pro léčbu eboly v Butembo ze 64 na 96 lůžek. Otevřeli rovněž nové centrum pro léčbu eboly v Katwě (východně od Butemba) a nové tranzitní centrum v Bwana Sura (u města Komanda v provincii Ituri), kde se objevila nová ohniska nemoci.

Větší okna, aby pacienti viděli lékařům a sestrám do tváře

„Vzhledem k tomu, že se v Butembo, kde žije milion obyvatel, objevuje více případů, bylo nezbytné urychleně vybudovat druhé léčebné centrum,“ vysvětluje Emmanuel Massart, projektový koordinátor Lékařů bez hranic v Katwě. „Současně se snažíme získat důvěru zasažených komunit. Léčebné centrum Katwa jsme navrhli s ohledem na větší kapacity pro péči o pacienty. Větší okna našim pacientům pak umožňují vidět tváře lékařů a sester, kteří je ošetřují. Usnadňují také rodinné návštěvy, čímž umožňují alespoň nějaký lidský kontakt, který je v centrech pro léčbu eboly tak obtížné udržet.“

Lisa Veran/MSF

Vnitřek ebolového centra v Katwě. © Lisa Veran / Lékaři bez hranic

Lisa Veran/MSF

Ebolové centrum v Katwě bylo otevřeno 4. ledna 2019. © Lisa Veran / Lékaři bez hranic

Jedním z hlavních úkolů během reakce na epidemii eboly je zvyšování povědomí místních komunit o opatřeních nezbytných k tomu, aby se šíření nemoci dostalo pod kontrolu. Kvůli napětí, které provázelo odložení voleb v Beni a Butembu, je nyní ještě obtížnější proniknout do komunit. Lidé jsou méně ochotní přijmout postupy prevence a kontroly šíření infekce, jako je například bezpečné a důstojné pohřbívání mrtvých nebo dekontaminace zdravotnických center a domácností.

„Samotná léčebná centra u eboly nestačí. Abychom dostali epidemii pod kontrolu, je klíčové propojení s komunitami a budování vzájemné důvěry,“ přibližuje Roberto Wright, antropolog Lékařů bez hranic v Katwě.

„Musíme se více snažit zapojit populaci do aktivní účasti v boji s epidemií. To znamená naslouchat tomu, co jsou jejich širší potřeby. Například koncem prosince jsme distribuovali do místních zdravotnických center sady první pomoci na ošetřování úrazů, abychom jim pomohli reagovat na eventuální propuknutí násilí. Podobně naše tranzitní centra neslouží jen k identifikaci pacientů s ebolou a jejich odeslání k léčbě, ale také k zajištění přiměřené péče u jiných zdravotních potíží, kterou místní lidé jednoznačně potřebují. Navštěvování komunit a představování naši práce, ještě než ji reálně začneme provádět, může znamenat mnoho co do zlepšení vzájemného porozumění a spolupráce v dlouhodobém horizontu,“ podotkl Roberto Wright.

Týmy Lékařů bez hranic pomáhají v boji s epidemií eboly v Severním Kivu a sousední provincii Ituri už od jejího vyhlášení 1. srpna 2018. Provozují centra pro léčbu eboly ve městech Butembo a Katwa, tranzitní centra v Beni a Bwana Sura (spádová oblast Komanda) a izolační centrum ve městě Bunia. Lékaři bez hranic rovněž pomáhají s očkováním zdravotnických pracovníků v první linii a provádí kroky nezbytné k prevenci a kontrole šíření nemoci. Mezi zdravotníky a postiženými komunitami rovněž šíří osvětu. Lékaři bez hranic jsou nezávislí na politických, náboženských či vojenských vlivech a dodržují princip nestrannosti – umožňuje jim to financování, které z 96 % pochází od soukromých dárců.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,