Národní muzeum··7 min

Do Národního muzea se po devíti letech vrací za mimořádných bezpečnostních opatření Věstonická venuše!

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 jako Vlastenské muzeum za vlády Františka I. ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

Naposled v roce 2014 měli návštěvníci Národního muzea možnost prohlédnout si nejstarší keramickou sošku na světě – Věstonickou venuši, pocházející z mladého paleolitu z období 29–25 tisíc let před naším letopočtem. Ta se téměř přesně po devíti letech do Prahy vrací v rámci výstavy Moravského zemského muzea Nejstarší šperky a ozdoby těla. Výstava je dalším ze společných projektů obou institucí – Národního muzea a Moravského zemského muzea. V trezorových místnostech Historické budovy Národního muzea budou moci návštěvníci obdivovat světově unikátní předměty nedozírné hodnoty, a to od 22. září 2023 do konce února příštího roku.

Věstonická venuše

Věstonická venuše byla nalezena v roce 1925 týmem archeologa Karla Absolona ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy, které k sobě zdánlivě nepatřily. Po očištění se však ukázalo, že tvoří celek představující ženskou postavu. 11,5 centimetru veliká soška je dokladem počátků keramiky. Její unikum spočívá právě v použitém materiálu. Až objev Věstonické venuše, která je zhotovena ze směsi jemné hlíny a vody, totiž vyvrátil dosavadní domněnku, že keramika nebyla v době paleolitu ještě známa. Metoda tomografu pak v roce 2016 potvrdila, že soška obsahuje také drobná úlomky kamínků a kostí či mamutoviny. Vědci zároveň objevili pikantní detail, kterým je otisk prstu zhruba 10letého dítěte na zadní části sošky. Na konci 2. světové války byla uložena na mikulovském zámku, který ale při osvobozovacích bojích vyhořel. Muzejníci, kteří byli předvídaví, ji naštěstí včas dokázali zachránit a převézt zpět do Brna pod záminkou fotografování. Věstonická venuše se stala symbolem pravěkého umění a dokladem zvládnutého vyobrazení lidského těla, především s důrazem na partie symbolizující ženskou plodnost.

„Je úžasné, že máme opět možnost návštěvníkům Národního muzea ukázat originál Věstonické venuše. Věstonickou venuši zná téměř každý z učebnic dějepisu, ale jen málokdy je možné spatřit její originál na vlastní oči, protože jen výjimečně opouští trezor Moravského zemského muzea v Brně. Nyní je zlatým hřebem výstavy Nejstarší šperky a ozdoby těla, společně s dalšími světovými unikáty ze sbírek Moravského zemského muzea a Archeologického ústavu Akademie věd ČR Brno včetně těch, které zatím dosud nebyly vystavené a veřejnost si je tak může v Praze prohlédnout vůbec poprvé,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Návštěvníci Národního muzea budou mít možnost na výstavě spatřit až 30 tisíc let staré artefakty pocházející především z Dolních Věstonic, Pavlova, Předmostí a jeskyně Pekárny. Mimořádně budou k vidění originály všech paleolitických venuší, tedy figurek žen, nalezených na území České republiky. Dalšími exponáty jsou náhrdelníky, čelenky, náramky či prsteny a mnoho dalších předmětů z typických dobových materiálů včetně tzv. bílého zlata prehistorie – mamutoviny, kostí, zubů, kamene, jantaru nebo dokonce lastur. Zajímavostí je, že pro některé typy materiálů, jako jsou právě lastury či ulity, byli lidé z Moravy schopni křižovat Evropu a přinášet je z velké dálky. Těmito vzácnostmi si pak zdobili tělo nebo je používali jako předmět směny, milodar, rituální nástroj, obětinu či dokonce léčivý prostředek. Šperky a dekorace oděvů mohly zároveň prezentovat příslušnost k určitému etniku nebo společenské postavení svého majitele. Pro nás jsou ale především dokladem umělecké úrovně, schopností a technologických dovedností tehdejších lidí.

Příběh nejstarších šperků a práci archeologů si mohou návštěvníci výstavy nejlépe představit při prohlídce exponátu, který je rekonstrukcí unikátního paleolitického trojhrobu z Dolních Věstonic a zároveň příkladem archeologického nálezu ozdob v hrobě tří pravěkých lidí.

