Národní muzeum··6 min

České primadony v Met opeře. Národní muzeum představuje v New Yorku světové úspěchy českých operních pěvkyň

Národní muzeum

Národní muzeum

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno v roce 1818 jako Vlastenské muzeum za vlády Františka I. ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Tisková zpráva

V rámci Roku české hudby připravilo Národní muzeum pro milovníky opery projekt, v němž představuje umění a úspěchy českých operních pěvkyň v zahraničí. Ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevřelo 22. května zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v Met opeře. Nejen prostřednictvím unikátních divadelních kostýmů ze sbírek Národního muzea a Metropolitní opery uvádí výstava slavné české pěvkyně od počátku 20. století až po současnost, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů, Metropolitní opeře v New Yorku, a mnohdy se zde zasloužily o provedení významných českých oper.

Prostřednictvím autentických fotografií, a především originálních kostýmů ze sbírek Národního muzea či přímo Metropolitní opery se návštěvníci Galerie Českého centra v New Yorku mohou seznámit s uměním, úspěchy a rolemi Emy Destinnové, Marie Jeritzy, Marie Müller, Jarmily Novotné, Ludmily Dvořákové, Evy Randové, Gabriely Beňačkové, Evy Urbanové, a nejnověji také Magdaleny Kožené.

Vystaveny jsou kostýmy Emy Destinnové, ve kterých vystupovala během svého působení v Metropolitní opeře: kostým Alice Ford z Verdiho Falstaffa (1909) nebo kostým Aidy ze stejnojmenné Verdiho opery, s níž Destinnová v Met v roce 1908 debutovala. Návštěvníci se mohou rovněž těšit na imitace šperků k jejímu kostýmu Paminy z Mozartovy Kouzelné flétny. Unikátní doplňky, které byly majetkem pěvkyně, a původně byly určeny pro kostým Aidy při vystoupení ve dvorní opeře v Berlíně, pak Destinnová využívala i v jiných operních produkcích. Archiv Metropolitní opery nabídne také kostým Marie Jeritzy z Pucciniho opery Turandot (1926) nebo kostýmy Mařenky (B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1941) a Violetty (G. Verdi: La traviata, 1940) Jarmily Novotné. Výstavu doplňuje videoprojekce s rozhovory se současnými českými pěvkyněmi, archivní snímky ze sbírek Národního filmového archivu a doprovodné texty s reprodukcemi dobových fotografií.

„Výstava České primadony v Met opeře je dalším projektem, kterým se Národní muzeum připojuje k letošním oslavám Roku české hudby. Je už tradicí, že naše výstavy míří také do zahraničí, kde se mohou návštěvníci seznámit nejen s bohatými a unikátními sbírkami Národního muzea, ale také mohou blíže poznat českou kulturu a historii. České primadony v Met opeře ukazují úspěchy našich nejlepších operních zpěvaček, které svým pěveckým uměním dokázaly dobýt jednu z nejvyšších met a prezentovat hudbu významných českých i světových skladatelů divákům Metropolitní opery,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Některé z operních pěvkyň, jejichž kostýmy a doplňky si mohou návštěvníci výstavy prohléhnout, účinkovaly v Metropolitní opeře v prvních provedeních významných českých oper. Byla to zejména Ema Destinnová, která vystoupila v Met pod taktovkou Gustava Mahlera jako první Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě (1909), nebo Maria Jeritza, která se zde zasloužila o americkou premiéru Janáčkovy Její pastorkyně (1924) a jako první v historii tohoto operního domu vystoupila v roli Pucciniho Turandot (1926). Po dobu svého angažmá v Met zde účinkovala ve 20 rolích v 345 představeních. V rámci své kariéry vystoupila na mnoha místech po celém světě, kromě New Yorku a Vídně také v Praze, v Londýně, dále ve Francii, Švédsku, Dánsku, Maďarsku, Rusku a dalších zemích. Díky jejímu silnému hlasu se jí přezdívalo „moravské hromobití“.

Pucciniho pěvkyní byla také již zmiňovaná Ema Destinnová, jež spolu s Enricem Carusem ztvárnila hlavní roli ve světové premiéře jeho opery La Fanciulla del West (Děvče ze Západu, 1910). Ema Destinnová byla primadonou Německé opery Berlín, kde během deseti let vystoupila v padesáti úlohách. Koncertovala ale také v Československu, Velké Británii či Jugoslávii.

