D. R. Kongo se šíří epidemie spalniček, je zapotřebí masivní zásah

Lékaři bez hranic

Přes 50 let poskytujeme zdravotnickou a humanitární pomoc těm nejzranitelnějším: lidem zasaženým válkou, přírodními katastrofami nebo epidemiemi. Každoročně léčíme, očkujeme či operujeme miliony lidí po celém světě. Zároveň přinášíme jejich životní příběhy a upozorňujeme na krize, jejichž důsledky zmírňujeme. Působíme ve více než 70 zemích světa.

Kinshasa/Praha, 11. června 2019 - Konžské ministerstvo zdravotnictví včera v zemi vyhlásilo epidemii spalniček. Lékaři bez hranic vyzývají relevantní národní a mezinárodní organizace k urgentnímu zásahu. Jediný způsob, jak bojovat se šířením spalniček, je očkování. Kromě ošetření pacientů nakažených touto nemocí je proto nutné v druhé největší africké zemi očkovat více dětí.

„Lékaři bez hranic společně s týmy ministerstva zdravotnictví dělají vše proto, aby přerušili řetězec přenosu nemoci. Jakmile jsou někde hlášeny případy spalniček, poskytují tam očkování a pečují o nemocné,“ popisuje situaci Rachel Séguin, koordinátorka zdravotní péče Lékařů bez hranic v Demokratické republice Kongo. Navzdory tomuto několikaměsíčnímu úsilí je však zapotřebí více pomoci. „Zásadní je zajistit dodávky vakcín a léků - čím dříve, tím lépe,“ upřesnila.

Lékaři bez hranic bojují s epidemií spalniček po boku týmů konžského ministerstva zdravotnictví od počátku roku v deseti provinciích. Vzhledem k rozsahu epidemie nyní posilují své kapacity pro kontrolu šíření této vysoce nakažlivé nemoci a vysílají týmy do dalších oblastí.

Současná epidemie spalniček bude pravděpodobně nejsmrtelnější od let 2011 a 2012. Jen za prvních pět měsíců letošního roku úřady evidovaly více než 1 500 úmrtí souvisejících se spalničkami. To je téměř 75 procent úmrtí evidovaných za celý rok 2012.

„Spalničky v naší vesnici způsobily velkou zkázu. Téměř v každém domě někdo zemřel. Některé rodiny přišly o dvě, tři nebo dokonce i čtyři děti,“ říká Albertine z Kamweshi v provincii Kasai.

Spalničky ohrožují především děti. Jejich opětovný výskyt v D. R. Kongo je dán řadou faktorů: nedostatečnou proočkovaností, nepravidelnými dodávkami vakcín, oslabeným systémem kontroly šíření nemoci nebo omezenými logistickými prostředky, které jsou potřeba pro zachování chladového řetězce (ten zajišťuje vhodné teploty vakcín). Zdravotnický systém v některých oblastech paralyzují ozbrojené konflikty a vysídlení obyvatel. Mimo to má řada pacientů ztížený přístup ke zdravotní péči, nebo se k ní nemůže dostat vůbec.

„Faktorů, kvůli kterým se spalničky vracejí, je mnoho. Vzhledem k opakovanému výskytu nemoci je v zemi potřeba udržovat stabilní systém dodávek vakcín. Na pozdější měsíce tohoto roku je naplánováno několik programů, které by měly zvýšit míru proočkovanosti. Teď je však zapotřebí zkrotit dopad epidemie, abychom zachránili co nejvíce životů,“ dodal Ousmane Moussa, vedoucí mise Lékařů bez hranic v Demokratické republice Kongo.

Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění, na které neexistuje lék. Zmírňují se pouze projevy onemocnění. Jedinou cestou, jak lze s touto nemocí bojovat, je tedy očkování.

Týmy Lékařů bez hranic v Demokratické republice Kongo letos očkovaly 361 079 dětí a poskytly zdravotní péči 14 785 pacientům.

Lékaři bez hranic působí v D. R. Kongo od roku 1977. Organizace má napříč zemí týmy, které reagují na zdravotní a humanitární krize (epidemie, pandemie, vysídlování, přírodní katastrofy a podobně).

