"Pokud by pan Babiš nebyl přesvědčený, že má v mé osobě profesionála, tak by ruku nade mnou nedržel," tvrdí v rozhovoru pro čtvrteční Hospodářské noviny ministr dopravy Dan Ťok.
HN: Cítíte se na konci roku stále jako nejohroženější ministr?
Ale já jsem se tak nikdy necítil a necítím.
HN: Ale být to na premiérovi, tak by vás z vlády odvolal. Překvapilo vás, když se o tom zmínil poprvé?
Nepřekvapilo, protože od pana Babiše vím, že pan premiér ho žádal o mé odvolání asi pětkrát.
HN: A nevidíte žádný důvod pro své odvolání?
Toto ministerstvo zažilo za posledních deset let obrovskou smršť ministrů, tady se to měnilo jako na běžícím pásu. Ministerstvo bylo v mnohém zanedbané, stačí se podívat na stav Ředitelství silnic a dálnic před mým příchodem − naprostý rozklad. Nechystaly se stavby, registry nefungovaly, průšvih, kam sáhnete.
HN: Dnes je podle vás situace na ministerstvu jaká?
Funguje standardně. Zrovna dnes jsem obcházel kolegy, přál jim k Vánocům a zjišťoval, že jsou poměrně spokojení. Říkají, že je tady konečně stabilita, všechno funguje, žádný průšvih za poslední dva roky. Přitom dříve tady ministři odcházeli většinou po nějakých skandálech. Takže proč by měl premiér vyhazovat ministra? Že dělá pořádek? Že všechno funguje?
HN: Z jakého důvodu to tedy podle vás dělá?
Sociální demokracie před volbami potřebuje, aby se panu Babišovi nevedlo, aby ho mohli za něco kritizovat. EET se rozběhla bez problémů, takže si řekli, že by bylo dobré mu odvolat jeho ministra dopravy, kterému se navíc daří. Vidím to jako čiré politikum. S panem premiérem si docela rozumíme, bavíme se jako přátelé. A on potom řekne, že mě chce vyhodit.
HN: Jenže kdybyste neměl nad sebou "anděla strážného" v podobě Andreje Babiše, tak už byste byl mimo vládu…
Buďme upřímní. Pokud by pan Babiš nebyl přesvědčený, že tady má v mé osobě profesionála, který práci odvede tak, jak má, tak by ruku nade mnou nedržel. Na druhé straně je ale pravda, že v dnešním světě bez politické podpory nemáte šanci. Předseda strany si chrání své lidi, a navíc vidí, že se tady pracuje. Tématem krajských voleb byla dopravní témata a vidíte, že jsme v nich uspěli.
HN: V čem jste uspěli?
Silnice se opravují, na silnice druhé a třetí třídy jsme dali peníze krajům, zabezpečili jsme železniční dopravu. Ukázali jsme lidem, které doprava zajímá nejvíc, že tady pro ně pracujeme.
HN: Mimochodem, pokud jde o železnici, odbory Českých drah tvrdí, že je příliš otvíráte soukromníkům, zatímco soukromníci tvrdí opak. Budete je otvírat více?
Liberalizace na železnici je nevyhnutelná. Z Českých drah musí přestat být politická firma, kde se domlouvá, kdo bude hájit zájmy které strany. Musíme tam mít management, který bude pracovat na transformaci Českých drah v dobře fungující společnost.
HN: A jaký je tento management?
Do jisté míry je ještě politický.
HN: A vy s tím nemůžete něco dělat?
Nemůžu. Pokud se politicky nedohodnete, tak si můžete přát vyměnit kohokoliv, ale nedosáhnete toho. Každopádně by v Českých drahách mělo dojít k prozření, že se situace na trhu mění, a oni by se na to měli připravit. Měli by si to uvědomit − zaměstnanci, vedení i odbory. Jinak tady může být moloch, který nebude schopný výzvám 21. století čelit.
HN: Když mluvíte pochvalně o své práci, nevidíte věci až příliš růžově? Sám víte, že premiér k vám byl hodně kritický, ať jde o věci kolem mýta, práce na dálnicích D8 či D1, nebo přípravu dalších staveb, čerpání evropských dotací…
Ale já jsem založením optimista, protože těch špatných věcí máme kolem sebe až příliš. Například my jsme po 32 letech konečně dokončili a otevřeli D8. Ano, je tam problém estakády. Ale místo toho, aby lidé měli radost z toho, že se něco povede, tak nacházíme na všem něco špatného. Jako bychom viděli za vším, co není náš úspěch, nějaké "šméčko", podvod. Přitom díky zprovoznění D8 z několika míst zmizely kolony aut, které se tam dříve tvořily.
HN: Není ale přece jen něco, kde cítíte, že byste mohli přidat?