Maria Müller hrála hlavní úlohu při premiéře české opery Švanda dudák Jaromíra Weinbergera (1931) a kromě toho účinkovala v několika dalších premiérách světových oper v Met. Další významnou pěvkyní byla Jarmila Novotná, která si pro svá vystoupení v roli Violetty ve Verdiho La traviatě nechala ušít vlastní kostým v pražském salonu Hany Podolské (1940). Úspěchy slavila ale také coby filmová herečka a na sklonku svého života publikovala vzpomínkovou knihu.

Výraznou pěveckou osobností Met je i Gabriela Beňačková, první představitelka Dvořákovy Rusalky (1993), ale také první Janáčkova Káťa Kabanová na této scéně (1991). Až do roku 1999 zde odzpívala celkem třicet devět představení. V roce 2017 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.

Z dosud aktivních pěvkyň vystupovala v Metropolitní opeře Eva Urbanová například v roli Cizí kněžny ve Dvořákově Rusalce (2004) a nejnověji Magdalena Kožená mimo jiné coby Varvara v Kátě Kabanové (2004). Některé české pěvkyně účinkovaly v Met ještě před pádem železné opony, jako v 60. letech v převážně wagnerovských rolích Ludmila Dvořáková a v 80. letech a na konci 90. let Eva Randová, která zazářila nejen ve Wagnerových operách, ale rovněž jako Janáčkova Kabanicha (1999). Pěvkyně vystupovaly pod vedením významných dirigentů Gustava Mahlera, Artura Toscaniniho, Artura Bodanzkyho, Bruno Waltera, sira Charlese Mackerrase, Jamese Levina, Jiřího Bělohlávka a sira Simona Rattla. Pěveckými partnery a partnerkami jim byli neméně známí Enrico Caruso, Karel Burian, Leo Slezak, Pavel Ludikar, Leonie Rysanek či Karita Mattila.

Metropolitní opera v New Yorku byla založena v roce 1883 jako alternativa k již existujícímu opernímu Hudebnímu domu. S kapacitou 3800 diváků patří mezi největší operní divadla na světě. Je provozována prostřednictvím neziskové organizace podporované významnými osobnostmi. Každoročně uvádí kolem 220 představení, zejména klasických oper významných hudebních skladatelů s největšími operními hvězdami a velkolepou scénou a produkcí.

Divadelní představení z Metropolitní opery jsou od roku 1931 živě přenášena rozhlasem, od roku 1977 televizí a v posledních letech také do kin po celém světě.

Výstava České primadony v Met opeře bude v Galerii Českého centra v New Yorku otevřena do 23. června.

Zdroj: www.nm.cz

Další články

Další články od Národní muzeum

Národní muzeum se připojí k Mezinárodnímu dni archeologie

Národní muzeum se připojí k Mezinárodnímu dni archeologie

Národní muzeum se v sobotu 9. listopadu připojí k Mezinárodnímu dni archeologie. V Historické budově bude pro návštěvníky muzea připraven tematický program včetně rukodělných dílen a komentovaných prohlídek. Součástí akce bude i program v českém znakovém jazyce nebo se simultánním přepisem.
| Národní muzeum
Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum vzdává hold Bedřichu Smetanovi: Výstava Má vlast oslavuje jeho dílo, život a význam v rámci české hudby

Národní muzeum zakončí letošní výstavní rok projektem Má vlast. Ten v rámci Roku české hudby a 200. výročí skladatelova narození připomene osobnost Bedřicha Smetany a jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb. Prostřednictvím autentických poznámek, korespondence, a především partitur představí jednotlivé symfonické básně tak, jak je pojímal sám autor, historický kontext, ve kterém vznikaly, a ohlasy, jaké je provázely v pozdějších významných historických momentech našich dějin. Výstava je symbolicky otevírána 5. listopadu 2024 v den 142. výročí prvního souborného provedení Mé vlasti.
| Národní muzeum
Día de Muertos v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí

Día de Muertos v Náprstkově muzeu na Betlémském náměstí

Oblíbený mexický festival Día de Muertos (Den mrtvých) se po roce vrací do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur Národního muzea. V sobotu 2. a v neděli 3. listopadu zaplní nádvoří Náprstkova muzea oslavy jednoho z nejdůležitějších svátků, které jsou zapsány na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
| Národní muzeum
Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zrestauruje historickou pamětní desku Joachima Barranda na Barrandovských skalách