Brněnský šaman

Dalším unikátním vystaveným předmětem srovnatelným s Věstonickou venuší je pravděpodobně nejstarší loutka na světě, dosud jediná soška muže nalezená v lidském hrobě. Když v roce 1891 budovali dělníci ve Francouzské ulici v Brně kanalizaci, podařilo se jim v hloubce 4,5 metru odkrýt hrob, dnes už tzv. „Brněnského šamana“. Ze sošky, která se v blízkosti jeho ostatků nacházela, byla zachována pouze hlava, tělo a levá paže. Jedinečné na ní kromě toho, že nejde o ženu, také je, že je složená z jednotlivých částí, které mohly být k sobě i volně připevněné a fungovat spolu podobně jako u loutky. Pravděpodobný šaman z doby kamenné k její výrobě použil 25–20 tisíc let před naším letopočtem mamutí kel.

Hlavička ženy

Spolu s Věstonickou venuší a loutkou šamana je dalším ojedinělým artefaktem datovaným 26 tisíc let před naším letopočtem realistická hlavička ženy s kapkovitě protáhlým tvarem, jemně řezaná v mamutovině. Ta je výjimečná zobrazením tváře i některých detailů. Na temeni hlavy má účes nebo jakousi pokrývku hlavy. Byla nalezena v roce 1936 také v Dolních Věstonicích týmem Karla Absolona.

Díky jedinečnosti všech 191 vystavených artefaktů a jejich nevyčíslitelné historické hodnotě provází výstavu mimořádná bezpečnostní opatření. Celková pojistná hodnota všech sbírkových předmětů činí více než 100 milionů korun.

Výstava Nejstarší šperky a ozdoby těla pramení z vědeckého projektu Grantové agentury České republiky, který se zabýval studiem nejstaršího umění a ozdob člověka. Studiem technologie výroby těchto archeologických nálezů a zpracovávanými materiály se dlouhodobě zabývá autorka výstavy Martina Galetová. Pravěký šperk je tak užší specializací tohoto tématu a v současné době zajímavým zaostřením na život v pravěku. Ve výstavě jsou soustředěny předměty, které byly společně nalezeny ve významných pravěkých lokalitách a jejichž osud se historickým vývojem rozdělil, dnes jsou uloženy dílem v Moravském zemském muzeu, dílem v Archeologickém ústavu Akademie věd ČR Brno. Nyní si díky výstavě mohou návštěvníci Národního muzea prohlédnout jen vzácně vystavované sbírkové předměty opět pohromadě.

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách. Ta je v současnosti již ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku na významného vědce pro budoucí generace. Z tohoto důvodu byla deska dne 25. listopadu 2024 ze skal sejmuta. Symbolický pomník výjimečnému badateli na poli paleontologie v Českých zemích zdobí Barrandovské skály na levém břehu Vltavy už od roku 1884.
| Národní muzeum
Výstavou Olympijské příběhy připomene Národní muzeum úspěchy českých sportovců za posledních více než 100 let

Výstavou Olympijské příběhy připomene Národní muzeum úspěchy českých sportovců za posledních více než 100 let

Národní muzeum otevírá dnes, 16. října v Nové budově výstavu s názvem Olympijské příběhy. Ta mapuje úspěchy českých sportovců od jejich účasti na olympijských hrách v Londýně v roce 1908 až po letošní olympiádu v Paříži. Návštěvníci se mohou těšit na mnohdy nikdy nevystavené předměty ze sportovních sbírek Národního muzea či unikátní zápůjčky. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Českým olympijským výborem.
| Národní muzeum
Nejkrásnější české knihy roku 2023 budou vystaveny v Národním muzeu

Nejkrásnější české knihy roku 2023 budou vystaveny v Národním muzeu

Syrově uhrančiví Muklové a šlajsny, ilustrovaná historie ragby, Štěpánka Haničincová a Čertík Bertík ve mnohakilové knize o loutkovém filmu, vysoká kniha o lese a miniaturní Jack London, rozverný houbový věstník nebo fotografická autorská kniha z freetechno scény – to je pouze pár příkladů knižních děl, které lze vidět na výstavě nejkrásnějších knih loňského roku.
| Národní muzeum
Národní muzeum otevírá novou výstavu Etiopie objektivem diplomata v Náprstkově muzeu

Národní muzeum otevírá novou výstavu Etiopie objektivem diplomata v Náprstkově muzeu

Na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur si mohou návštěvníci nově prohlédnout výstavu s názvem Etiopie objektivem diplomata. Výběr fotografií, jejichž autorem je Miroslav Kosek, představuje přírodní krásy a geografickou rozmanitost Etiopie i každodenní život jejích obyvatel.
| Národní muzeum
Národní muzeum na příští rok připravuje dvě světové výstavy – Čingischán a 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Smlouvy jsou podepsány!

