Druhé centrum pro léčbu eboly v D. R. Kongo se stalo terčem útoku. Lékaři bez hranic pozastavují své aktivity

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Lékaři bez hranic pozastavili své aktivity v centru pro léčbu eboly ve městě Butembo v konžské provincii Severní Kivu. Učinili tak poté, co se zdravotnické zařízení stalo terčem útoku. Za několik dnů to bylo druhé napadení centra pro léčbu eboly v regionu, který je v současné době epicentrem epidemie krvácivé horečky eboly. O tři dny dříve neznámí útočníci napadli ebolové centrum v sousední oblasti.

Neidentifikovaní útočníci 27. února zapálili v centru pro léčbu eboly v Butembu některé prostory a vozy. Požár se podařilo uhasit, ale zdravotnické týmy musely okamžitě přestat poskytovat lékařskou péči pacientům. V době útoku se v zařízení nacházelo 57 pacientů, u patnácti z nich byla potvrzena ebola. Centrum pro léčbu eboly provozovali Lékaři bez hranic společně s konžským ministerstvem zdravotnictví.

Incident se odehrál jen několik dní po jiném útoku na centrum pro léčbu eboly, které rovněž podporovali Lékaři bez hranic. Útočníci napadli 24. února zdravotnické zařízení v Katwě, částečně vyhořelo. I tam museli Lékaři bez hranic pozastavit svou práci. Z bezpečnostních důvodů evakuovali týmy z oblasti a bude následovat důkladná analýza rizik spjatých s dalším poskytováním zdravotní péče na místě (více o tomto útoku zjistíte zde).

„Tyto útoky na zdravotnická zařízení nás hluboce zarmoutily. Nejenže ohrozily životy našich spolupracovníků, ale vystavily nebezpečí i ty nejzranitelnější, o které se staráme: pacienty. Ve světle těchto dvou násilných útoků nemáme jinou možnost, než pozastavit do odvolání naše aktivity. Pro nás zdravotníky je velmi bolestné muset za sebou nechat pacienty, jejich rodiny a další členy komunity v takto kritickém okamžiku zásahu proti ebole,“ vysvětluje Hugues Robert, koordinátor krizového zásahu Lékařů bez hranic.

Žádný pacient ani nikdo z personálu zařízení nebyl při útoku na centrum pro léčbu eboly v Butembo zraněn. Během útoku v Katwě zemřel blízký jednoho z pacientů, pravděpodobně když se pokoušel utéct. Oba dva útoky byly pro pacienty, jejich příbuzné i zaměstnance traumatizující.

Další projekty zaměřené na ebolu v regionu pokračují

Lékaři bez hranic mají v Severním Kivu další projekty zaměřené na léčbu eboly, které v současné době pokračují, a to ve městech Kayna a Lubéru. Kromě toho provozují dvě izolační centra v provincii Ituri, konkrétně ve městech Bwana Sura a Bunia. Ve městě Goma pak podporují přípravy na krizovou situaci – posilují kontrolní mechanismy a zajišťují, aby na místě byla dostatečná kapacita pro izolaci případů s podezřením na ebolu.

Za necelých sedm měsíců epidemie eboly v konžských provinciích Severní Kivu a Ituri zdravotníci potvrdili 879 případů této krvácivé horečky, 553 lidí zemřelo. Současná epidemie eboly je největší v historii Demokratické republiky Kongo, druhá největší celkově (po rozsáhlé epidemii eboly v západní Africe před lety). V D. R. Kongo je ebola už podesáté, poprvé se však šíří v konfliktní oblasti. To (mimo jiné) zásah proti této krvácivé horečce ztěžuje.

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,