Mohlo by se určitě přidat ve spoustě věcí, neříkám, že se všechno dělá ideálně a není co zlepšovat. Když ale posuzuji výsledky některých jiných ministrů a vidím, co se nám povedlo a z jakého původního špatného stavu, tak si vůbec nemyslím, že by se u nás mělo měnit vedení. Navíc když někdo mění ministry jedenáct měsíců před volbami, tak to je trošku projev toho, že neví, co chce.
HN: Ve které spoustě věcí by se dalo přidat? U kterých vašich dveří na tomto velkém úřadě klepete nejčastěji a říkáte: Přidejte na tempu?
Toto je úřad, který prošel několika "genocidami". Tady každý ministr vyměnil spoustu lidí a k mému velkému zděšení to už není úřad, na kterém bych čekal všechny profesionály na svém místě. Mnozí byli v minulosti vyhozeni, takže já mnohdy nemám dveře, na které bych klepal, protože já tam toho profíka už nemám.
HN: Není jedním z oddělení, kde chybí více profesionálů, právě to, které má na starosti čerpání evropských dotací? Jak víte, premiér vám často připomíná, že byste se měl zlepšit v čerpání evropských dotací.
Ale my patříme mezi dvě ministerstva, která čerpají nejvíc. V posledních měsících jsme se hodně zlepšili − zrušil jsem lidem dovolené, aby na evropských dotacích zapracovali.
HN: Vy sami říkáte, že při nastavené rychlosti čerpání budete mít na konci roku 2017 vyčerpanou třetinu evropských dotací. Přitom ale ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová mluví o potřebě vyčerpat 70 procent…
Já mám na sedm let 67 miliard korun. Mám jich v prvních dvou letech vyčerpat 70 procent? Teď zavalím firmy pracemi, na které nebudou mít kapacitu, a v dalších pěti letech budou paběrkovat?
HN: Bude se to ale líbit premiérovi, který volá po rychlém čerpání dotací?
Já nevím, jestli se to bude líbit premiérovi. Já ale dělám věci, které dávají logiku.
HN: Další věcí, kterou po vás premiér chtěl, bylo urychlení prací na dálnici D1.
Věřte, že toto téma je moje téma, které jsem sám vzpomněl při schůzce s ním. A byl jsem dost překvapený, když mi mou vlastní iniciativu dal ještě za úkol. To bylo docela vtipné.
HN: A podaří se urychlit práce na D1?
Od začátku říkám, že produktivita ve stavebnictví je nízká a mělo by se s tím něco dělat. Když jsem přišel na ministerstvo, říkal jsem, že firmy by měly na dálnici pracovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
HN: Dělají?
Nedělají. Zjistil jsem, že to nejde, protože vám nikdo nedá stavební povolení, abyste tam celou noc dělali hluk.
HN: Takže kolik hodin dělají?
Čtrnáct hodin - od světla do světla. Já navíc firmám říkám, že nechci, aby dělaly čtrnáct hodin v jedné směně, ale ve dvou směnách po sedmi hodinách, protože tak udělají podstatně víc práce.
HN: A nezkusíte, aby dělaly firmy více než čtrnáct hodin?
Chci, aby dělaly ve dvou směnách, což by znamenalo rychlejší tempo prací. To jsem právě říkal panu premiérovi.
HN: Nepodceňujete částečně jeho rozpoložení? Neobáváte se, že po Novém roce se bude opět snažit o vaše odvolání?
Jsem zvyklý, že když se mnou někdo jedná, tak na rovinu jako chlap. Takže já bych očekával, že když se mnou jedná mezi čtyřma očima, tak mi řekne, že je nespokojený a nelíbí se mu to a to. Ale to mi pan premiér nikdy neřekl. A pak jde před média a začne vyjmenovávat, co se mu na mé práci nelíbí. Všechno, co po mně chtěl splnit, jsme splnili nebo plníme.
HN: Jak vůbec vidíte z pohledu dřívějšího manažera politiku?
Je to velmi zajímavá zkušenost. Jsou věci, které mě v ní baví, i věci, které nenávidím.
HN: Co nenávidíte?
Když mě někdo setře za něco, za co vůbec nemůžu. Vezměte si, jaká atmosféra se tady vytvářela kolem mýta.
HN: Jsou chvíle, kdy si řeknete, že by vám někde ve firmě bylo lépe než na ministerstvu?
To už jsem si řekl tak stokrát. Mnohokrát jsem toho litoval, ale zároveň jsem zažil věci, které bych jinde nezažil. Jsou okamžiky, kdy je člověk hrdý na náš stát. Na to, kde žije, a na spoustu dalších věcí. Ale občas si říkám, jestli mám zapotřebí být v politice.
Zdroj: www.mdcr.cz