Národní muzeum na příští rok připravuje dvě světové výstavy – Čingischán a 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Smlouvy jsou podepsány!

Národní muzeum připravuje na příští rok dvě velké výstavy světového významu. Ve spolupráci se zahraničními muzejními institucemi v Mongolsku a na Taiwanu představí v březnu příštího roku návštěvníkům výstavu Čingischán, kterou v září vystřídá výstava 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea. V Praze tak budou po celý rok vystaveny naprosto jedinečné předměty světového kulturního dědictví.
| Národní muzeum
Národní muzeum a Česká televize zvou děti na Den s Déčkem v muzeu

Národní muzeum a Česká televize zvou děti na Den s Déčkem v muzeu

Národní muzeum miluje děti. Společně s Českou televizí připravilo na sobotu 8. června den pro rodiny s dětmi plný her, zábavy, tvoření a objevování. Známé pohádkové postavy z vysílání stanice Déčko, jako je ptáček Duháček, Jů a Hele, králíci z klobouku, Večerníček a další provedou dětské návštěvníky tvořivými dílnami, expozicemi Historické budovy a Dětským muzeem. Vstup pro děti a jejich doprovod je na akci v rámci muzejní hry zdarma.
| Národní muzeum
Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově, který byl od roku 2000 součástí Národního muzea, přechází od 1. června 2024 do rukou Ministerstva obrany. Jeho převzetí a spojení s komplexem budov Vojenského historického ústavu Praha tak umožní jeho užívání jako původně zamýšleného symbolu demokratického státu a památníku těch, kteří za něj položili své životy. Až do konce srpna letošního roku zůstanou pro veřejnost v památníku otevřeny expozice a výstavy Národního muzea.
| Národní muzeum
Více než 100 tisíc návštěvníků si v Národním muzeu nenechalo ujít unikátní výstavu Baroko v Bavorsku a v Čechách

Více než 100 tisíc návštěvníků si v Národním muzeu nenechalo ujít unikátní výstavu Baroko v Bavorsku a v Čechách

Právě dnes, kdy Historickou budovu opouští poslední exponáty, se Národní muzeum rozloučilo s velmi úspěšným výstavním projektem Baroko v Bavorsku a v Čechách. Unikátní skvosty z období 100 let 17. a 18. století si v době od 8. prosince do 8. května přišlo prohlédnout 103 295 návštěvníků, včetně žáků a studentů v rámci školních programů. I do budoucna chystá Národní muzeum velké výstavní projekty mezinárodního významu.
| Národní muzeum
České primadony v Met opeře. Národní muzeum představuje v New Yorku světové úspěchy českých operních pěvkyň

České primadony v Met opeře. Národní muzeum představuje v New Yorku světové úspěchy českých operních pěvkyň

V rámci Roku české hudby připravilo Národní muzeum pro milovníky opery projekt, v němž představuje umění a úspěchy českých operních pěvkyň v zahraničí. Ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevřelo 22. května zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v Met opeře. Nejen prostřednictvím unikátních divadelních kostýmů ze sbírek Národního muzea a Metropolitní opery uvádí výstava slavné české pěvkyně od počátku 20. století až po současnost, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů, Metropolitní opeře v New Yorku, a mnohdy se zde zasloužily o provedení významných českých oper.
| Národní muzeum
Náprstkovo muzeum Národního muzea slaví 150 let od prvního otevření expozic

Náprstkovo muzeum Národního muzea slaví 150 let od prvního otevření expozic

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur slaví 150 let od svého otevření. Významné výročí si připomene velkolepým sobotním Etnopiknikem, komentovanými prohlídkami běžně nepřístupných původních prostor domu U Halánků a tvořivými dílnami nejen pro děti.
| Národní muzeum