Národní muzeum zahájilo restaurování historické litinové pamětní desky s nápisem BARRANDE na Barrandovských skalách. Ta je v současnosti již ve špatném stavu a cílem restaurátorských prací je obnovit a zachovat tuto památku na významného vědce pro budoucí generace. Z tohoto důvodu byla deska dne 25. listopadu 2024 ze skal sejmuta. Symbolický pomník výjimečnému badateli na poli paleontologie v Českých zemích zdobí Barrandovské skály na levém břehu Vltavy už od roku 1884.
| Národní muzeum
Výstavou Olympijské příběhy připomene Národní muzeum úspěchy českých sportovců za posledních více než 100 let

Výstavou Olympijské příběhy připomene Národní muzeum úspěchy českých sportovců za posledních více než 100 let

Národní muzeum otevírá dnes, 16. října v Nové budově výstavu s názvem Olympijské příběhy. Ta mapuje úspěchy českých sportovců od jejich účasti na olympijských hrách v Londýně v roce 1908 až po letošní olympiádu v Paříži. Návštěvníci se mohou těšit na mnohdy nikdy nevystavené předměty ze sportovních sbírek Národního muzea či unikátní zápůjčky. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Českým olympijským výborem.
| Národní muzeum
Nejkrásnější české knihy roku 2023 budou vystaveny v Národním muzeu

Nejkrásnější české knihy roku 2023 budou vystaveny v Národním muzeu

Syrově uhrančiví Muklové a šlajsny, ilustrovaná historie ragby, Štěpánka Haničincová a Čertík Bertík ve mnohakilové knize o loutkovém filmu, vysoká kniha o lese a miniaturní Jack London, rozverný houbový věstník nebo fotografická autorská kniha z freetechno scény – to je pouze pár příkladů knižních děl, které lze vidět na výstavě nejkrásnějších knih loňského roku.
| Národní muzeum
Národní muzeum otevírá novou výstavu Etiopie objektivem diplomata v Náprstkově muzeu

Národní muzeum otevírá novou výstavu Etiopie objektivem diplomata v Náprstkově muzeu

Na nádvoří Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur si mohou návštěvníci nově prohlédnout výstavu s názvem Etiopie objektivem diplomata. Výběr fotografií, jejichž autorem je Miroslav Kosek, představuje přírodní krásy a geografickou rozmanitost Etiopie i každodenní život jejích obyvatel.
| Národní muzeum
Národní muzeum na příští rok připravuje dvě světové výstavy – Čingischán a 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Smlouvy jsou podepsány!

Národní muzeum na příští rok připravuje dvě světové výstavy – Čingischán a 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea na Taiwanu. Smlouvy jsou podepsány!

Národní muzeum připravuje na příští rok dvě velké výstavy světového významu. Ve spolupráci se zahraničními muzejními institucemi v Mongolsku a na Taiwanu představí v březnu příštího roku návštěvníkům výstavu Čingischán, kterou v září vystřídá výstava 100 předmětů, 100 příběhů z Národního palácového muzea. V Praze tak budou po celý rok vystaveny naprosto jedinečné předměty světového kulturního dědictví.
| Národní muzeum
Národní muzeum a Česká televize zvou děti na Den s Déčkem v muzeu

Národní muzeum a Česká televize zvou děti na Den s Déčkem v muzeu

Národní muzeum miluje děti. Společně s Českou televizí připravilo na sobotu 8. června den pro rodiny s dětmi plný her, zábavy, tvoření a objevování. Známé pohádkové postavy z vysílání stanice Déčko, jako je ptáček Duháček, Jů a Hele, králíci z klobouku, Večerníček a další provedou dětské návštěvníky tvořivými dílnami, expozicemi Historické budovy a Dětským muzeem. Vstup pro děti a jejich doprovod je na akci v rámci muzejní hry zdarma.
| Národní muzeum
Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově se stal součástí Vojenského historického ústavu

Národní památník na Vítkově, který byl od roku 2000 součástí Národního muzea, přechází od 1. června 2024 do rukou Ministerstva obrany. Jeho převzetí a spojení s komplexem budov Vojenského historického ústavu Praha tak umožní jeho užívání jako původně zamýšleného symbolu demokratického státu a památníku těch, kteří za něj položili své životy. Až do konce srpna letošního roku zůstanou pro veřejnost v památníku otevřeny expozice a výstavy Národního muzea.
| Národní muzeum