Tiskovec.cz 
V rámci Roku české hudby připravilo Národní muzeum pro milovníky opery projekt, v němž představuje umění a úspěchy českých operních pěvkyň v zahraničí. Ve spolupráci s Českým centrem a Metropolitní operou v New Yorku otevřelo 22. května zbrusu novou výstavu s názvem České primadony v Met opeře. Nejen prostřednictvím unikátních divadelních kostýmů ze sbírek Národního muzea a Metropolitní opery uvádí výstava slavné české pěvkyně od počátku 20. století až po současnost, které během své kariéry vystupovaly v jednom z nejprestižnějších světových operních domů, Metropolitní opeře v New Yorku, a mnohdy se zde zasloužily o provedení významných českých oper.
Prostřednictvím autentických fotografií, a především originálních kostýmů ze sbírek Národního muzea či přímo Metropolitní opery se návštěvníci Galerie Českého centra v New Yorku mohou seznámit s uměním, úspěchy a rolemi Emy Destinnové, Marie Jeritzy, Marie Müller, Jarmily Novotné, Ludmily Dvořákové, Evy Randové, Gabriely Beňačkové, Evy Urbanové, a nejnověji také Magdaleny Kožené.
Vystaveny jsou kostýmy Emy Destinnové, ve kterých vystupovala během svého působení v Metropolitní opeře: kostým Alice Ford z Verdiho Falstaffa (1909) nebo kostým Aidy ze stejnojmenné Verdiho opery, s níž Destinnová v Met v roce 1908 debutovala. Návštěvníci se mohou rovněž těšit na imitace šperků k jejímu kostýmu Paminy z Mozartovy Kouzelné flétny. Unikátní doplňky, které byly majetkem pěvkyně, a původně byly určeny pro kostým Aidy při vystoupení ve dvorní opeře v Berlíně, pak Destinnová využívala i v jiných operních produkcích. Archiv Metropolitní opery nabídne také kostým Marie Jeritzy z Pucciniho opery Turandot (1926) nebo kostýmy Mařenky (B. Smetana: Prodaná nevěsta, 1941) a Violetty (G. Verdi: La traviata, 1940) Jarmily Novotné. Výstavu doplňuje videoprojekce s rozhovory se současnými českými pěvkyněmi, archivní snímky ze sbírek Národního filmového archivu a doprovodné texty s reprodukcemi dobových fotografií.
„Výstava České primadony v Met opeře je dalším projektem, kterým se Národní muzeum připojuje k letošním oslavám Roku české hudby. Je už tradicí, že naše výstavy míří také do zahraničí, kde se mohou návštěvníci seznámit nejen s bohatými a unikátními sbírkami Národního muzea, ale také mohou blíže poznat českou kulturu a historii. České primadony v Met opeře ukazují úspěchy našich nejlepších operních zpěvaček, které svým pěveckým uměním dokázaly dobýt jednu z nejvyšších met a prezentovat hudbu významných českých i světových skladatelů divákům Metropolitní opery,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Některé z operních pěvkyň, jejichž kostýmy a doplňky si mohou návštěvníci výstavy prohléhnout, účinkovaly v Metropolitní opeře v prvních provedeních významných českých oper. Byla to zejména Ema Destinnová, která vystoupila v Met pod taktovkou Gustava Mahlera jako první Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě (1909), nebo Maria Jeritza, která se zde zasloužila o americkou premiéru Janáčkovy Její pastorkyně (1924) a jako první v historii tohoto operního domu vystoupila v roli Pucciniho Turandot (1926). Po dobu svého angažmá v Met zde účinkovala ve 20 rolích v 345 představeních. V rámci své kariéry vystoupila na mnoha místech po celém světě, kromě New Yorku a Vídně také v Praze, v Londýně, dále ve Francii, Švédsku, Dánsku, Maďarsku, Rusku a dalších zemích. Díky jejímu silnému hlasu se jí přezdívalo „moravské hromobití“.
Pucciniho pěvkyní byla také již zmiňovaná Ema Destinnová, jež spolu s Enricem Carusem ztvárnila hlavní roli ve světové premiéře jeho opery La Fanciulla del West (Děvče ze Západu, 1910). Ema Destinnová byla primadonou Německé opery Berlín, kde během deseti let vystoupila v padesáti úlohách. Koncertovala ale také v Československu, Velké Británii či Jugoslávii.
Maria Müller hrála hlavní úlohu při premiéře české opery Švanda dudák Jaromíra Weinbergera (1931) a kromě toho účinkovala v několika dalších premiérách světových oper v Met. Další významnou pěvkyní byla Jarmila Novotná, která si pro svá vystoupení v roli Violetty ve Verdiho La traviatě nechala ušít vlastní kostým v pražském salonu Hany Podolské (1940). Úspěchy slavila ale také coby filmová herečka a na sklonku svého života publikovala vzpomínkovou knihu.
Výraznou pěveckou osobností Met je i Gabriela Beňačková, první představitelka Dvořákovy Rusalky (1993), ale také první Janáčkova Káťa Kabanová na této scéně (1991). Až do roku 1999 zde odzpívala celkem třicet devět představení. V roce 2017 byla uvedena do Síně slávy Národního divadla.
Z dosud aktivních pěvkyň vystupovala v Metropolitní opeře Eva Urbanová například v roli Cizí kněžny ve Dvořákově Rusalce (2004) a nejnověji Magdalena Kožená mimo jiné coby Varvara v Kátě Kabanové (2004). Některé české pěvkyně účinkovaly v Met ještě před pádem železné opony, jako v 60. letech v převážně wagnerovských rolích Ludmila Dvořáková a v 80. letech a na konci 90. let Eva Randová, která zazářila nejen ve Wagnerových operách, ale rovněž jako Janáčkova Kabanicha (1999). Pěvkyně vystupovaly pod vedením významných dirigentů Gustava Mahlera, Artura Toscaniniho, Artura Bodanzkyho, Bruno Waltera, sira Charlese Mackerrase, Jamese Levina, Jiřího Bělohlávka a sira Simona Rattla. Pěveckými partnery a partnerkami jim byli neméně známí Enrico Caruso, Karel Burian, Leo Slezak, Pavel Ludikar, Leonie Rysanek či Karita Mattila.
Metropolitní opera v New Yorku byla založena v roce 1883 jako alternativa k již existujícímu opernímu Hudebnímu domu. S kapacitou 3800 diváků patří mezi největší operní divadla na světě. Je provozována prostřednictvím neziskové organizace podporované významnými osobnostmi. Každoročně uvádí kolem 220 představení, zejména klasických oper významných hudebních skladatelů s největšími operními hvězdami a velkolepou scénou a produkcí.
Divadelní představení z Metropolitní opery jsou od roku 1931 živě přenášena rozhlasem, od roku 1977 televizí a v posledních letech také do kin po celém světě.
Výstava České primadony v Met opeře bude v Galerii Českého centra v New Yorku otevřena do 23. června.
Zdroj: www.nm.cz
-preview.webp)