Zdroj: www.lekari-bez-hranic.cz

Katastrofální podvýživa sužuje Nigérii. „Na složitý problém máme jen nedokonalá řešení,“ říká česká epidemioložka

Rok 2024 se v Nigérii zapsal jako rekordní v počtu zjištěných případů podvýživy, situace je nejhorší na severu země. Lékaři bez hranic byli jen za první půlrok 2024 ve svých léčebných střediscích svědky až 40% nárůstu pacientů s podvýživou oproti minulému roku. Situaci rok od roku zhoršují faktory, jako je inflace, nedostatek potravin, nedostupná zdravotnická infrastruktura, přetrvávající bezpečnostní problémy a šíření epidemií, které zapříčiňuje nízká proočkovanost.

Předčasné porody, podvýživa a hrozící evakuace poslední porodnice na jihu Gazy

Boje v Chán Júnisu se přibližují k Násirově nemocnici, která je poslední hlavní fungující nemocnicí, ale především jediným poskytovatelem porodní a dětské péče na jihu Gazy. Zdravotnický personál jen v červenci reagoval na deset hromadných příjmů těžce raněných v návaznosti na probíhající boje. Lékaři bez hranic vyzývají bojující strany, aby zajistily bezpečný přístup lidí ke zdravotní péči a vyhnuly se rozhodnutí evakuovat tuto nemocnici.

Co znamená suchprchlík? Satirická kampaň upozorňuje na dopady klimatické krize

Organizace Greenpeace, Lékaři bez hranic a Amnesty International se spojily, aby kampaní „Slovník budoucnosti“ upozornily na široké spektrum dopadů změny klimatu. Vedle ohrožených ekosystémů zapříčiňuje krize i vzrůstající počet podvyživených lidí, rychlejší šíření nemocí jako třeba malárie, boje o zbytky úrodné půdy či sílící migraci.

Súdán: Válka způsobila jednu z největších migračních krizí. Vysídlila už 10 milionů lidí

Válka v Súdánu zapříčinila jednu z největších světových migračních krizí. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy. Jen do Jižního Súdánu za tu dobu přišlo více než 680 000 lidí, a to v době, kdy tamní zdravotnický systém a stávající humanitární pomoc sotva pokryje potřeby svých obyvatel. Předpokládá se, že do července 2024 bude bez přístupu k dostatečnému množství potravin sedm milionů lidí.

Do Spojených států míří přes Mexiko stále více lidí. Roste sexuální násilí a počet dětí bez přístupu ke vzdělání

Počet lidí na útěku v Mexiku a Střední Americe roste. Stoupá i míra násilí, kterému po cestě čelí. V roce 2023 poskytli Lékaři bez hranic zdravotnické a psychologické konzultace v Hondurasu, Guatemale a Mexiku více než 67 000 osob. Počet dětí mladších pěti let, které vyžadují péči, se oproti roku 2022 zvýšil o více než třetinu. Šokující je také nárůst případů sexuálního násilí v regionu.

Súdán: Boje se stupňují, v táboře Zamzam stále kriticky přibývá podvyživených

Míra podvýživy je v uprchlickém táboře Zamzam katastrofální. Potvrdil to plošný screening více než 63 tisíc dětí do 5 let a těhotných či kojících žen, který probíhal v březnu a dubnu 2024. Lékaři bez hranic do svého výživového programu zařadili už více než 11 000 dětí, otevřeli polní nemocnici s 35 lůžky a také druhou kliniku.

Pásmo Gazy: Ofenziva na Rafáh začala, humanitární pomoc neproudí a nemocnice se evakuují

„Vzbudila nás hlasitá střelba a bombardování. Náš tým navíc zasáhly hrozné zprávy – jeden z našich kolegů ztratil při včerejším útoku na Rafáh blízkého člena rodiny. Lidé jsou vyčerpaní, unavení a zoufalí. Poskytovat jakoukoli intervenci za neustálého zvuku výbuchů je téměř nemožné. Právě ten totiž vyvolává vzpomínky na traumatizující události, kterými si prošli,“ popisuje aktuální situaci psycholog Lékařů bez hranic, Davide Musardo.

V Gaze nezabíjejí jen bomby. Lidé umírají i kvůli chybějící lékařské péči

„Kolik dětí již zemřelo na zápal plic v přeplněných nemocnicích?“ ptá se Mari-Carmen Viñoles, vedoucí krizových programů Lékařů bez hranic. „Kolik dětí už zemřelo kvůli nemocem, kterým se dalo předejít? Kolik pacientů s cukrovkou zůstává bez léčby? A kolik oddělení poskytujících dialýzu ledvin muselo v napadených nemocnicích zavřít? To všechno jsou další zabijáci,